Cena silové elektřiny na burze prudce vzrostla. Je to důsledek zejména rychlého oživení světové ekonomiky po pandemii a omezení dodávek plynu z Ruska a Norska. Domácnosti zdražení zatím nepocítily, to se však změní.
Ceny elektřiny překonaly dosavadní rekord z roku 2008 a pravděpodobně dále porostou. Podle analytické společnosti Ember stojí za růstem cen silové elektřiny, která se podílí na celkové ceně energie zhruba z poloviny, především rostoucí cena zemního plynu. Dalším, byť menšinovým faktorem, je také růst cen emisních povolenek. Ty se podle odhadů na celkovém zdražení podílejí přibližně dvaceti procenty.
“Z vývoje na burze, na které vzniká cena silové elektřiny, je naprosto jasné, že největší díl viny na probíhajícím zdražování nese růst ceny zemního plynu. I kdyby emisní povolenka vůbec nezdražila, stála by dnes elektřina kolem devadesáti eur za megawatthodinu namísto současné stovky. Ještě před rokem to přitom bylo pouhých padesát euro. Elektřina z nových solárních a větrných elektráren je přitom v současnosti již výrazně levnější, než cena elektřiny z uhlí nebo zemního plynu,“ uvedl vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.
Podle Klimatické koalice, která sdružuje několik ekologických organizací, tak za růst cen energií nemůže systém obchodování s emisními povolenkami, ale několik posledních vlád, které ignorovaly varování o výši ceny povolenek a nezačaly s dekarbonizací energetiky. Česko má podle Koalice nejnižší rychlost stavby nových obnovitelných zdrojů v EU. Ty už přitom začíná dávat smysl stavět i bez dotací.
„V Česku jsme zaspali, co se týče dekarbonizace ekonomiky, a to jak co se týče elektráren, tak i tepláren. Tam jsme zaspali nejen co se týče výměny zdrojů a zapojování více obnovitelných zdrojů, ale zejména co se týče úspor energie. To samé se dá říct o sektoru budov,“ uvedl energetický expert Hnutí Duha Ondřej Pešek s tím, že čtyřicet procent výdajů za energie tvoří náklady na vytápění.
„Andrej Babiš mohl nejméně čtyři roky systematicky podporovat rozvoj využívání domácích obnovitelných zdrojů a energetických úspor, a tím snižovat naši závislost na Putinově zemním plynu a na končícím uhlí. Protože to nedělal, mnohé české domácnosti dosud nemají dobré zateplení a nevyrábí si vlastní elektřinu, a budou tak platit za elektřinu a teplo více, než by měly,“ uvedl Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu, asociace sdružující 90 nevládních ekologických organizací.
EU čelí kritice, že za drahou elektřinu může snaha o přechod na čistou energii a právě systém emisních povolenek. Šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol minulý týden uvedl, že ze současného růstu cen elektřiny a plynu by se ekologická politika EU, která má za cíl do roku 2030 snížit emise nejméně o 55 procent oproti úrovním z roku 1990, vinit neměla.
Rusko omezilo dodávky zemního plynu do Evropy a směruje jej nyní více do Asie, kde momentálně panují vyšší výkupní ceny. „Vladimír Putin utáhl kohoutky, což stojí za posledním růstem ceny energií. A drahý plyn zdražuje i emisní povolenku, protože se kvůli tomu zase víc vyplácí uhlí, takže se musí více nakupovat povolenky,“ popsal současnou situaci Jan Palaščák ze společnosti Amper, která stojí za projektem CO2IN. Jeho prostřednictvím si nyní může koupit emisní povolenku kdokoliv a vykompenzovat tak svoji uhlíkovou stopu.
Cena emisních povolenek v Unii přesáhla na konci srpna letošního roku poprvé cenu šedesáti eur za tunu a za poslední rok se zdvojnásobila. Systém obchodování s emisními povolenkami je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou firmy vypouštět do ovzduší. Když jejich cena roste, měla by tím růst i motivace firem emise snižovat. Podle Klimatické koalice však růst ceny znamená i růst výnosů pro stát, který je může použít na snižování závislosti na uhlí a budování obnovitelných zdrojů.
Jak také upozorňuje Hnutí duha, na vyšších cenách povolenek vydělají země stále výrazně závislé na uhlí, jako je právě Česko. Z Modernizačního fondu, který se plní právě zisky z povolenek, dostaneme druhý nejvyšší příjem v Evropě – minimální částka je 150 miliard, s cenou povolenek však poroste.
Růst cen silové elektřiny se zatím nepromítl do cen spotřebitelských, což znamená, že je ještě nepocítily domácnosti. Spotřebitelské ceny podle Českého statistického úřadu zatím klesají, v srpnu meziročně o 3,4 procenta. To se však brzy změní, růst cen pro konečné spotřebitele se projeví v následujících měsících. Podle Klimatické koalice je až pětina českých domácností v Česku ohrožena takzvanou energetickou chudobou, kdy se kvůli růstu cen elektřiny, plynu a tepla mohou dostat do problémů. Zároveň ale na zmírnění dopadů růstu cen energií je možno využít právě peníze, které stát získá z emisních povolenek.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
