Udržení zvýšení průměrné globální teploty do konce století pod 2 °C a co nejblíže k hodnotě 1,5 °C je ještě reálné, uvádí tento týden zveřejněná nová zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Zároveň ale varuje, že předpokladem je rychlé snížení emisí podle návrhů z roku 2018.
Uhlíkový rozpočet, který má ještě lidstvo k dispozici, činí podle propočtů autorů webu Fakta o klimatu zhruba 360 miliard tun CO2. Loni v lednu byl o čtyřicet miliard tun vyšší, jak vyplývá i ze zprávy IPCC.
Uvedené číslo říká, že právě tolik CO2 lze ještě vypustit do atmosféry, aby byla zajištěna 67procentní pravděpodobnost, že se průměrná globální teplota nezvýší do konce tohoto století o víc než o 1,5 °C. Bez výrazného omezení současných emisí ale lidstvo zbývající uhlíkový rozpočet spotřebuje už kolem roku 2030, uvádí nová zpráva IPCC. Podmínkou dosažení cílů Pařížské dohody a omezení růstu teploty o 1,5 °C je omezení celosvětových emisí o polovinu do roku 2030 a dále na tak zvanou čistou nulu do roku 2050, což jinými slovy znamená uhlíkovou neutralitu.
“Projevy klimatické krize vidíme ve světě čím dál častěji. Nová zpráva IPCC je důrazným varováním vědců, že náš uhlíkový rozpočet i prostor k řešení se rychle ztenčují. Teď potřebujeme bezodkladnou politickou reakci, která svět nasměruje k dosažení cíle Pařížské dohody. Odvážná a náročná řešení mohou být nakonec výhodnější než další otálení,“ uvedla ke zprávě Jitka Martínková z Klimatické koalice.
Uhlíkový rozpočet. Foto: Fakta o klimatu
Do souvislostí dává uhlíkový rozpočet zpráva a grafika webu Fakta o klimatu. Podle jejich analýzy a dat činí historické emise od roku 1880 zhruba 2300 gigatun CO2. Kvůli tomu došlo za uvedenou dobu k oteplení planety o 1,2 °C, z čehož je jasné, že prostor do zmíněného limitu 1,5 stupně není příliš velký.
Poslední zpráva IPCC (resp. její nyní zveřejněná první část; další budou následovat v roce 2022) potvrzuje známý ale ne všemi přijímaný fakt, že probíhající změna klimatu i široké spektrum extrémů počasí jsou důsledkem lidské činnosti.
Některé zásadní a negativní dlouhodobé změny už podle IPCC nelze ovlivnit. Bez ohledu na to, jaká opatření v následujících letech lidstvo přijme, budou i nadále tát ledovce, pokračovat acidifikace oceánů a stoupat hladina světového oceánu. Do roku 2100 se zvýší nejméně o 28 cm. Klimatických cílů už nelze dosáhnout bez přísné ochrany a regenerace přírodních ekosystémů, uvádí zpráva.
“Atmosféra, oceány, řeky, lesy, pole, ale i člověk jsou součástí probíhající změny klimatu. Ale jen člověk může své chování vědomě změnit a klimatu tak pomoci,” zdůrazňuje Radim Tolasz, klimatolog Českého hydrometerologického ústavu a zástupce České republiky v IPCC. Samotná Česká republika ale zatím žádným vzorem ve snižování emisí není, spíše naopak.
Nová zpráva IPCC vychází čtvrt roku před 26. konferencí OSN o klimatu ve skotském Glasgow. Jejím cílem bude ohlášení nových a zpřísněných národních klimatických závazků jednotlivých zemí ve srovnání s původními závazky, jež si státy stanovily v rámci přijetí Pařížské dohody. Současné závazky směřují svět k oteplení o 2,4 °C. Každá desetina stupně, o kterou se konečné oteplení podaří či nepodaří snížit, bude mít pro budoucnost lidské civilizace na Zemi zásadní význam, uvádí experti na změny klimatu.
Klimatický balíček reagující na stejný problém nedávno představila i Evropská komise.
Agentura Bloomberg nicméně připomněla ještě jednu věc ze zprávy IPCC, která zůstala téměř bez povšimnutí. Tou je, že pokud chceme udržet oteplování pod katastrofickou úrovní, je třeba uhlík z atmosféry i odstraňovat. Snižovat emise už nestačí. Nejde přitom o malé objemy, zpráva mluví o stovkách miliard až jednom bilionu tun CO2 do konce tohoto století. Technologie lapání CO2 sice nějaké jsou, ale zatím ne příliš dokonalé a nynější kapacita odstraňování CO2 je zhruba pět tisíc tun ročně. Například USA do jejich vývoje nyní začínají masivně investovat.
Zpráva IPCC ale zároveň podle Bloombergu varuje, že i když se podaří CO2 ve velkém lapat a dosáhnout obratu v nárůstu globální teploty, zvrátit další už nastartované změny klimatu bude trvat desítky až stovky let. Nemá ale cenu propadat depresím, uvádí pro agenturu Julio Friedmann z Kolumbijské univerzity v New Yorku. „Ať jsme optimisté nebo pesimisté, práce je stále stejná. IPCC naznačila problém. Nyní se musíme pustit do úkolů“.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
