Vinohrad, kterému ve vedrech stíní solární panely. I to může být jedna z podob moderní fotovoltaiky. Takzvaná agrivoltaika, tedy spojení zemědělství s výrobou čisté energie, v Česku zatím vidět v praxi není, ve světě už se ale testuje.
Češi jsou vůči obnovitelným zdrojům energie často nedůvěřiví a soláry leží řadě lidí v žaludku kvůli v minulosti nezvládnutému boomu solárních parků a kauz s nimi spojených. V poslední době však roste poptávka po obnovitelných zdrojích energie a i vztah k fotovoltaice se začíná obracet.
Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka je fotovoltaika vítězem moderní energetiky. Mimo jiné i proto, že ve srovnání s jádrem, které nedokázalo zkrotit své náklady, jež stále rostou, fotovoltaické panely se v průběhu let staly dostupnější a návratnost investice rychlejší. S rozvojem fotovoltaiky přibývá i projektů, které experimentují s jejím dalším využitím.
„Fotovoltaika už není jen instalace, kterou lze dát na střechu rodinného nebo bytového domu, továrny nebo solárního parku,“ popsal Sedlák na červnové konferenci TEDx Národní, kde jako jeden z řečníků nové trendy ve fotovoltaice představil.
Jedním z možných způsobu využití je právě agrivoltaika, tedy spojení zemědělství s výrobou čisté energie. „Například můžete částečně zastínit vinice nebo jablečné sady, pole s chřestem či bramborami,“ uvedl na konferenci.
Částečné zastínění podle něj může pomoci zadržet vláhu pod panely, což může zvýšit produkci hroznů, jablek nebo brambor. Ukazují to projekty z Francie nebo Německa, kde se agrivoltaika testuje už několik let. „Může to být řešení například pro jižní Moravu a vinařství, která mohou být časem negativně ovlivněna klimatickou změnou,“ uvedl Sedlák.
Například francouzská společnost Sun’Agri, která se zaměřuje na využití solárních panelů v zemědělství, vyvinula systém panelů, které dokáží podle potřeby změnit polohu a panely tak fungují jako žaluzie. Ve vodorovné poloze dokáží rostliny ochránit proti přímému slunci nebo třeba krupobití. Naopak ve svislé poloze může k rostlinám víc slunce. Správnou polohu panelů řídí umělá inteligence.
Infografika – jak fungují solární panely ve spojení se zemědělstvím. Zdroj: Sun’Agri
Jedním z experimentů Sun’Agri jsou solární panely umístěné na vinici o rozloze 4,5 hektaru ve vinařské oblasti Piolence v Provence. Dosavadní zkušenosti podle společnosti ukázaly, že vinice částečně zastíněná solárními panely je odolnější vůči horkům. Potřeba závlahy vinice klesla v rámci experimentu o dvanáct až 34 procent a hrozny měly o devět až čtrnáct procent více kyselosti.
I v Česku už se podobné nápady a snahy agrivoltaiku otestovat objevují. Pracuje na ní například Lukáš Juřina (na Ekonews budeme o projektu informovat).
Další inovací v oblasti fotovoltaiky je podle Sedláka vodní fotovoltaika, kdy je solárními panely částečně zakrytá vodní hladina. To může snížit odpar vodní hladiny způsobený rostoucími teplotami. „Oba dva směry jsou pro fotovoltaiku výhodné, protože když roste teplota, zejména během léta, tak dochází k poklesu účinnosti solárních panelů. Výhodou, jak umístění fotovoltaiky nad plodinami, tak na vodní hladině je, že solární panely jsou částečně chlazeny a mají tak vyšší výrobu než běžné solární instalace, například fotovoltaické parky na zemi, které známe z České republiky,“ vysvětlil Sedlák.
Konkrétně u panelů umístěných na vodní hladině může být výkon vyšší až o dvacet procent oproti konvenční fotovoltaické elektrárně umístěné na zemi. Podle Sedláka se uvažuje o tom, že by se zatopila část vytěžených uhelných dolů ČSA na severu Čech, což by byla také vhodná příležitost pro rozvoj vodní fotovoltaiky v Česku.
„Právě postupný útlum uhelné energetiky v České republice může dát těmto zničeným regionům, kde v mimulosti bylo několik desítek obcí, novou perspektivu a může jít ruku v ruce s rozvojem moderní energetiky, uvedl Sedlák.
Podle něj je ale do transformace energetiky směrem k obnovitelným zdrojům zapotřebí zapojit především koncové zákazníky, tedy domácnosti. Klíčové je, aby se každý z nás zamyslel, jestli si může solární panel dát na střechu svého domu, ať už bydlí v rodinném nebo bytovém domě, uvádí. Výpočty potvrzují, že smysl to dává i ekonomicky. „Časem to mohou být i fasádní fotovoltaické systémy. Právě to, aby každý z nás přemýšlel o tom, jakým způsobem může využívat čistou energii z obnovitelných zdrojů, které jsou každým dnem dostupnější, je otázkou úspěchu, zda Česko nebo i svět uspěje v transformaci energetiky směrem k moderní čisté a nezávislé na fosilních palivech,“ míní.
Pokud chce Evropa zvýšit svoji energetickou soběstačnost, měla by se podle Sedláka soustředit na to, aby se výroba solárních panelů vrátila na starý kontinent a nemuseli jsme je dovážet z Asie. „A začíná se to už dít – díky evropskému výzkumu, do kterého jsou zapojeni i čeští akademici z fyzikálního ústavu akademie věd, přichází na trh nové technologie panelů, které jsou účinnější než ty běžné na trhu a zároveň evropské podniky investují do nových výrobních kapacit,“ říká Sedlák.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
