Téma, které má své věrné odpůrce i zastánce, ožívá nyní opět i na celoevropské úrovni. Minulý týden došlo k registraci iniciativy pro zpětný odběr plastů ReturnthePlastic, která prosazuje jejich zavedení v celé Evropské unii. K faktické realizaci je ale ještě daleko.
Autorem iniciativy je belgická organizace Citizen Services, která požaduje, aby obchodní řetězce instalovaly automaty pro zpětný odběr plastových lahví. A zároveň navrhuje zavést pro výrobce plastovou daň, která by financovala celý systém včetně recyklace.
Iniciativa pod hlavičkou Evropské občanské iniciativy by musela nasbírat během roku milión podpisů, aby se jí Evropská komise začala zabývat a přemýšlet, jaké legislativní kroky navrhnout.
„Když se plasty nerecyklují a netřídí, končí často na skládkách nebo ve vodních tocích. Důsledkem tohoto chování je například tak zvaná Velká tichomořská odpadková skvrna, kterou najdeme v Tichém oceánu mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy. Tu tvoří osmdesát tisíc tun plastového odpadu, který pluje na mořské hladině a má v současné době rozlohu jako tři Francie,“ uvádí organizátoři iniciativy ve svém zdůvodnění.
Týdně sníme kus plastu o velikosti kreditní karty
A připomínají i problém mikroplastů, které se nakonec skrze ryby a dalšími způsoby dostávají i na náš talíř. Podle vědeckých odhadů tímto způsobem pozřeme v průměru pět gramů mikroplastů týdně, což je dohromady kus plastu o velikosti přibližně jedné kreditní karty, dodávají pro ilustraci.
Iniciativa navrhuje řešení v podobě evropské zálohy na PET láhev ve výši patnácti eurocentů, což jsou necelé čtyři koruny.
Od července platí v Evropské unii směrnice o zákazu jednorázových plastů. Ta se týká například brček, tyčinek na čištění uší či tyček od balónků. Plastové láhve ale opomíjí, píší organizátoři evropské iniciativy.
Téma záloh je živé v mnoha zemích Evropské unie, v některých zemích jako je v Německu či v Itálii v nějaké formě fungují, někde je zavádí jako nyní na Slovensku a jinde, jako v Česku, se o nich už dlouhá léta hlavně debatuje.
Nyní se v tuzemsku téma záloh opět vrátilo na scénu s tím, že Eko-kom od poloviny tohoto roku výrazně zdražil poplatky za většinu obalů. Průhledné PETky sice dostaly v rámci chystané ekomodulace (kdy je cílem výrobce motivovat k používání nejsnáze recyklovatelných materiálů) výjimku, ale ceny všeho ostatního šly výrazně nahoru.
„U plechovek v současné době diskutujeme varianty dalšího směřování. Jako nejlepší varianta se jeví systém zálohování, na jehož zavedení nyní intenzivně pracujeme na Slovensku,“ uvedl nedávno manažer Plzeňského Prazdroje pro udržitelný rozvoj Ivan Tučník v reakci na kroky Eko-komu, organizace zajišťující sběr odpadů.
Zálohování se testuje na Slovensku
Na Slovensku v posledních týdnech probíhá testování zálohování plastů a plechovek. Oficiální start je naplánován od ledna 2022. V bratislavském regionu začal s možností vrátit obaly do automatu v prodejně už nyní jeden z Kauflandů, napsal časopis Tovar a predaj. Podobně ve vybraných prodejnách testuje zpětný odběr i tamní Jednota. Všechny vysbírané jednorázové obaly přitom automat slisuje a umístí je do zásobníků, odkud si je v dohodnutých intervalech bude odvážet Správce zálohového systému. Láhve do sběrných automatů musí putovat nezmačkané a s čitelným čárovým kódem.
To je také jedna z výtek odpůrců zálohování – že se budou muset zákazníci naučit zacházet s PETkami úplně jinak než dosud. Žádné sešlapávání do popelnice. Zálohy se příliš nelíbí ani velkým řetězcům, i když to příliš otevřeně neříkají, a zvláště ne menším prodejnám, jako jsou ty pod hlavičkou COOP. Ty se bojí, že nebudou mít dost místa na vrácené láhve a že velké obchody díky tomu získají další konkurenční výhodu.
Proti evropské iniciativě se už vyslovila i evropská retailová organizace EuroCommerce. „Zkušenosti ukázaly, že je třeba pečlivé a vědecké analýzy toho, zda enviromentální opatření opravdu dosáhnou svých cílů. Například, když je plnící linka daleko od místa sběru, tak emise z transportu mohou převážit výhody zálohového systému,“ uvedl pro web FoodNavigator šéf EuroCommerce Christian Verschueren.
Pokud jde o výrobce, konkrétně v Česku je situace rozdílná dle značky. Nejvášnivějším podporovatelem záloh je od počátku Mattoni, jednička na českém nápojářském trhu. Ta stojí mimo jiné i za iniciativou Zálohujme, která před několika dny zveřejnila otevřený dopis Ministerstvu životního prostředí (MŽP). V něm uvádí, že MŽP by mělo do své cirkulární strategie ještě před předložením vládě zahrnout i zvážení zavedení záloh.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
