Na některých návsích každoročně čtvrtého května probíhají děti bílými nadýchanými obláčky hasicí pěny. Ten den je totiž svátkem Svatého Floriana, patrona všech hasičů. Rozverná zábava však může představovat zdravotní riziko. Mnohá požární pěnidla obsahují toxické „věčné chemikálie“.
Hasicí pěny mají na kontaminaci životního prostředí per- a polyfluoroalkylovými látkami (PFAS) nezanedbatelný podíl. Tyto látky vytvořené člověkem nejen způsobují riziko pro hasiče, ale hromadí se v půdě a vodě, jsou karcinogenní a v přírodě se kvůli silné vazbě uhlíku s fluorem prakticky nerozkládají. Proto se jim říká „věčné“.
Po dekádách používání hasiči nyní začínají přecházet na bezpečnější bezfluorové varianty pěn. „Hasicí pěny jsou z historického hlediska jedním z hlavních zdrojů PFAS v životním prostředí. I přesto, že je globální tlak na zákaz hasicích pěn s obsahem věčných chemikálií a jejich používání je na ústupu, stále existují místa, například vojenské základny či letiště, kde se tyto látky historicky používaly a odkud tato stará zátěž postupuje dál do životního prostředí,“ říká Jaroslav Semerád z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. „Známe případy ze zahraničí, kdy takovéto ‚hotspoty‘ kontaminovaly zdroje pitné vody pro celé oblasti,“ dodává Semerád.
Pěny z PFAS jsou na ústupu
Působení pěn s PFAS na zdraví hasičů zkoumali vědci centra Recetox Masarykovy univerzity v Brně. Podle environmentální epidemioložky Niny Pálešové z Recetoxu má PFAS v těle v podstatě celá populace, ale u hasičů byly naměřeny vyšší hodnoty. Zdrojem nejsou jen pěny, PFAS obsahuje i jejich ochranné oblečení.
V rámci studie CELSPAC-Fire Expo se u hasičů prokázaly zvýšené hladiny PFAS v krvi, stejně jako souvislost s vyšším cholesterolem a bilirubinem, což jsou indikátory kardiovaskulárního zdraví. Právě výskyt kardiovaskulárních onemocnění je u hasičů častější. Jak popsal list Le Monde, ve Francii už kvůli tomu tamní odboráři z řad hasičů vyšli do ulic.
Hasičský záchranný sbor ČR plánuje přechod na bezfluorová pěnidla do dubna příštího roku. Podle ročenky hasiči loni vyjížděli ke zhruba 181 tisícům mimořádných událostí, z toho bylo 17 tisíc požárů. Ve čtyřech procentech případů se k hašení použily pěny, což odpovídá průměrné roční spotřebě 56 tun. Nejvíce se jimi hasí pevné látky, konkrétně požáry skládek či vrakovišť, kde ale pěny s „věčnými chemikáliemi“ nejsou potřeba.
Náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Petr Ošlejšek uvádí, že se pěnidla s PFAS aktuálně používají pouze na hašení hořlavých kapalin, třeba v rafineriích. „Naše zásoby pěnidel tvoří z 95 procent ty bez PFAS,“ sdělil Ošlejšek na senátním semináři k PFAS v polovině dubna.

Pražské letiště fluor netají
Ve světě i v Evropě jsou PFAS často kontaminovaná letiště, protože na nich hasiči trénují. Ošlejšek však upozorňuje, že to v současnosti není běžné, protože to podle něj nedává smysl ani z pohledu zdravotních rizik, ani z ekonomických důvodů.
Letiště Praha je přesto podle Systému evidence kontaminovaných míst kontaminovanou oblastí, což může být způsobeno i tím, že se tam látky historicky kumulovaly. Letiště Praha na svém webu prohlašuje, že od zákazu dvou látek PFOS a PFOA nenakupovalo a nepoužívalo hasební pěny, které je obsahovaly. Všechna zásahová vozidla nyní údajně používají bezfluorové pěnidlo. Letiště navíc hladiny PFAS ve svém okolí začalo monitorovat.
Po odklonu od fluorových pěn čeká hasičské sbory dekontaminace hasební techniky. Perfluorované látky absorbovaly například povrchy nádrží, v nichž se pěnidla skladovala. Dekontaminací budou muset projít cisterny a stabilní hasicí zařízení jak u Hasičského záchranného sboru ČR, tak u soukromých subjektů.
Hasiči se musejí učit
Nejnáročnější bude přechod na bezfluorová pěnidla v podnicích petrochemického průmyslu. Jde o objekty spadající pod zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi (podniky Seveso, pozn. aut.). Tyto podniky dostanou patrně přechodné období zhruba deseti let.
Zároveň se hasiči musejí naučit zacházet s novými bezfluorovými pěnidly, protože mají odlišné vlastnosti. Někde bude nutná i změna technologie. Podle Petra Králerta, velitele hasičského záchranného sboru v areálu skupiny Orlen Unipetrol v Litvínově, se nová bezfluorová pěnidla v kombinaci se stávající technikou nehodí pro hašení velkoobjemových nádraží.
„Pěna v důsledku toho doletí na kratší vzdálenost, což znamená, že se hasiči musejí nádrži více přiblížit. Při těchto požárech ale hrozí, že se ropa rozlétne do dálky, takže hasiči jsou v ohrožení,“ sdělil v Senátu. „Věříme, že ještě nějakou dobu budeme moci fluorovaná pěnidla používat a doufat, že se vyvinou použitelnější. Musíme si klást otázku, zda si chceme nechat vzít možnost hasit strategické zásoby ropy a motorových paliv pro Českou republiku,“ uvedl Králert.
Běžní spotřebitelé asi dostanou pět let
Podle Václava Mečíře, který působí jako poradce Hospodářské komory ČR pro přechod na bezfluorová hasiva, je změna nevratná. Zmiňované problémy s technikou považuje za nejčastější mýtus ohledně nových pěn.
„Na chemičky tlačí i investoři. Největší výrobci už úplně přecházejí na bezfluorová hasiva. Teď už ani tak nejde o legislativu, jako o logistický problém, doužívání hasiv a dekontaminace celého prostoru,“ říká Mečíř. Podle něj používání pěn s PFAS přestane dávat i ekonomický smysl.
Konečná podoba zákazu nebo omezení PFAS v hasicích pěnách v Evropské unii se teprve rýsuje a neustále nabírá zpoždění. Přechodné období navíc dostane také armáda či civilní letectví, a to nejspíše na pět let. Pět let by přechodné období mělo platit i pro pěny určené pro běžné spotřebitele.
„Věčné chemikálie“ v hasicích pěnách
* Nejprve se v hasicích pěnách používala dnes už zakázaný perfluorooktansulfonát (PFOS). Na začátku milénia se od látky upustilo, ale nahradila se jinou, nyní rovněž zakázanou perfluorooktanovou kyselinou (PFOA). Ta se ale při hašení kapalných paliv může stále používat. Obě dnes prokazatelně způsobují rakovinu.
* Později se začalo přecházet na PFAS s kratším řetězcem a zároveň nastal i rozmach bezfluorových hasiv.
* Chemický gigant 3M ještě do devadesátých let minulého století tvrdil v brožurách a informačních letácích, že hasicí pěny se v prostředí přirozeně rozkládají. Od roku 1949 přitom vědci říkají přesný opak.
* PFAS se do prostředí dostávají z různých zdrojů. Primárně z průmyslových provozů, které je vyrábějí nebo s nimi pracují, ze zmiňovaných hasicích pěn nebo ze spotřebního zboží jako jsou teflonové pánve či goretexové oblečení.