Města řeší, jak dostat do ulic stromy, které dokáží ochladit rozpálené ulice. Návrat zeleně však často komplikuje rozsáhlá síť inženýrských sítí, jejíž předělání je finančně náročné. I přesto patří výsadba nových stromů k nejlevnějším adaptačním opatřením na změnu klimatu.
„Strategie města Liberce je taková, že bychom rádi dostali zeleň do každé ulice, náměstí, či na jiné veřejné prostranství, kam ji bude možné vysadit,“ uvádí Lucie Sládková vedoucí oboru ekologie a veřejného prostoru z Magistrátu města Liberce.
Právě stromy v ulicích jsou totiž velkým pomocníkem při zmenšování množství teplotních ostrovů ve městech. „Není to jen o kvantitě, ale také o kvalitě a dlouhodobosti výsadeb a jejich plnění očekávaných funkcí v rámci vlivu na klima,“ dodává Tadeáš Provazník z tiskového oddělení pražského magistrátu.
Ke zlepšování podmínek by mělo docházet jak pro již zasazené stromy, tak i pro nově vysazované. „Zlepšení stávajících je možné zejména díky lepšímu využití dešťové vody. K tomu město připravuje Standardy hospodaření s dešťovou vodou na území metropole, ty jsou v současné době ve fázi závěrečných připomínek. Pro zlepšení podmínek nově vysazovaných stromů připravuje Praha také Standardy péče o stromořadí, kde budou definovány kritéria pro nově připravované výsadby s využitím současných nových poznatků a postupů,“ dodává Provazník.
Mezi novými kritérii pro výsadbu se tak objeví například doporučení pro využití strukturálních substrátů či prokořenitelných buněk. Svoji roli hraje i výběr druhu stromů. „Jsou upřednostňovány druhy, které se lépe adaptují na suché městské prostředí,“ vysvětluje Filip Poňuchálek tiskový mluvčí Magistrátu města Brna.
V Praze loni přibylo přes 89 tisíc nových stromů
V Liberci nyní vysazují třináct nových stromů v centru města, do budoucna je podle Lucie Sládkové v plánu výsadba nových stromořadí v rámci revitalizace několika ulic.
V Brně za letošní rok v ulicích přibylo 469 stromů. V Českých Budějovicích letos ve veřejném prostoru vysadili 108 stromů a 78 keřů. Pražský magistrát za loňský rok uvádí nově vysazených 89 410 stromů. Jedná se o číslo zahrnující výsadbu i v pražských parcích a lesoparcích.
Výhody zelených ulic
Vzrostlé stromy v ulicích plní řadu důležitých funkcí. V první řadě stíní a fungují jako přirozená klimatizace, která v létě dokáže zchladit rozpálené ulice. „Pro zdravý život ve městě jsou velmi důležité také z hlediska duševního zdraví. V kontextu klimatické změny jsou stále jedním z nejlevnějších adaptačních opatření na klimatickou změnu,“ uvádí Martin Vokřál ze společnosti Asitis, která se zabývá tvorbou adaptačních strategií na změnu klimatu. Absolutní rozdíl v teplotě povrchu bez a s přítomností stromů může být v létě na slunci až 30° C.
Podle něj je výsadba stromů a zeleň v okolí i jedním z klíčových prvků ekonomiky nových výstaveb. „Projekty představované s vyřešenou kompozicí zeleně, vizualizace se vzrostlými stromy, zvedají cenu až o desítky procent,“ dodává.
Stromy umí nejen stínit, ale také odpařovat vodu. Při tomto procesu spotřebovávají sluneční energii a ochlazují přilehlé budovy a povrchy a tím omezují akumulaci tepla. Mezi další výhody zeleně ve městě patří i zadržování dešťové vody. „Pokud při výsadbě stromu využijete například biouhel, tak nejen, že prostřednictvím stromu zadržíte CO2 v celulóze dřeva, ale zajistíte přímo uložení uhlíku do půdy,“ popisuje další výhody Vokřál.
Nedostatek místa pro kořeny – nejčastější problém
Aby stromy mohly plnit všechny výše zmíněné funkce, musí být vzrostlé a dobře opečovávané. Kořenový systém stromů musí mít dlouhodobě dostatek prostoru, vody a vzduchu. „Musí být v lokalitě, která i v létě přes noc skutečně vychladne. Pokud je strom osamoceným ostrůvkem zeleně v betonovém povrchu, který se přes den rozehřeje a do noci sálá teplo, tak si neodpočine,“ popisuje potřebu stromů Vokřál. Stresové faktory z městského prostředí mohou snížit životnost stromů až o polovinu.
Nedostatek prostoru pro kořenový systém stromů je právě nejčastějším problémem v ulicích. Prakticky všechna města se při výsadbě nových stromů potýkají s inženýrskými sítěmi. „Jejich množství a častá lokalizace do zelených pásů v některých případech znemožňuje nebo prodražuje, v případě jejich přeložek, nové výsadby,“ popisuje situaci v hlavním městě Provazník.
Se stejným problémem se potýká i Liberec. „Největší překážkou pro novou výsadbu jsou asi všudypřítomné inženýrské sítě a jejich ochranná pásma, která nejvíce omezují návrat stromů do městského prostředí,“ uvádí Sládková za Liberec.
Právě nařízené odstupové vzdálenosti komplikují výsadbu nových stromů v ulicích. „Problém v řadě měst je ten, že položit nový kabel pod travní plochu, klidně metr od stromu, je velmi levné oproti rozkopání vozovky. Když ale strom jednou umře, tak už do stejného místa kvůli ochrannému pásmu vysadit nepůjde. Stromy tak mizí z měst a v rámci náhradních výsadeb se přesouvají na okraje města, kde časem opět ustupují rozšiřující se výstavbě,“ dodává k problematice Vokřál.
Mezi další překážky pro výsadbu patří například i dodržování rozhledových trojúhelníků v křižovatkách.
Řešením je komplexnější plánování rekonstrukcí ulic
Jedním z možných řešení zvětšení prostoru v ulicích pro stromy je podle Vokřála svedení technických sítí do kolektorů nebo změna uličního profilu. Obě řešení jsou však pro města investičně náročné. Nejschůdnější cestou je tedy postupná přeměna prostoru při rekonstrukcích a opravách infrastruktury. „Dokud nebudou města požadovat zlepšení situace již ve fázi zpracování územní a projektové přípravy, tak se budou stále dál stavět a rekonstruovat nevyhovující prostory s dlouhodobě ubývající zelení,“ dodává.
A některá města se o takový přístup již zasazují. „Snahou hlavního města je alespoň v hlavních ulicích v centru města při celkových rekonstrukcích využít tuto příležitost a za pomoci změny celkových dispozic ulic připravit místo i pro nové výsadby stromů,“ uvádí Provazník. Při opravách inženýrských sítí a povrchu silnic se tak v metropoli snaží do projektů zakomponovat i výsadbu nových stromů.
Výsadba je finančně náročnější než následná péče
Vedení měst se shodují na tom, že otázka finanční náročnosti není nijak palčivá. Celková částka pro výsadby nových stromů se odvíjí právě od toho, zda je nutné například přeložit vedení inženýrských sítí a z toho důvodů se častokrát liší. „Je velice těžké posoudit, jak finančně náročný je jeden nový strom ve městě, nicméně například vlastní výsadba do rostlého terénu se pohybuje většinou v řádu tisíců korun, maximálně okolo deseti tisíc korun,“ uvádí Provazník.
Podle náměstka primátora Českých Budějovic Ivo Moravce zaplatilo město za letošní novou výsadbu přibližně 650 tisíc korun. Následná péče o stromy, která trvá přibližně pět let, spočívá v zálivce, opravách kůlování, úklidu odpadků a údržbě stromové mísy, již pro města finančně nákladná není. České Budějovice za povýsadbovou péči ročně zaplatí přibližně sedmdesát tisíc korun.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
