Luční kvítí obletují čmeláci, z trávy vykukují kopretiny a sem tam vlčí mák. Je to louka, ale chodit se po ní nedá. Je totiž upevněná na fasádě průmyslové haly. A představuje budoucnost toho, jak by mohly podobné průmyslové nemovitosti vypadat.
Budova s huňatým zeleným kožichem stojí ve Slavkově u Brna. Postavila ji tady výrobní a stavební rodinná firma Liko-S, která se před lety rozhodla stát se průkopníkem zelených staveb v Česku. Postupně chce ozelenit všechny svoje zbývající haly. Sama jde příkladem. Zatím má zelenou kancelářskou budovu a zmíněnou výrobní halu nazvanou Liko-Vo. Co z jejich nemovitostí zelené není, do tří let bude.
Ve srovnání se zelenou halou působí ty klasické v okolí až nepatřičně a depresivně. Přestože vevnitř jde o klasické průmyslové prostory, budova je zvenčí celá porostlá vegetací, na střeše i stěnách, díky čemuž je ekologičtější a dokáže také lépe hospodařit s vodou než tradiční výrobní haly bez zeleně.
Vertikální louka dělá nejen parádu, ale má pozitivní vliv taky na svoje okolí i vnitřek budovy: rostliny na fasádě zabraňují slunečním paprskům, aby při dopadu na budovu ohřívaly její vnější obal, který sálá pohlcené teplo do okolí. Šetři peníze za klimatizaci i vodu.
Z výrobních hal či skladů ročně stečou stovky milionů vody do kanalizace. Zelené fasády a střechy pomáhají vodu zadržet a znovu ji použít. Pokud je systém doplněný kořenovou čističkou, může budova s vodou hospodařit úplně samostatně.
Luční fasáda je sestavena ze systému košů, které jsou vyplněny substrátem a celé to drží dohromady kokosová rohož. Fasáda se zavlažuje odpadní vodou z haly, kterou čistí kořenová čistička umístěná přímo na hale.
„Voda se čistí přes kořeny rostlin díky bakteriologické diverzitě. Vyčištěná voda putuje do retenčního jezírka a poté ji znovu používáme na závlahu,“ říká majitel společnosti Liko-S Libor Musil.
Fasáda je výsledkem šestiletého vývoje, do kterého firma investovala desítky milionů korun a chce se na ně zaměřit ještě více. Naopak realizaci zelených střech, které jsou podle Musila jednodušší a čistě teoreticky by si jejich jednoduchou rozchodníkovou variantu dokázal člověk udělat sám, chce firma časem opustit.
„Udělat zelenou střechu je poměrně jednoduché, fasády zas tak jednoduché nejsou. V tom je naše know-how, náš vývoj. Je náročnější vybrat druhovou skladbu fasád i technologie,“ vysvětluje.
Firma nabízí různé druhy fasád, mimo jiné i takzvané plantboxy, což je systém samozavlažovacích truhlíků, které jsou vhodné na menší plochy jak do interiérů či exteriérů. Rozvíjí také ozeleňování popínavými rostlinami.
Cena zelených fasád se pohybuje v rozpětí od šesti do patnácti tisíc korun za metr čtvrteční. Každý projekt, a tedy i skladba rostlin, se dělá na přání klienta a s ohledem na to, zda je daná stěna více na slunci nebo ve stínu.
„Nejdříve se udělá osazovací plán, tedy rozvržení, kde budou jaké rostliny. Může jít o luční fasádu, případně fasádu osázenou trvalkami, na sušší místa se hodí rozchodníky, které nejsou náročné na závlahu. Případně může jít o kombinaci všeho. V podstatě jde ale na fasádě pěstovat prakticky vše, třeba i jahody nebo zeleninu,“ říká Martina Červená, která vede rozrůstající se tým zahradníků a krajinářů, který se o zelené projekty stará.
Na základě dohody s klientem se poté zeleň předpěstuje ve skleníku, kde se rostliny zasadí do speciálních košů, v nichž se dva až tři měsíce rozrůstají. Až poté se umisťují na budovu.
Na budově vše drží hliníková konstrukce. Na stěnu se nejdříve umístí hydroizolační fólie, poté zavlažovací systém a nakonec předpěstované fasádní koše. Ke každému koši pak vede jedna trubka se závlahou.
Fasády i střechy vyžadují různou údržbu. Suchomilné rozchodníky jí zas až tak nepotřebují, varianta louky či „klasické“ zahrady už ano. „Tuhle fasádu je nutné dvakrát až třikrát ročně ostříhat,“ ukazuje Martina Červená při tom, co nás provází areálem firmy.
V areálu firmy je rozchodníková plantáž o velikosti dva tisíce metrů čtverečních. Plantáž je něco jako mezikrok, rozchodníky firma nakupuje od slovenského dodavatele. Obdélníky potřebné velikosti se dají srolovat a jednoduše přemístit, kam je potřeba. Rozchodníky se dají použít jak na střechy, tak do fasád. Jejich výhodou je nenáročnost.
Firma zatím postavila pouze jednotky fasád, podle Musila je ale „zaděláno“ a zájem o zelené stavby roste. Byť proti západní Evropě je tuzemský zelený trh ještě malý. „Například v Německu už bude pět milionů metrů čtverečních, u nás je to čtyři sta nebo pět set tisíc metrů čtverečních,“ říká Musil.
Zelené budovy kromě lepšího hospodaření s vodou a zajištění přirozené klimatizace také pohlcují hluk. Rostliny zlepšují kvalitu vzduchu, zachytávají prach a další nečistoty. Nakonec působí i jako designový prvek.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
