Dětský pořad České televize Planeta je Prga věnující se životnímu prostředí rozzlobil Agrární komoru. Jeden z dílů se věnoval mimo jiné pesticidům a jejich dopadům na krajinu a zemědělci mají za to, že je pořad očerňuje. Vadí jim také, že se v pořadu o pesticidech mluví jako o jedech. Nezmiňují ale vůbec jejich negativní dopad na biodiverzitu nebo pitnou vodu či i přes klesající množství jejich rostoucí toxicitu.
„Na tomto poli nechce nikdo žít,“ začíná téměř čtyřminutový díl březnového dílu Planeta je Prga. Hlavní hrdinka kresleného pořadu, princezna Prga, která v každém díle (vychází jeden měsíčně) bojuje s různými „Hnusáky – neekologickými monstry“, okamžitě zjišťuje, co se děje. V tomto díle musí krotit Smrtistřika zhoubovce, který vypouští své jedy do krajiny.
„Chemičky, továrny a taky zemědělství, tam všude bere sílu. Tvrdí, jak všechno usnadní, ale zůstává po něm otrávená půda i voda,“ stojí v popisku k tomuto dílu. Ve videu pak princezna Prga dětem vysvětluje, že Smrtistřik zhoubovec vzniká z jedovatých látek, že tady v Evropě už je docela zkrocený a moc si tu neškrtne, ale že v půdě jsou pořád látky z jeho řádění před lety.
Malým divákům vysvětluje, že jde o pesticidy k hubení nežádoucích škůdců, plevele a živočichům. „Jenomže vysvětli jedu, co a kdo je vlastně nežádoucí, takže potom hynou i tolik potřebné včely a další zvířata, pronikají do těl živočichů, můžou být i na potravinách,“ dělá si starosti princezna s duhovými vlasy. Upozorňuje také na to, že pesticidy se netýkají jen zemědělství, ale jsou ve většině čistících prostředků.
Všechny díly kresleného seriálu Planeta je Prga jsou pojaté s podobnou dávkou nadsázky tak, aby malí diváci problémy současného světa vstřebali. „Planeta Prga se věnuje globálním problémům, nezaměřuje se proti skupinám, jednotlivcům ani institucím, ale pojmenovává obecné problémy, jako je například znečištěné ovzduší. Jako dětský pořad pracuje s nadsázkou a zjednodušením, aby téma bylo přijatelné i pro malé děti. A tak i pojmenování Smrtistřik zhoubovec je obecné pojmenování ekologického problému, a to, jedů používaných na naší planetě,“ uvedla pro redakci Ekonews.cz mluvčí České televize Karolína Blinková.
Někteří tuzemští zemědělci si ale vzali březnový Przin boj osobně. Ohradila se proti němu Agrární komora i Zemědělský svaz České republiky. Agrárníci mají za to, že pořad hází všechny zemědělce do jednoho pytle. Prga přitom v pořadu dětem vysvětluje, že jsou i zemědělci, kteří se obejdou bez pesticidů úplně a hnojí postaru hnojem, a takoví že dostávají cedulku BIO.
Pesticidy jako lék?
Podle agrárníků ale pořad poskytuje zjednodušené a zkreslené informace a pohled na české zemědělství, který obsahuje mnoho nepravdivých informací. Příkladem je podle nich způsob informování o pesticidech jako o jedech.
„Přípravky na ochranu rostlin nejsou jedem, ale jsou ve své podstatě lékem, který má zaručit, že výsledná plodina bude bezpečná pro lidskou spotřebu. V minulosti docházelo ve světě i České republice k nárůstu spotřeby pesticidů a umělých hnojiv, proto se také občas ve spodních vodách objevuje tak zvaná stará zátěž, tedy přípravky, které dnes nejsou v oběhu, nebo dokonce nejsou povolené,“ uvedla Agrární komora na svém Facebooku. V komentáři však nezmiňuje negativní dopady pesticidů na životní prostředí.
Agrárníci argumentují také tím, že použité chemie na polích ubývá a že se přechází k šetrnějším alternativám. „Celková spotřeba přípravků na ochranu rostlin aplikovaných na zemědělskou půdu klesla v roce 2018 v porovnání s předchozím rokem o devět procent. Spotřeba účinné látky glyfosát dokonce o 25 procent. Podle údajů Eurostatu patří Česká republika mezi země s nejnižší spotřebou pesticidů, uvedla dále Agrární komora na svém Facebooku.
Pokles objemu spotřeby přípravků na ochranu rostlin potvrzuje kromě dat Eurostatu i Zpráva o životním prostředí České republiky vydaná Ministerstvem životního prostředí. Poslední dostupná je z roku 2019. Podle ní klesla spotřeba pesticidů meziročně o 4,5 procenta. Ta klesá už od roku 2013 a v roce 2019 byla teprve na úrovni roku 2004. K poklesu přispěly zejména restrikce ze strany EU, především evropský zákaz používání některých neonikotinoidů (spojovaných s negativními dopady na opylovače) a národní zákaz používání glyfosátu k urychlení dozrávání a vysušování obilovin a řepky.
O omezení glyfosátu na české úrovni dlouhodobě usilovalo například Hnutí Duha. Ministr zemědělství Miroslav Toman původně v roce 2018 oznámil zákaz plošného používání glyfosátu v zemědělství, pod tlakem některých zemědělských organizací však podle Hnutí Duha nakonec omezení zmírnil. O zákaz nebezpečných neonikotinoidů také dlouhodobě usilovaly evropské ekologické organizace a veřejnost. Tři z neonikotinoidů byly Evropskou unií na základě vědeckých podkladů zakázány v dubnu 2018.
Objem klesá, toxicita však roste
Pokles objemu použitých pesticidů je na první pohled dobá zpráva. Odborníci však upozorňují na to, že ačkoliv objem klesá, toxicita účinných látek se zvyšuje. „Počítání na tuny nemá z hlediska účinků a toxicity moc význam. Důležitá je účinnost látek, kdy celková aplikovaná toxicita přípravků roste,“ říká Jakub Hruška, přírodovědec a odborník na ekologii zemědělské krajiny a biodiverzitu. Na růst toxicity přípravků upozorňuje také studie nedávno zveřejněná v odborném magazínu Science.
Podle Hrušky také není pochyb o tom, že pesticidy jsou jed, což Agrární komora ve svém příspěvku zpochybnila. „Když vám něco něco otráví, je to jed. Když to není toxické pro člověka nebo v nízkých dávkách, neznamená to, že to není jed pro organismy, které chcete otrávit. Protože tyto organismy otrávíte a s nimi i některé další. To, že se v souvislosti s pesticidy odstanily excesy z padesátých a šedesátých let minulého století, neznamená, že to nejsou jedovaté látky, které se nenadužívají,“ upozorňuje Hruška.
Co se týče biodiverzity, tam mají podle něj pesticidy negativní dopad v tom, že se ve jméno ochrany plodit vyhubí potrava pro další živočichy. Pokud totiž ubude hmyzu, ubude potrava pro ptáky a další predátory. „Případně ptáci sežerou otrávený hmyz a nějakou větší dávkou se pak otráví taky,“ doplňuje.
Podle České společnosti ornitologické se početnost a druhová rozmanitosti ptačích druhů zemědělské krajiny snižuje, pro mnoho druhů (například koroptev polní) už od druhé poloviny 20. století. A to právě kvůli nástupu kolektivizace a chemického zemědělství. Česká krajina trpí vinou příliš intenzivního hospodaření. Z krajiny mizejí motýli a další opylovači, mizí zajíci a dříve běžní ptáci sýček nebo chocholouš. S pesticidy to tedy není tak růžové, jak by se z postu Agrární komory na Facebooku mohlo zdát.
Pesticidy i v pitné vodě
Podle Jana Skalíka, vedoucího programu Krajina Hnutí DUHA, zmíněný dětský pořad není jednostranný a komentuje skutečnost, že dosavadní zjištění o jedovatosti pesticidů se promítly do jejich regulace. Tudíž se již s těmi nejnebezpečnějšími látkami na polích nepotkáme.
„Terénní měření v České republice nicméně nadále ukazují, že na řadě míst se stále na zákazy a omezení dostatečně nedbá, a tak jsou nebezpečné látky i nadále ve vysokých, často nepovolených koncentracích ve významné části naší půdy, vody i potravin. Například v povrchových vodách se nachází pesticidy v 95 procentech objektů, v podzemních vodách v šedesáti procentech a z toho ve čtyřiceti procentech případů nadlimitně. Díky zlepšujícím se metodám detekce se zároveň nachází zbytků pesticidů stále víc,“ upozorňuje Skalík.
Nejedná se podle něj přitom ani zdaleka jen o již zakázané látky (zmíněný občasný nález staré zátěže, kterou Agrární komora zmiňovala ve svém komentáři, pozn.red.). Na to poukazuje také Jakub Hruška. „V podzemních vodách se objevují samozřejmě rezidua pesticidů, které se dnes už nepoužívají, protože se prakticky nerozkládají, ale objevují se i ty moderní. Například metazachlor, herbicid používaný do řepky a obilí,“ vysvětluje Hruška.
Podle Víta Kodeše z Českého hydrometeorlogického ústavu je metazachlor v současnosti nejčastěji nalézanou používanou pesticidní látkou v povrchových vodách a druhou nejčastěji nalézanou ve vodách podzemních.
V povrchových vodách se objevují i zakázané pesticidy
Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky vydaná loni a reflektující data sesbíraná v roce 2019, uvádí, že v oblasti ohrožení a ovlivnění jakosti vody pesticidy je trvale nepříznivá situace na Vodní nádrži Švihov (zdroj pitné vody). Trvá zde i zatížení rozpadovými produkty pesticidů.
Zpráva dále uvádí, že v roce 2019 bylo v povrchových vodách nalezeno celkem 161 pesticidů a jejich metabolitů, z toho 38 látek bylo nalezeno ve více než pěti procentech vzorků. Nejčastěji nacházenými byly metabolity herbicidů používaných pro ošetření řepky (v současnosti povolené: metazachlor, dimethachlor, pethoxamid, nebo již zakázané: alachlor, acetochlor), kukuřice (povolené: metolachlor, terbuthylazin, pethoxamid, a zakázané: atrazin, acetochlor), řepy (chloridazon), popřípadě totální herbicid glyfosát a jeho metabolit AMPA.
Hydrobiologové nacházejí pesticidy ve vodě nejvíc v květnu, v červnu a na podzim, po jejich jarních a podzimních aplikacích na polích. „A pak vždycky, když trochu zaprší. To nacházíme několikanásobně vyšší koncentrace. Pesticidy se udávají v nanogramech na litr a přijatelné hodnoty se pohybují třeba mezi dvěma sty až čtyřmi sty nanogramy. A tady máme třeba dvacet až třicet tisíc nanogramů. To je důsledek velkoplošného průmyslového zemědělství,“ uvedl nedávno v rozhovoru hydrobiolog Jindřich Duras.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
