Evropa musí zvýšit výdaje na obranu kvůli globální bezpečnosti. Zároveň však hodlá pokračovat v dekarbonizaci. Diskuze o tom, zda jsou obranné investice v souladu s cíli udržitelnosti, je čím dál tím aktuálnější.
Evropa se nachází v kritické situaci, kdy je nezbytné výrazně navýšit výdaje na obranu v reakci na změny v globální bezpečnosti. Nejistota ohledně zahraniční politiky Spojených států, zejména během vlády Donalda Trumpa, a nejednoznačný závazek USA vůči Severoatlantické alianci přiměly evropské státy přehodnotit své vojenské schopnosti. Vyvolává to však otázky, jakým způsobem Evropská unie takové navýšení výdajů hodlá financovat.
Někteří politici navrhují, aby tyto výdaje pokryly prostředky určené na dekarbonizaci. To ale zase vyvolává debaty o tom, zda jsou obrana a dekarbonizace protichůdné cíle.
Příjmy z povolenek mohou chybět
Analytici, jako Filip Křenek z think-tanku Europeum pro Obnovitelně.cz, upozorňují, že energetická bezpečnost a dekarbonizace jsou pro dlouhodobou bezpečnost Evropy klíčové. Investice do decentralizovaných a obnovitelných energetických zdrojů mohou snížit riziko útoků na energetickou infrastrukturu, jak ukázaly zkušenosti Ukrajiny.
„Opakuje se názor, že by se neměl rozšiřovat systém emisních povolenek na domácí vytápění a pohonné hmoty a mělo by se zrušit uhlíkové clo (CBAM). Jenže příjmy z těchto nástrojů by měly mimo jiné proudit do evropského rozpočtu, ze kterého chceme financovat posílení obranného průmyslu. Pokud tam budou peníze chybět, vyšších výdajů na obranu na evropské úrovni se nedočkáme. A co víc, chybějící finance budou členské státy doplácet ze svých rozpočtů, protože nebudou chtít snižovat ani ostatní výdaje Evropské unie, jako jsou koheze či zemědělství. Z nich dnes Česko získává až 95 procent prostředků z unijního rozpočtu,“ zdůrazňuje analytik Křenek.
Česko má podle něj obrovskou šanci využít Modernizační fond, ve kterém je téměř 200 milionů emisních povolenek – to je nejvíc ze všech evropských zemí. Při současné tržní hodnotě, která činí téměř 400 miliard korun, může Česká republika investovat do moderní čisté energetiky, jednoho z nejrychleji rostoucích sektorů ekonomiky. Hodnota odvětví spojeného s obnovitelnými zdroji, bateriovými úložišti a elektromobily se během následující dekády téměř zečtyřnásobí.
Ochrana svobody jako základ udržitelnosti
ESG investice a investice do obrany nemusí být protichůdné. Naopak, v posledních dvou letech se stále častěji diskutuje o zahrnutí obranného průmyslu do ESG investic. Tradičně byly zbrojařské firmy z ESG portfolií vyloučeny kvůli spojení s válkami a etickými problémy. Ruská invaze na Ukrajinu však zásadně změnila pohled na tento sektor.
Obranný průmysl je nyní častěji vnímán jako klíčový prvek ochrany svobodné společnosti, což podle některých představitelů zbrojařských firem, jako je generální ředitel Saabu Micael Johansson, může být považováno za základ udržitelnosti. Akcie Saabu od začátku konfliktu vzrostly o přibližně 330 procent, akcie německého Rheinmetallu více než pětkrát, což odráží rostoucí zájem investorů o obranné technologie a bezpečnost. Tento trend pohání nejen geopolitické napětí, ale i zvýšené vládní výdaje na obranu, které podporují růst zbrojařských firem.
Akcie a dluhopisy zbrojařských firem rekordně posilují, a dokonce se začínají objevovat v ESG portfoliích, která byla dříve vůči tomuto sektoru skeptická. Nejvýraznější změnu postoje lze pozorovat u bank, které se od financování zbrojařského průmyslu dříve distancovaly.
Například akcie české společnosti Colt CZ od vstupu na pražskou burzu více než zdvojnásobily svou hodnotu. Dluhopisy zbrojařských skupin, jako je Czechoslovak Group Michala Strnada, jsou vysoce poptávané i mezi bankami. Evropská investiční banka dokonce začala poskytovat úvěry na zboží dvojího užití, například drony či radary, což značí posun v jejím dlouhodobém přístupu.
Soukromníci bez vyjasnění investovat nebudou
Některé poradenské společnosti, jako je PwC, už také přehodnocují přístup k obranným akciím v ESG investicích. Spočívá to například v rozlišování mezi firmami na základě jejich zapojení do výroby kontroverzních zbraní. Záleží také na jejich politice ohledně exportu do autoritářských režimů, snižování uhlíkové stopy a dalších kritériích ESG.
Neplatí to ale všeobecně. Některé penzijní fondy a investoři s přísnými etickými kodexy nadále investice do obranného průmyslu odmítají.
Iniciativa Evropské komise ReArm Europe má za cíl mobilizovat investice do obrany ve výši 800 miliard eur (asi dva biliony korun) během čtyř let. Příspěvek Evropské unie by měl činit maximálně 150 miliard eur ve formě půjček, přičemž zbývající částka závisí na zvýšení výdajů národních vlád a mobilizaci soukromého kapitálu. Jak ale zdůrazňuje think tank Bruegel, bez vyjasnění, které investice do obrany jsou v souladu s pravidly udržitelného financování EU, soukromý sektor tuto výzvu pravděpodobně nesplní.
Regulační rámce udržitelného financování EU nevyřazují investice do obrany, ale existují omezení pro financování firem zapojených do výroby „kontroverzních zbraní“, jako jsou miny, chemické zbraně nebo ochuzený uran. Tyto firmy nemohou být součástí indexů EU zaměřených na udržitelnost a nemohou být zahrnuty do investičních portfolií fondů, které se soustředí na udržitelné investice.
Významnou roli hraje i reputační riziko. Při rozhodování finančních institucí o investicích do obranných firem bude dokonce podle think tanku Bruegel pravděpodobně silnějším faktorem než regulační omezení.
Inspirovat se lze v Británii
Finanční instituce vykládají pravidla udržitelného financování EU a aplikují je tak, že zcela vyřazují obranný průmysl, což těmto firmám ztěžuje přístup k financování. To se projevuje například ve fondech kolektivního investování. Ty se zaměřují na udržitelné investice a mají velmi přísná pravidla, která vylučují investice do firem zapojených do výroby kontroverzních zbraní.
Pro překonání tohoto problému by podle think tanku Komise mohla přijmout dočasné zmírnění pravidel týkajících se kontroverzních zbraní a jasné vymezení postojů k investicím do obrany, jak to například učinil britský úřad pro finanční chování.
Zajištění rovnováhy mezi bezpečnostními potřebami, udržitelností a etickými investičními praktikami je složité. Ačkoli bezpečnost zůstává prioritou, dlouhodobá bezpečnost Evropy je neoddělitelně spjata s environmentální udržitelností, menší závislostí na fosilních palivech a vyšší energetickou bezpečností.
Článek byl publikován na blogu esgprojekty.cz.
Pavlína Al-Madhagi
Pavlína Al-Madhagi působila několik let jako ESG konzultantka v pojišťovnictví, kde měla na starosti řadu projektů. Nyní spolupracuje jako expertka na ESG s Ekonews.
