Globus přechází na pultový prodej kuřecího, chce lokální maso místo z konvenčních velkochovů

Řeznictví hypermarketů Globus dnes prodávají pouze české vepřové a hovězí maso, od tuzemských chovatelů. Nyní začíná Globus postupně přecházet na podobný model pultového prodeje i u kuřecího a krůtího masa.

„V tuto chvíli nabízíme na dvou hypermarketech v Praze, konkrétně na Černém Mostě a na Zličíně, pultový prodej masa z pomalu rostoucích kuřat z českých chovů. A plánujeme rozšíření i na další hypermarkety,“ popisuje Luftia Volfová, mluvčí řetězce patnácti hypermarketů Globus. Doplňuje, že dodavateli tohoto kuřecího masa do drůbežího řeznictví je česká firma Rabbit.

Podobný přístup je šetrnější ze dvou důvodů. Prvním je, že převážná většina dodavatelů masa do Globusu jsou tuzemští chovatelé. Až na výjimky, kdy nelze domácí maso zajistit. „Výjimkou je třeba krůtí, kde nelze stoprocentní české dodávky dosáhnout. Dovozové je též maso telecí,“ jmenuje mluvčí Globusu Luftia Volfová.

Maso je pro Globus značkou, jež ho odlišuje výrazně od zbytku trhu. Do zázemí obchodů se dováží v jateční úpravě, tedy v půlkách nebo čtvrtkách, které se pak na místě bourají a porcují. Zároveň se zde vyrábí uzeniny a ostatní masné výrobky. Nově je na těchto řeznických pultech k mání právě i krůtí maso.

Tento způsob prodeje je úsporný i z hlediska materiálu. Při balení u řezníka se většinou nespotřebuje tolik plastů, jako když je maso od dodavatele zavakuované anebo v plastu na nerecyklovatelných polystyrénových podtáccích. Ty zatím u masa obecně přetrvávají, protože se pro ně nedaří najít náhradu se stejnými vlastnostmi.

Kromě masa se Globus zaměřuje na lokální výrobu i u dalších sekcí jako je pečivo. Většinu prodávaných rohlíků, chleba a dalšího slaného i sladkého pečiva navíc tvoří výroba z pekárny na místě z mouky pocházející z regionálních mlýnů i dalších tuzemských surovin. Pekárna je v každém hypermarketu.

Obaly všech potravin, které jsou vyráběné přímo v hypermarketech, na sobě také nesou recyklační piktogramy, aby zákazníci věděli, do jaké popelnice patří. Většinou jsou na trhu totiž obaly, které na sobě mají jen číselný znak v trojúhelníčku, z kterého je nutné dedukovat, o jaký materiál jde. U kombinovaných obalů už je situace úplně nepřehledná.

Výstřižek z obalu na bábovku. Foto: Globus

Oříšky, mražené i drogérie bez obalu

Dalším trendem poslední doby je kromě lokálnosti snaha o úsporu obalů. Částečně jde o reakci na vzrůstající povědomí ve společnosti, že v mnoha případech je používání plastů nadměrné, částečně o reakci na evropskou směrnici o zákazu jednorázových plastů.

Poslední průzkumy ukazují, že zákazníci při nákupu zvažují v rostoucí míře i jiné parametry než cenu. Podle průzkumu FutureConsumerIndex, který společnost EY provedla ve dvaceti zemích světa koncem loňského roku, téměř polovina spotřebitelů věří, že se klimatické změny a udržitelnost budou silně promítat do toho, jak žijí a co nakupují. Polovina dotázaných by si rovněž nakoupila spíše od společností, které zveřejňují, jaký dopad mají jejich výrobky a služby na životní prostředí. Čtvrtina si je ochotna za tuto službu i připlatit.

Globus stejně jako ostatní řetězce zavedl pratelné sáčky na ovoce a zeleninu na vícero použití, a to zhruba před rokem a půl. Jejich prodej už ale začíná podle dat Globusu pomalu klesat, což může svědčit o tom, že trh je saturovaný a lidé, kteří je chtěli, už je mají a používají je stále dokola. Další krok udělal řetězec i u sáčků na pečivo, kdy původní papírové s igelitovým okénkem (které komplikuje recyklaci) nahradily celopapírové.

K zajímavému posunu došlo u nákupních tašek. Prodej igelitových Globus ukončil v létě roku 2019, od té doby nabízí plátěné a papírové. U papírových tašek je ale prodej pouze na třetině oproti taškám plastovým. Důvodem je, že zákazníci si zakoupí plátěnou tašku, se kterou pak chodí nakoupit, ale papírovou berou jen v případě, kdy opakověné použitelnou zapomenou.

Zákazníci, kterým záleží na dopadu na přírodu, mohou v hypermarketech německého řetězce nakupovat bez obalu kromě tradičních oříšků či sušeného ovoce i mražené výrobky.

„Pro prodej vlastních výrobků z Globusu používáme také obaly s recyklovaným PET materiálem, jde například o misky na saláty, antipasty, sushi, kelímky na šlehačkové poháry,“ doplňuje k obalovým změnám Volfová.

Možnost bezobalového nákupu jako v malém obchodě nabízí Globus i v drogerii, kde jsou v pražských hypermarketech instalovány stanice s čepovaným pracím prostředkem či aviváží od výrobce eko drogérie Tierra Verde. Globus je prvním hypermarketem, který tento prodej drogerie zkouší a sám přiznává, že je těžké zákazníky motivovat ke změně. Pilot zatím probíhá ve dvou prodejnách, v Praze Čakovicích a v Brně.

Čepovací stanice Tierra Verde, které jsou z velkých řetězců už jen v dm drogériích, mají výhodu, že vyprázdněné kanystry se sváží zpět do stáčírny a tam se znovu naplní. V obchodě pak stačí, když si zákazník vezme originální láhev na čepování jen jednou, a pak už s ní můlže chodit opakovaně. V Globusu jsou tyto láhve zdarma a zákazník je může použít kolikrát chce.

Zakázané jednorázové plasty

Další změnou, na kterou musí reagovat všichni prodejci je směrnice Evropské unie o zákazu jednorázových plastů.

Od července letošního roku už není možno uvádět do oběhu následující jednorázové plasty:

Plastové vatové tyčinky
Plastové příbory, talíře
Plastová brčka a míchátka
Plastové tyčky k balónkům
Nádoby na potraviny a nápoje z expandovaného polystyrénu
Produkty z oxo-rozložitelných plastů

Obchodníci mají ještě další rok na to, aby je doprodali. Podle mluvčí Globusu už se dnes v oddělení domácích potřeb jednorázové plastové nádobí neprodává. „Plasty nahradily dřevo, papír, materiály z pšeničných otrub nebo cukrové třtiny. I když se změny dějí již přes rok, zvyknout si na ně, je pro některé zákazníky i po čase složité,“ uvádí Luftia Volfová.

V patnácti restauracích a Café Globus se již rok mohou pít nápoje pouze papírovými, nikoli plastovými brčky. Ke konzumaci jídel jsou k dispozici dřevěné příbory. I v tomto ale vlétla do plánů obchodníka nyní již přes rok probíhající korona krize. V některých restauracích musel Globus znovu nasadit plastové příbory, protože všechna jídla se nyní prodávají jen s sebou a v takovém množství a navíc hygienicky balené byly podle Volfové dřevěné alternativy nesehnatelné.

Roli přitom hraje i cena, protože plast vychází stále nejlevněji. „Daří se nám nacházet dodavatele ekologičtějších variant nádobí z jednorázového plastu. Alternativy jsou dražší, někdy o třetinu, například papírová brčka stojí čtyřikrát více než plastová,“ popisuje Luftia Volfová s tím, že vyšší cenu ale do ceny nápojů v restauracích nepromítají.

„Po skončení koronavirové krize máme v plánu rozšířit partnerství s Otoč kelímek,“ dodává mluvčí. Otoč kelímek je systém zálohovaných kelímků, který funguje v Česku na více než tři sta místech. Zákazník si může dát kávu do kelímku se zálohou za padesát korun a příště dostat kávu opět do něj. Koronavirová krize však fungování těchto služeb kvůli hygienickým důvodům omezila.

Komerční obsah označený jako Brandnews připravuje redakce Ekonews ve spolupráci s obchodními partnery. Jejich cílem je informovat o zajímavých produktech a tématech a propojit partnery se čtenáři.