Představte si, že vám na pozemek vyvážejí odpad bez vašeho souhlasu. Z černé skládky se stane hora, z níž by při troše fantazie mohla vést kratší sjezdovka. To je případ skládky demoličního odpadu mezi Chýní a Chrášťany u Prahy. Viník uniká trestu a majitelům, kteří proti haldám odpadu na svých polích bojují desítky let, se šance na odškodnění vzdaluje. Nelegální skládky jsou problémem i jinde, v tuzemsku jsou jich tisíce.
Zemina a stavební suť se sem vyvážely přes dvacet let. Jednu dobu se tady otočilo i 150 nákladních aut denně, ale dnes by nikdo nepoznal, že jde o černou skládku. Kopec je porostlý nálety, sem tam vzrostlejší stromek, na obloze krouží draví ptáci a místní sem chodí venčit psy nebo jezdit na čtyřkolkách. „Já tady bydlím sedm let. Ta hora tady byla, už když jsem se nastěhovala,“ říká žena ve středním věku žijící v bytovce nedaleko skládky.
Stavební odpad sem vršil řadu let podnikatel Jindřich Frýdl. Svoje skládkové podnikání kdysi založil na starém stavebním povolení z roku 1988 pro tehdejší JZD Chýně, které slíbilo rekultivovat tehdejší skládku v bývalé pískovně a vybudovat tam lesopark. Podnikatel ale místo revitalizace krajiny pouze přidával stavební odpad. Navzdory protestům majitelů, na jejichž pozemcích skládka rostla. Soudy ani stát majitelům pozemků dosud nepomohly. Navážení suti zastavila až v roce 2017 policie.
Úředník dostal trest, „podnikatele“ Nejvyšší soud osvobodil
Černá skládka pokrývá více než 20 hektarů, její svahy nejsou zpevněné. Vedoucí stavebního úřadu v Hostivicích Vojtěch Budil dostal v roce 2019 tříletý podmíněný trest a zákaz činnosti na sedm let za nezákonné prodlužování skládky. Budil vydal v roce 2015 povolení k navážení odpadu na pozemky, přestože soud několik měsíců předtím jeho totožné dřívější rozhodnutí zrušil. Tříletou podmínku úředníkovi potvrdil v roce 2020 odvolací soud.
Frýdla shledal soud vinným z trestného činu poškození cizí věci. Dostal pokutu a také tři roky s podmínkou. Nejvyšší soud však v roce 2020 vydal usnesení, kterým rozsudek nižších soudů zrušil s odůvodněním, že nebylo dostatečně prokázáno, že jednáním podnikatele skutečně došlo k poškození dotčených pozemků. Nařídil nové projednání. Okresní soud následně podnikatele zprostil obžaloby.
„Nejvyšší soud to zdůvodnil tím, že již na začátku období, jehož se týkalo trestní stíhání, byly pozemky poškozeny, pročež bylo dle Nejvyššího soudu otázkou, zda mohly být poškozeny ještě dále, přičemž považoval za nepodstatné, že i toto dřívější poškození bylo způsobeno jednáním pana Frýdla,“ uvedla advokátka Lenka Hlaváčová z kanceláře Frank Bold, která zastupuje spoluvlastníky šesti postižených pozemků, celkem jedenáct lidí.
Zdůvodnění je podle Hlaváčové absurdní. „Takový přístup by vedl k tomu, že by na pozemky mohl být dále neomezeně navážen další odpad bez rizika postihu. Soudy nižších stupňů ovšem byly ve svém dalším rozhodování vázány vysloveným právním názorem Nejvyššího soudu a pana Frýdla musely obžaloby zprostit,“ řekla Hlaváčová. „Naše ústavní stížnost byla odmítnuta s tím, že náhrady škody se mohou klienti domáhat před civilními soudy,“ dodala. Získání náhrady škody přes civilní soudy je ale prakticky nemožné, protože podnikatel je v insolvenci a na jeho majetek byl vyhlášen konkurz.
Vydělal desítky milionů, pokutu nezaplatil
Frýdl dostal za černou sládku v roce 2018 pokutu pět milionů korun od České inspekce životního prostředí. Ta mu totiž, jak dříve upozornil sever iDNES.cz, dokázala, že jen za první čtyři měsíce roku 2017 uložil na kopci nejméně 214 tisíc kubíků odpadu, za které inkasoval 135 až 155 korun za kubík. To dělá nejméně 29 milionů korun. Podnikatel tam ale ukládal odpad bez povolení mnohem déle.
Podle České inspekce životního prostředí podnikatel pokutu nezaplatil. Inspekce předala její vymáhání celnímu úřadu, kde byly uhrazeny jen náklady řízení ve výši 1000 Kč.
Advokátní kancelář Frank Bold podala v roce 2019 žalobu na Frýdla o náhradu škody a bezdůvodné obohacení, řízení však bylo kvůli úpadku podnikatele přerušeno. „Z tohoto důvodu jsme se museli přihlásit do probíhajícího insolvenčního řízení a pohledávky klientů uplatnit znovu, tentokrát formou incidenčních žalob. Zjištěná majetková podstata je ovšem bohužel přes skutečnost, že se pan Frýdl neoprávněným provozem skládky na pozemcích našich klientů značně obohatil, velice malá, a hrozí tak, že i v případě úspěchu naší žaloby nebudou klienti odškodněni,“ uvádí advokátka Hlaváčová.
Totální selhání struktur
Majitelé pozemků mezitím pokračují v boji i na druhé frontě. „Škodu, která klientům neoprávněným provozem skládky na jejich pozemcích vznikla, jsme rovněž uplatnili proti státu, a to z důvodu, že to byla právě nezákonná rozhodnutí státních orgánů a jejich následná nečinnost, která neoprávněné užívání a poškozování pozemků klientů umožnila a de facto i způsobila,“ popsala advokátka.
„Nárok klientů jsme nejprve uplatnili u ministerstva pro místní rozvoj, které jej ovšem odmítlo. V roce 2018 jsme proto podali žalobu. Soud však doposud přezkoumával pouze různé procesní otázky a do dnešního dne tak nebylo nařízeno ani první jednání ve věci,“ doplnila.
Že by se na řešení černé skládky měl podílet stát, si myslí také starostka Chýně Anna Chvojková. Vlastníci, na jejichž pozemcích skládka vyrostla, se podle ní nikdy nedočkali zastání úřadů. „Přijde mi to jako totální selhání struktur, které tady máme, nebo na které si hrajeme. Myslím, že v tu chvíli se ukázala moc systému. Pro mě to byla taková ztráta naivních iluzí,“ vzpomíná Chvojková.
Ve funkci je od roku 2014 a jako starostka zažila dobu, kdy se na nelegální skládku vozilo nejvíc odpadu. „Jezdilo tam i 150 aut denně, dopravní zátěž byla obrovská,“ uvedla. Obec v minulosti jednala s ministerstvem životního prostředí pod vedením někdejšího ministra Richarda Brabce o možné dotaci na sanaci skládky nebo vykoupení pozemků státem za zůstatkové ceny s tím, že po rekultivaci by stát pozemky převedl pod správu obce. „Naše návrhy ale nebyly akceptovány,“ dodala Chvojková.
Některých jednání se v minulosti účastnil i ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí Jan Maršák. Podle něj řešení chýňské skládky není na státu, protože je znám původce nežádoucího stavu.
„Rozumím argumentům obce i majitelů těch pozemků, v tomto případě ale víme, kdo tam odpad navážel, a celá kauza je předmětem dlouhých soudních sporů. I Česká inspekce životního prostředí a ministerstvo životního prostředí tuto záležitost řešily, byly uloženy pokuty, které soudy potvrdily. Těžko tedy můžeme přebírat odpovědnost za někoho, kdo problematický stav způsobil. Něco jiného je to ve chvíli, kdy obec neví, kdo je původcem odpadu, kdo ho navezl, potom se jedná o černou skládku a i na proces jejího odstranění nový zákon o odpadech pamatuje,“ tvrdí Maršák.
Inspekce prošetří asi stovku skládek ročně
Nelegální kopce ze suti nejsou jen problémem Chýně. Zřejmě nejznámější kauzou je černá skládka demoličního odpadu v pražském Motole. Tu má na svědomí rovněž Jindřich Frýdl, respektive jeho společnost EkoMotol. Scénář byl podobný jako v Chýni: Frýdlova firma dostala v roce 2004 do nájmu tehdejší skládku s tím, že ji revitalizuje, naveze zeminu a vybuduje sportovní areál. Ve skutečnosti tam ale provozovala skládku stavebního odpadu. Radnice následně smlouvu v roce 2014 vypověděla, na místě však zůstaly miliony tun odpadů.
Nelegální skládku řešili také ve Vážanech nad Litavou v Jihomoravském kraji. Na místě, kde měla vzniknout motokrosová dráha, vyrostla na sedmi hektarech černá skládka. Sesuvy poškodily okolní pozemky a životní prostředí. V roce 2018 soud rozhodl o tom, že pozemky propadly státu. Ten čtyři hektary převedl na obec.
Velké navážky stavebního odpadu ohrožují jak životní prostředí, tak bezpečnost lidí, kteří se v jejich okolí pohybují. Nezpevněné svahy snadněji podléhají erozi a navíc nikdo netuší, zda v hromadách suti nejsou nebezpečné látky. „V případě výskytu kontaminantů nelze vyloučit negativní dopady na složky životního prostředí, zejména na vody a půdu,“ uvedl mluvčí České inspekce životního prostředí Jiří Ovečka.
Inspekce podle něj každoročně prošetřuje přibližně stovku případů, které se týkají neoprávněného nakládání se stavebními a demoličními odpady, včetně výkopových zemin. Jedná se o rozsáhlé terénní úpravy či zasypávání stejně jako drobné nepovolené navážky. „Nejedná se však ve většině případů až o tak rozsáhlé terénní úpravy či ‚skládky‘ jako právě v případě Chýně, která vznikala dlouhodobě,“ doplnil.
Každý rok inspekce prošetří okolo stovky případů, kdy jsou odpady ukládány v rozporu se zákonem, téměř ve dvou třetinách dochází na přestupkové řízení. V roce 2020 uložila za neoprávněné nakládání s odpady pokuty ve výši tří milionů korun. Vzhledem k tomu, že místa na legálních skládkách ubývá, počet těch černých se patrně jen tak snižovat nezačne.
Článek je součástí série věnované skládkovému byznysu v České republice, kterou podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
