Velké banky v Česku už dnes mají vypracované nefinanční reporty, ačkoli pro valnou většinu z nich to není povinnost. Menší ale v tomto směru pokulhávají. Z 28 bank a pojišťoven na českém a slovenském trhu, které oslovila společnost Impact Metrics, poskytlo data jen deset z nich.
Impact Metrics, sesterský projekt Ekonews.cz, porovnal banky a pojišťovny z pohledu dostupnosti nefinančních dat a na základě porovnání enviromentálních a sociálních kritérií, takzvaných ESG. Podle dat za rok 2019 obsadila první příčku banka ČSOB. V těsném závěsu skončila Česká spořitelna, třetí příčku obsadila Komerční banka.
“Bohužel větší část bank a pojišťoven neměla za Českou republiku vytvořený nefinanční report a na základě doptávání žádná data nedodaly,“ uvádí za projekt Impact Metrics Martin Klofanda. Z oslovených pojišťoven dodaly data jen tři, proto ve výsledném žebříčku nakonec nefigurují.
Už v tuto chvíli ale společnost Impact Metrics připravuje žebříček za rok 2020, kde zatím nebyla data úplná. Ten pořadím může opět zamíchat. Publikován bude na podzim. Prvním oborem, ve kterém Impact Metrics porovnal velké firmy na trhu, byl maloobchod. Z obchodních řetězců dopadl díky rozsáhlé nefinanční zprávě nejlépe Kaufland.
Žebříček udržitelnosti bank. Zdroj: Impact Metrics
Proč data nedodalo více institucí?
Většina oslovených společností, které neměly žádný CSR report, na žádost o doplnění dat nereagovala. Některé uvedly, že vše podstatné je v jejich celokorporátní zprávě.
“Tyto informace jsou obsaženy v Sustainability reportu, který každoročně publikuje RBI, tedy naše mateřská společnost,” uvedla například mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká. Podle zjištění Impact Metrics však tato zpráva požadovaná data neobsahovala.
Report ani data neposkytla ani největší pojišťovna na trhu, Generali Česká. Důvodem podle mluvčí je, že v rámci České republiky má finanční skupina Generali České pojišťovny řadu dceřiných společností a sama je součástí koncernu.
„Z tohoto pohledu tak nejsme schopni požadovaná data detailně rozpadnout na požadovanou lokální úroveň, respektive na úroveň samotné pojišťovny, tak, aby byla relevantně porovnatelná v rámci dalších společností v České republice. V průběhu roku 2019 pak došlo ke spojení aktivit České pojišťovny a pojišťovny Generali, což bohužel také zaslání relevantních a především porovnatelných dat v zásadě velmi komplikuje, ne-li znemožňuje,“ uvedla Ivana Buriánková, mluvčí Generali Česká.
ČSOB bodovala v nízké spotřebě energie či v zastoupení žen ve vrcholných funkcích
Nejudržitelnější firmou na základě dat z roku 2019 je v celkovém srovnání tuzemská ČSOB. Velmi blízko za ní se umístila Česká spořitelna a potom Komerční banka.
„To, že jsou na prvních místech tři největší banky, ukazuje, že udržitelnost se stává nezbytnou součástí bankovnictví. Svou roli tam mohou hrát i úspory z rozsahu, kdy mají velké banky relativně menší dopady,” říká Dan Heuer, který má v Impact Metrics na starosti metodiku.
ČSOB vyhrála především díky nízké spotřebě elektřiny, vyrovnanému podílu žen v top managementu vůči celé firmě a také výši daní, které odvede státu. Velmi dobře si vedla i v uhlíkové stopě a transparentnosti nefinančních dat. I premiant žebříčku má ale prostor ke zlepšení. Data ukázala, že je na tom hůře například ve spotřebě papíru.
Druhá v pořadí je Česká spořitelna, která naopak v nízké spotřebě papíru dominuje. Vedla si dobře také v množství odpadu a uhlíkové stopě. Má rovněž věkově nejvyrovnanější zaměstnaneckou strukturu. Hůře je na tom, pokud jde o množství odvedených daní a celkovou transparentnost.
Komerční banka je nejlepší ve spotřebě vody, nabídce částečných úvazků a také má nejobsáhleji zpracovaný CSR report. Neuvedla ale například, zda využívá nějakou obnovitelnou energii.
Na konci žebříčku se ocitla Hello Bank, protože v pěti případech neměla data k dispozici. Přesto se jim podařilo zvítězit v indikátoru filantropie (banka věnovala nejvíce peněz v porovnání se svým ziskem). Je také jednou z nejlepších bank, pokud jde o rovnost žen v top managementu.
„Přestože jsme se nakonec rozhodli nehodnotit pojišťovny, zaujalo nás, že jsou silnější v zaměstnaneckých indikátorech, zatímco banky jsou silnější zase v těch environmentálních,” dodává Heuer.
Zdroj: Impact Metrics
Data o uhlíkové stopě dodalo za rok 2019 pouze pět bank. V absolutním srovnání nejvíce emisí CO2 vyprodukuje (bereme-li v úvahu Scope 1 a 2, což jsou emise, které může daná společnost ovlivnit) Komerční banka, což je ale dáno v porovnání s menšími bankami i její velikostí.
„Po přepočtu uhlíkové stopy podle hospodářského výsledku vidíme, že nejnižší emise dosahuje Česká spořitelna,“ uvádí Dan Heuer.
Nefinančních dat bude přibývat
Jedinou institucí, která je dnes povinna zveřejňovat nefinanční reporting je Moneta. Za ostatní banky zpracovávají reporty jejich mateřské společnosti. Podle nové směrnice Evropské komise, která je nyní ve schvalovacím procesu, ale bude nefinanční reporting povinný pro více firem, a to od roku 2023. Právě banky budou tyto data používat pro vyhodnocení, zda jejich finance podporují zelené projekty, nebo ne.
„Evropská centrální banka nestanovila jasný scénář, jaká environmentální data by finanční instituce měly analyzovat, ani neurčila pravidla, jak tyto data hodnotit. Je na každé finanční instituci, aby si nastavila svůj vlastní přístup, který si bude v budoucnu schopna obhájit před investory i samotnou ECB,“ uvádí Ondřej Rybka, expert PwC Česká republika na udržitelnost a nefinanční reporting. Nicméně je více než pravděpodobné, dodává, že se modely jednotlivých bank výrazně lišit nebudou a většina z nich bude vycházet z indikátorů, které popisují standardy jako GRI a tvořící se legislativa kolem EU Taxonomie.
Jak dodává Dan Heuer, hlavní dopady bank a pojišťoven často nespočívají v jejich provozu, ale v tom, co v rámci své činnosti financují. „Zatím nemáme dostatek dat, abychom tento faktor do porovnání zařadili. Ale již od příštího roku, budou banky zveřejňovat jak “zelená jsou jejich portfolia financování” a my se budeme snažit je zpracovat a zohlednit,” vysvětluje Heuer.
S tím souhlasí i expert na udržitelnost z PwC. „Od příštího roku bude banky a pojišťovny nové nařízení Evropského parlamentu a Rady EU nutit začlenit environmentální indikátory do rozhodování při poskytování financování a zveřejňovat informace o tom, zda-li a jak environmentální aspekty zohledňují,“ doplňuje Rybka.
V Česku je v tuto chvíli situace taková, že některé banky a pojišťovny již přijaly závazky nefinancovat aktivity spojené s uhlím.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
