I přes to, že Češi dobře třídí, podstatná část plastů, kovů či papíru stále končí v černé popelnici. Podle údajů společnosti Eko-kom, která se stará o zajištění sběru a třídění odpadu, jde zhruba o jednu čtvrtinu černé popelnice.
Téměř tři čtvrtiny obyvatel Česka třídí odpad, předloni se jim podařilo vytřídit 926 tisíc tun odpadu. Loni to bylo podle Eko-komu zhruba o osm procent víc. Druhá věc ovšem je, kolik z vytříděných odpadů, zejména plastů, se podaří zpracovat a tam už jsou čísla daleko horší.
Nejlepší skóre z pohledu materiálů má papír. Devadesát procent všech papírových obalů, které se v tuzemsku prodají, skončí v některé z modrých popelnic. Mohou se tam odhazovat neznečištěné papíry, sešity s měkkou vazbou, noviny, časopisy, případně i knihy bez vazby. Papírové obálky s bublinkovou fólií je potřeba před tříděním rozdělit na plast a papír, jinak patří do směsného odpadu. Naopak obálka s průhledným okénkem smí do modrého kontejneru. Důležité je všechny krabice sešlápnout či rozložit, aby v popelnici zbytečně nezabíraly místo.
Do modré popelnice rozhodně nepatří fotografie, jednorázové kelímky na kávu ani žádné papíry s povrchovou úpravou, jako jsou voskované či křídové papíry. Nemají se do nich házet ani papírové kapesníky, účtenky či ubrousky. Mastný ani jinak znečištěný papír se totiž nedá dále zpracovávat.
Čtěte také Lidé třídí dobře, ne vše se ale dá využít, říká dlouholetá šéfka odpadové firmy
Ke znehodnocení celého třídicího kontejneru nicméně dochází málokdy, říká mluvčí Eko-komu Lucie Müllerová. „U plastů nebo papíru může být kontaminantem mastnota, silné znečištění, ale také velké množství bioodpadu nebo přítomnost nebezpečné látky,“ uvádí příklady.
Sklo klidně s víčky a etiketami
Sklo je tuzemskou dvojkou, pokud jde o úspěšnost třídění. V Česku ho lidé vytřídí až 88 procent, přičemž někde se sbírá zvlášť barevné a zvlášť čiré sklo. Zásady jsou stejné jako u ostatních obalů – do kontejnerů by mělo přijít pouze sklo bez mastnoty či jiné špíny. Drobné znečistění však nevadí. Při třídění se ze sklenic a lahví nemusí sundávat etikety ani kovová víčka.
Do kontejnerů na sklo nepatří keramika ani porcelán, stejně jako zapékací mísy či jiné výrobky z termoskla, zrcadla, autoskla ani skleněné teploměry.
Zbytky není nutné vymývat
Plastových obalů se v Česku podle dat Eko-komu vytřídí 70 procent. Do žlutého kontejneru patří PET lahve i ostatní objemné obaly od potravin, kosmetiky či čisticích prostředků, plastové fólie, sáčky, tašky, ale i bublinkové fólie či jiné ochranné obaly. Polystyren by měl být ideálně rozlámaný na menší kusy, jednorázové polystyrenové boxy nebo plastové krabičky od jídla a kelímky od mléčných výrobků by neměly být příliš znečištěné či mastné. Zbytky z takových obalů se nemusí vymývat, stačí je dostatečně vysypat či vytřít.
Při třídění plastů je rozumné řídit se recyklačními symboly uvedenými na obalu. Nejčastěji se třídí plasty označené PET, PP a PS. V kontejneru by se neměly objevit obaly se zbytky chemikálií či barev, plastové vodovodní trubky, lino, pneumatiky či bioplasty.
Stejně jako v případě papírových krabic je důležité plastové obaly určené ke třídění sešlápnout, aby se využila plná kapacita kontejneru.
„Krabice“ na mléko a džusy se třídí nejméně
Kovových obalů se po celé republice vytřídí lehce přes 60 procent. Kontejnery na tříděný odpad jsou určeny na drobné kovy z domácností – nápojové plechovky, konzervy, kovová víčka lahví či víčka od jogurtů. Do kontejnerů nepatří plechovky od barev a laků, spreje či jiné tlakové nádoby, těžké nebo toxické kovy, jako je rtuť a olovo, elektroodpad a baterie.
Podle mluvčího Pražských služeb Radima Many nicméně množství vytříděných obalů tohoto typu každoročně roste. Loni se v Praze vytřídilo 757 tun kovových obalů.
Zdaleka nejhůře Češi třídí nápojové kartony. Ze všech prodaných krabic jich skončí v odděleném kontejneru pouhých 24 procent. Podle mluvčí Müllerové je to mimo jiné tím, že některé obce ve svém systému třídění s nápojovými kartony nepočítají. „Lidé tam nemají k dispozici nádoby na třídění nápojových kartonů, někde tuto komoditu doplňkově sbírají do pytlů. Závisí to ale na rozhodnutí konkrétních obcí,“ uvádí.
Třídění nápojových kartonů se postupně zdokonaluje díky vícekomoditním sběrům. „Nápojové kartony nepatří v tuto chvíli na trhu v Česku k majoritním obalům, tvoří jen malý zlomek těch používaných obalových materiálů,“ upozorňuje Müllerová.
Nápojové kartony patří mezi kombinované obaly, které se skládají z více druhů materiálů. Třídit by se měly především kvůli vysokému podílu kvalitního papíru, z něhož jsou vyrobeny. Obaly od mléka, džusů a jiných nápojů není potřeba vymývat. Neměly by ovšem obsahovat větší množství zbytku nápoje. Plastová víčka se nemusí odstraňovat. Do třídicího kontejneru se nápojové kartony mají dávat sešlápnuté.
Čtvrtina černé popelnice se dá vytřídit
I přes dostupnost kontejnerů končí část tříditelných plastů, papírů a skla v černých popelnicích pro směsný odpad. Z údajů Eko-komu vyplývá, že plastu je ve směsném odpadu deset procent, papíru sedm procent, skla 3,5 procenta, kovů 2,5 procenta a nápojových kartonů necelé jedno procento.
K problémům patří také nevyužívání celé kapacity třídicích kontejnerů. „Lidé mnohdy zapomínají zmenšit objem tříděného odpadu, přitom sešlápnutím dutých plastů nebo rozložením krabice lze velmi snadno předcházet zbytečnému vyplnění prostoru barevných kontejnerů jen vzduchem. Pokud odpad před vytříděním důkladně upraví, kontejnery pojmou větší množství odpadů. Stejná zásada platí i u nápojových plechovek,“ popisuje mluvčí Eko-komu Lucie Müllerová. Podle Many z Pražských služeb je problémem také odkládání velkoobjemového odpadu ke třídícím kontejnerům, protože správně patří do sběrného dvora.
Čtěte také Zálohy na PETky znamenají větší diskomfort, ale musíme se chovat zodpovědně
Ke konci třetího čtvrtletí loňského roku bylo v Česku 640 tisíc barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. Každá obec může mít trochu jiná pravidla pro třídění, proto je důležité řídit se informacemi na sběrných nádobách, co do kontejneru patří, a co nikoliv.
Jde o další díl z našeho seriálu Udržitelný život. Partnerem Speciálu je společnost Skanska. Obsah vytváří redakce Ekonews.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
