Unikátní český dokument, který právě vzniká, poukazuje na neefektivitu biopaliv ve srovnání s fotovoltaikou a elektromobily. Řeší také dopady pěstování řepky na krajinu a lidské zdraví. Vznik snímku můžete podpořit i vy.
Když Vojtěch Vild řešil téma svojí bakalářské práce, narazil na data srovnávající využití fotovoltaiky, elektromobility a biopaliv. Překvapilo ho, jak špatně z toho biopaliva vyšla. „Vyšla z toho tak nesmyslně neefektivně, že to bylo až neuvěřitelné. Řekl jsem o tom kamarádovi a společně jsme se rozhodli ověřit si to v reálu, protože nám to přišlo až divné,” vypráví, co stálo na počátku ročního experimentu a projektu nazvaného Biomasakr.
Během ročního experimentu, který odstartoval v září roku 2019 založili testovací pole, které rozdělili na dvě poloviny. Z nichž první využili na produkci bionafty z řepky, druhou na produkci elektřiny z fotovoltaických panelů. A k čemu došli?
„Když budete mít třeba střechu 10×10 metrů a měli byste na ní fotovoltaiku a políčko 10×10 metrů a na něm byste pěstovali řepku, tak fotovoltaika vám vyrobí na tom samém prostoru 200 až 400x víc energie. A k tomu neplundrujete žádné pole, nelijete na něj žádnou chemii, nemáte s tím tolik práce. Přijde nám prostě neuvěřitelné, že fotovoltaika umístěná někde na stodole má zisk energie zhruba jako čtyři hektary řepky, kolem které musíte pořád běhat,” vysvětluje Vild. Energii získanou z plodin dokáže fotovoltaika produkovat levněji a potřebuje k tomu jen zlomek ploch.
Infografika: Jak je řepka efektivní. Zdroj: Poskytnuto tvůrci projektu Biomasakr.cz
Sklizeň řepky už mají autoři experimentu za sebou, teď hledají laboratoř, kde by mohli vyrobit surovinu, tedy zmíněnou bionaftu. Vyvrcholením celého testu bude závod, ve kterém se utká Tesla 3 nabitá elektřinou a BMW x5, které pojede na vyrobenou bionaftu. „Závod proběhne nejpozději v říjnu. Chceme tím ve filmu názorně demonstrovat nejen naprosto alarmující neefektivitu biopaliv, ale také jejich negativní dopad na životní prostředí,” vysvětluje Vild.
Poukazuje nejen na to, že pěstování biopaliv na orné půdě, kdy výnos z každého sedmého hektaru orné půdy skončí ve spalovacím motoru, je špatně. Ale také na současnou praxi průmyslového zemědělství, které způsobuje ztrátu organické hmoty, následné eroze a přetoky umělých hnojiv a pesticidů do okolních ekosystémů a ztrátu biodiverzity kvůli hnojivům a pesticidům, které se při pěstování biopaliv a především pak řepky, používají.
Vild považuje biopaliva za „pálení jídla”. „Surovinu sklidíte a v podstatě ji okamžitě prohlásíte za odpad, to je na tom to šílené. Když něco vznikne, má to přece nejdříve sloužit po určitou dobu k nějakému účely a když už nevíte, co s tím, tak to zlikvidovat, případně spálit,” vysvětluje.
Infografika: Jak se řepka pěstuje. Zdroj: Poskytnuto tvůrci projektu Biomasakr.cz
Celý experiment se natáčí a výsledkem má být přibližně půlhodinový snímek, který by měl mít premiéru letos v prosinci v Praze a Brně. Poté by měl být k vidění na filmových festivalech. Jeho vznik můžete podpořit i vy, a to v právě probíhající sbírce na crowdfundingové platformě Donio.
Evropská unie požaduje, aby do roku 2030 minimálně čtrnáct procent energie v dopravě pocházelo z obnovitelných zdrojů. Není ale podmínkou, aby šlo o biopaliva z potravinářských zdrojů, která se navíc přimíchávají do klasických paliv. Unie preferuje takzvaná pokročilá biopaliva (vyrobená z odpadu, například, z použitých fritovacích olejů) nebo elektromobily.
Infografika: Jak se řepka využívá. Zdroj: Poskytnuto tvůrci projektu Biomasakr.cz
Cílem projektu Biomasakr mimo jiné je zasadit se o zrušení povinného přimíchávání biopaliv první generace do pohonných hmot. Namísto toho chce projekt vybojovat podporu fotovoltaice a elektromobilitě, která ji v současné době nemá prakticky žádnou.
O zrušení povinného přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty se pokoušeli v roce 2019 opoziční poslanci v čele s Piráty, vláda Andreje Babiše však jejich návrh odmítla. Jak poukazují tvůrci projektu, všechny významné továrny na výrobu bionafty z řepky patří Agrofertu založenému současným premiérem (viz infografika). Server Seznam Zprávy loni uvedl, že Agrofert měl v roce 2019 u státní firmy Čepro podíl na dodávkách biosložek 54 procent.
Podle Vilda projekt občas čelí útokům, že jde o solární či elektromobilovou lobby. „Zastáncům elektromobility se náš projekt samozřejmě líbí, protože jim dává za pravdu. My jsme ale jen chtěli zjistit, jak to je a pouze prezentujeme výsledky, které prostě vyšly lépe pro fotovoltaiku a elektromobily,“ dodává.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
