Čokoládová vajíčka se údajně poprvé objevila před více než třemi stoletími na dvoře Ludvíka XIV. Nakolik udržitelně ale dnes velcí výrobci přistupují k výrobě čokolády, která je tvoří? To letos pošesté hodnotil žebříček Chocolate Scorecard.
Velikonoční zajíček snáší vajíčka hodně dlouho, ale ta čokoládová sotva tři století. Jejich výrobu zvláště usnadnila britská značka Cadbury, která je před 150 lety začala tvarovat z kakaového másla. Dnes se těchto vajíček každoročně jenom ve Velké Británii prodá na 80 milionů.
Jak udržitelně ovšem čokoláda dnes vzniká? Do značné míry závisí na tom, jak se pěstují a zpracovávají kakaové boby. Žebříček Chocolate Scorecard se už pošesté na to pokusil najít odpověď prostřednictvím průzkumu mezi největšími světovými výrobci čokolády.
Mohlo by to jít bez otroků
Nejlépe si v letošním vydání Chocolate Scorecard vedla z velkých výrobců nizozemská společnost Tony’s Chocolonely, která získala 91 procent ze 100 možných. Patrně to nebylo náhodou, protože firmu založil před dvaceti lety nizozemský televizní producent a novinář Teun van de Keuken poté, co několik let kritizoval praktiky panující při pěstování a zpracování kakaa. Zneužívání otrocké práce a práce dětí přitom dodnes patří k problémům tohoto odvětví.
I proto vznikl Chocolate Scorecard, který sestavuje australská koalice Be Slavery Free, která sdružuje na dvě desítky organizací, ve spolupráci s australskými Macquarie University a University of Wollongong a britskou Open University. Na vzniku se podílí rovněž řada poradců v oblasti udržitelnosti a přístup vychází ze zásad Science Based Target initiative, jednoho z hlavních nezávislých „kontrolorů“ udržitelnosti.
„Po zákaznících se chce, aby spolkli rekordní ceny čokolády a zmenšující se balení. To nejmenší, co by mohli za to očekávat, je čokoláda nevznikající prací otroků,“ uvedl Fuzz Kitto, jeden z ředitelů Be Slavery Free.
Stopa Orionu
Výrobci zahrnutí do Chocolate Scorecard odebírají přes 90 procent světové produkce kakaa. Jde o 39 velkých a středně velkých společností, mezi něž patří giganty jako americký Mars Wrigley, italská skupina Ferrero nebo švýcarská Nestlé. Žebříček hodnotil i šest malých výrobců a patnáct prodejců.
Na druhém místě za Tony’s Chocolonely skončila mezi velkými výrobci švýcarská Halba. Třetí se umístila největší francouzská společnost Cémoi a čtvrtá značka Ritter Sport, kterou na trh dodává německá společnost Alfred Ritter ze švábského Waldenbuchu. Ostatně Německo je největším světovým vývozcem čokolády, přičemž hodnota tamního exportu v roce 2022 dosáhla 5,6 miliardy dolarů.
Českou stopu v žebříčku představuje společnost Nestlé, jež skončila na pátém místě a která čokoládu prodává mimo jiné pod značkami Orion, Studentská pečeť či Margot.
Mezi menšími společnostmi, které zpracují do tisíce tun kakaa, si nejlépe vedla americká značka Beyond Good se skóre 94 procent. Mimo jiné nakupuje boby přímo od farmářů na Madagaskaru a v Ugandě, takže má přehled o tom, kolik za ně dostávají peněz a v jakých podmínkách kakaové boby rostou.
Pesticidy hlídá málokdo
Tvůrci Chocolate Scorecard hodnotí výrobce a prodejce na základě výsledků v několika kategoriích. V prvé řadě posuzují ověřitelnost a transparentnost publikovaných informací o tom, z jakých zdrojů společnosti získávají kakao používané v jejich čokoládách. Zjišťují, nakolik výrobci čokolády kontrolují využívání nucené a dětské práce na plantážích i to, jak spravedlivě odměňují farmáře za dodané kakaové boby. A rovněž sledují používání pesticidů či dopady na odlesňování.
V některých ohledech je patrné zlepšení. Letos se například již 82 procent velkých výrobců podělilo o informace o tom, jak hlídají využívání dětské práce. Loni jich přitom bylo 58 procent a předloni 45 procent.
Naopak pokud jde o používání pesticidů, jen málokterá společnost využívá výhradně organické kakao. Mimo jiné jde o zmíněné Tony’s Chocolonely, Cémoi či Halba. Naopak 13 procent velkých výrobců používání pesticidů vůbec nesleduje.
Zkažené vajíčko pro Mondelez
Hlavními producenty kakaa jsou Ghana a Pobřeží Slonoviny, které dohromady uspokojí zhruba polovinu celosvětové poptávky. Webové stránky www.chocolatescorecard.com v této souvislosti upozorňují, že tyto dva západoafrické státy mají dohromady roční hrubý domácí produkt zhruba na úrovni 155 miliard dolarů. Šest největších výrobců čokolády přitom dosahuje ročně tržeb okolo 215 miliard dolarů.
Jeden z největších světových výrobců – americký Mondelez International – se letošního průzkumu nezúčastil. Společnost, která vlastní značky Milka, Toblerone, Cadbury či původně slovenskou Figaro a jejíž tržby loni přesáhly 36 miliard dolarů, důvody pro neúčast tvůrcům žebříčku nesdělila. Dostala kvůli tomu od nich „anti-ocenění“ Bad Egg. V loňském vydání skončila na 25. místě mezi 38. velkými výrobci.
Cena kakaových bobů vylétla do závratných výšin okolo loňských Velikonoc a krátce po nich dosáhla dosavadního rekordu 12 tisíc dolarů za tunu. Nyní se pohybuje nad osmi tisíci dolarů. Chocolate Scorecard nicméně tvrdí, že výrobci čokolády zveličují vliv nárůstu cen kakaa na cenu čokolády. „Stogramová tabulka čokolády Milka obsahuje 30 gramů kakaa. Cena tohoto kakaa vzrostla o 22 centů, ale tabulka zdražila o 50 centů,“ píše se na www.chocolatescorecard.com.
Tomáš Pohanka
Tomáš kdysi dávno projevil přání, že by se chtěl živit tím, že si bude číst. Splnilo se mu to, i když jinak, než si představoval. Přečetl spoustu článků v týdenících Euro, Ekonom i v deníku MF Dnes. Je ale fakt, že občas i něco napsal.
