Největší český online prodejce potravin Rohlík spustil prodej mléčných výrobků pod vlastní značkou Miil, u které se zákazník dozví, jaké emise CO2 jsou s daným jogurtem či mlékem spojené. V Česku jde o první větší pokus informace o uhlíkové stopě na potravinách poskytovat.
Výrobků pod touto značkou je zatím na Rohlíku 28. Údaje o konkrétní uhlíkové stopě najde zákazník vždy u každého výrobku na webu prodejce. Z nich vyplývá, že nejmenší uhlíkovou stopu mají mezi vybranými mléčnými výrobky jogurty, zhruba 200 gramů, a naopak největší čtvrtkilový bloček sýra, a to přes tři kilogramy CO2.
S ostatními výrobky zatím srovnání není možné. Mluvčí Rohlíku Zdeňka Svoboda Kuhnová ale nevylučuje, že do budoucna půjdou tímto směrem dále. „V současné době neutralizujeme uhlíkovou stopu u produktů značky Miil. Ale snažíme se šetrnost k přírodě a ekologii zohledňovat v Rohlíku ve všech procesech. Uvidíme, co bude dál,“ uvádí.
Uhlíkovou stopu si online prodejce nechal spočítat u společnosti CI2, která se zabývá jak jejím měřením, tak projekty na kompenzaci uhlíkové stopy. Ty Rohlík využije také, protože aby výrobky Miil mohl skutečně „prodávat“ jako uhlíkově neutrální, bude vytvořené emise vzniklé jejich produkcí kompenzovat, aby dosáhl nuly. Nejobvyklejší způsob kompenzace je přes výsadba stromů.
„První projekt máme vybraný, jde o Stromořadí podél cyklostezky pod Vlčnovskými búdami”, doplňuje Olin Novák, komerční ředitel Rohlík Group s tím, že ty další budou moci svými hlasy vybírat zákazníci.
Trend „zelených“ nálepek
Rohlík není první, kdo se do počítání uhlíkové stopy svých jednotlivých produktů pouští, ale z dosavadních pokusů v tuzemsku jde o větší akci. „Zelené nálepky“ lze nalézt i na produktech společnosti Vitana. Instantní polévky této značky nesou od loňska kolečko s nápisem „výrobek šetrný k planetě“. Vitana si nechala spočítat uhlíkovou stopu pro tyto výrobky a porovnala je s ostatními svačinkami. Lépe vyšlo jen jablko.
Internetový prodejce Košík zase prodává výrobky, které nesou zelené kolečko „vyrobeno s ekoenergií“, což znamená, že jejich producent využívá k výrobě obnovitelné zdroje. Zatím jde hlavně o menší výrobce jako Biopekárna Zemanka či Country Life.
V zahraničí jsou v tomto směru výrobci i některé řetězce dále. Stále však ale nejde o samozřejmost. Uhlíkovou stopu pěti set nejčastěji nakupovaných výrobků si například nechal spočítat dánský řetězec Netto. Údaje lze nalézt na jejich webu i v angličtině.
Společnost Mondeléz, výrobce čokolád značek Milka, Figaro či sušenek BeBe a Opavia, například loni v prosinci představila uhlíkově neutrální snack NoCOé. Ten je vyrobený z rostlinných ingrediencí, které mají v porovnání s živočinými produkty výrazně menší uhlíkovou stopu, a zbývající emise firma kompenzuje.
Počítání uhlíkové stopy je důležité zejména proto, že bez měření nejde emise dost dobře snižovat. Uhlíkovou stopu lze měřit u všeho, u provozu elektráren, lidského života i hovězího steaku. „Pokud lze uhlíkovou stopu změřit a v průběhu času její vývoj kontrolovat, lze sledovat i vliv a efektivitu opatření, která zavádíme pro její minimalizaci,“ uvedla nedávno v tiskové zpráva EY Zuzana Vrbová z Consultingu pro Energy & Utilities.
Podle ředitele CI2 Josefa Nováka je například u Rohlíku důležité i to, že se už dlouho diskutuje srovnání emisní zátěže centralizované dopravy od prodejců jako jsou Rohlík, Košík a další v porovnání s individuálními cestami do obchodních center. „Proto bylo výzvou spočítat uhlíkovou stopu výrobků Miil a podívat se zblízka na strukturu uhlíkové stopy jednotlivých výrobků. Skutečnost, že společnost Rohlík chce kompenzovat uhlíkovou stopu produktů značky Miil je důležitým signálem pro zákazníky i další podniky,“ uvádí Novák s tím, že to považuje za velmi ambiciózní krok.
Co uhlíková stopa zahrnuje
Z výše uvedeného také plyne, že je důležité při měření uhlíkové stopy sledovat i to, co je do jejího výpočtu zahrnuto. V případě mléčných výrobků na Rohlíku byla počítána uhlíková stopa, neboli množství skleníkových plynů, které se uvolňují během životního cyklu výrobku. Ten je počítán od výroby surovin a obalů, jejich dopravy, přes zpracování surovin do konečného produktu a jeho zabalení po dopravu do skladů Rohlíků a k zákazníkům.
Do výpočtu už není zahrnuto finální zpracování výrobků, neboli jestli mléko zákazník jen vypije anebo z něj bude vařit, a likvidace obalů. Právě likvidace obalů přitom může emisemi ještě výrazně zamávat. Podstatný rozdíl je mezi tím, jestli se obal zrecykluje, nebo ne, což zrovna u obalů od mléčných výrobků obecně může být problematické.
U zmíněných instantních polévek Vitany nebylo počítáno ani s dopravou z továrny do skladů a poté obchodů. Stejně tak uhlíková stopa, kterou si společnost nechala spočítat, nezahrnovala dopravu ke koncovému zákazníkovi a likvidaci obalů. Ty u instatních polévek přitom patří k těm nejhorším z pohledu možné recyklace.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
