Audio verze článku:

„Pro podniky, jako je Sonnentor, je často složité vybalancovat cestu mezi ekologickými a ekonomickými aspekty. V prvních fázích totiž mnohdy stojí na protilehlých miskách vah,“ uvádí Tereza Hemzová, manažerka CSR a marketingu v čejkovické firmě.

Přímé emise výrobce čajů a bylinných směsí Sonnentor za minulý finanční rok 2023/2024 dosáhly 223 tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Do roku 2030 je podnik z jihomoravských Čejkovic hodlá stlačit na nulu. Největší problém mu zatím způsobuje odpad ve výrobě, jak upozorňuje manažerka CSR a marketingu Tereza Hemzová.

Které části podnikání vaší firmy mají největší dopady na životní prostředí?

V rámci našeho podnikání je velkým tématem vznik odpadu ve výrobě. Snažíme se jednotlivé dílky mozaiky řešit, ať už jde o využití bylinného prachu ze zpracování suroviny, opětovné využití kartonů či big bagů, nebo hledání plně recyklovatelných a kompostovatelných obalových materiálů.

Díky čemu se vám dosud nejvíce podařilo snížit emise, ať u sebe nebo u dodavatelů?

Zásadní pro nás byl přechod na kompletně obnovitelné zdroje energie, momentálně ještě řešíme transformaci vozového parku. Nespornou výhodou Sonnentoru je pevná filozofie udržitelnosti, kterou má firma nastavenou od svého počátku. Mnohé kroky jsme tak podnikli již v předešlých letech. První fotovoltaickou elektrárnu na střeše jsme vybudovali už v roce 2012 a celkově myšlenka dekarbonizace přirozeně proplouvá celou firmou.

Velmi příjemně nás překvapily i první výsledky uhlíkové bilance po otevření nové budovy Solis, u které jsme dbali na udržitelnost doslova od základního kamene. Naše uhlíková stopa Scope 1 a 2 zůstala na stejné úrovni, i když se zastavěná plocha areálu rozšířila o více než tři tisíce metrů čtverečních.

Celý rozhovor najdete v nové předplacené sekci Ekonews+ určené především pro firmy a ESG manažery. Tereza Hemzová v něm popisuje, co Sonnentoru ztěžuje výpočty uhlíkové stopy a na co se firma chystá.

Tomáš Pohanka

Tomáš kdysi dávno projevil přání, že by se chtěl živit tím, že si bude číst. Splnilo se mu to, i když jinak, než si představoval. Přečetl spoustu článků v týdenících Euro, Ekonom i v deníku MF Dnes. Je ale fakt, že občas i něco napsal.