Kompostárny zvládnou i kousek plastu nebo živočišný odpad, říká kompostář

Kompostářská asociace má aktuálně 23 členů, kteří disponují výrobní kapacitou přes 200 tisíc tun kompostu ročně. To představuje zhruba pětinu kompostu, který v tuzemských kompostárnách vzniká. Zemědělci by jej mohli využívat mnohem víc, ale zdejší systém tomu nenahrává.

„Hnojit organickými hnojivy znamená hnojit do zásoby, což při hospodaření na pronajaté půdě může být překážka,“ říká místopředseda asociace Marian Humplík.

Průmyslově vyráběná dusíkatá hnojiva, v zemědělství nejpoužívanější, zdražila kvůli válce na Ukrajině a stoupajícím cenám zemního plynu. Mají teď zemědělci větší zájem o kompost coby alternativu k minerálním hnojivům?

Ne. Myslím si, že pro řadu zemědělců je stále jednodušší a logisticky výhodnější aplikovat průmyslová hnojiva. V zemědělství obecně platí, že bez průmyslových hnojiv se neobejdou. Organické hnojení není s to zcela nahradit průmyslová hnojiva. Mohou však výrazně přispět k omezení jejich spotřeby a tím zlepšení ekonomiky zemědělců. Důvodů, proč se zdráhají přistoupit na hnojení organickým hnojivem, může být víc.

Proč se zemědělci zdráhají hnojit kompostem?

Jeden z důvodů je, že efekt se u průmyslových hnojiv projeví hned tu sezonu, zatímco u organických hnojiv za dva tři roky. Tím, že odhadem dvě třetiny zemědělců hospodaří na pronajaté půdě, mnohdy se jim kvůli zpožděnému efektu nechce kompost k hnojení používat. Když teď hnojiva zdražila, doufám, že dojde k posunu a naši zemědělci konečně objeví přínosy organického hnojení kompostem ,ve velkém‘. Pro nás kompostáře začíná sezona prodeje zemědělcům a následné aplikace kompostu zhruba od června, teď na jaře je to slabší. Většina zemědělců se rozhodne až během prázdnin, tedy v době, kdy už mají představu, jak dopadly žně a jak se bude vyvíjet ekonomika podniku. Pak by se zvýšený zájem mohl projevit.

Do jaké míry se dají průmyslová dusíkatá hnojiva nahradit kompostem?

V poslední době se uvádí, že kompostem lze nahradit zhruba 20 procent dusíkatých hnojiv. Nezdá se to jako velké číslo, ale z pohledu zemědělce je 20 procent hodně. Když si to ekonomicky propočtou, kompost by jim měl vycházet pozitivně. Musí mít nicméně aplikační techniku a tu řada kompostáren ani zemědělců nemá.

Máte na mysli rozmetadla na kompost? Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí se chystá vyhlásit dotace na zapravování kompostu do půdy, tak to možná nahraje odbytu kompostáren, ne?

To by mohlo zemědělské podnikatele přesvědčit k aplikaci kompostu, nicméně bude to podmíněno množstvím aplikovaného kompostu na hektar. V současné době se ale podmínky dotací teprve finalizují.

Kolik je v Česku kompostáren a kolik se tu vyrobí kompostu?

Počet kompostáren je zhruba 800. Hodně je těch malých, které mají kapacitu jen do 500 tun. Odhadem se tu vyrobí přes milion tun kompostu.

Vyrábějí kompostárny víc, než prodají?

Na jedné straně se mluví o tom, že není odbyt kompostu, na druhé straně se v žádné komerční kompostárně přebytečný kompost nehromadí. Pokud by k tomu skutečně docházelo, došlo by k zastavení celého řetězce recyklace – kompostování bioodpadů. Nicméně řada těch menších kompostáren, často „obecních“, má s odbytem problém.

Jak to, že komerční kompostárny svůj kompost udají?

Kompost se vždycky nějakým způsobem „udá“, třeba i za nízké ceny, které neodpovídají jeho skutečné ceně. Hlavně je však třeba pracovat s klienty – ať už se vyrábí kompost pro zemědělství, pro zahrádkáře, nebo pro profesionální zahradníky. Za posledních asi 12 let stát podpořil spoustu kompostáren, řada po pěti letech udržitelnosti skončila. Nedokázaly být ziskové ani na nule. (Na kompostárny šly přes čtyři miliardy korun na dotacích, pozn. aut.)

V kompostu vyráběném z bioodpadu z hnědých popelnic prý bývají kousky plastu, protože lidé tam vyhazují kuchyňské zbytky v plastových pytlíkách. Jak se s tím na kompostárně vypořádáváte?

Bioodpad z veřejné zeleně je relativně čistý. Ale z hnědé popelnice či kontejneru, kam lidé dávají bioodpady anonymně, tak se najdou i odpady, které rozhodně mezi biologicky rozložitelné nepatří. S tím se bohužel nedá nic dělat, je třeba s tím v rámci přípravy odpadů ke kompostování počítat a „třídit a třídit“.

Naše kompostárna třídí přijaté bioodpady na úvod manuálně. Tedy před tím, než se bioodpad do kompostu zpracuje. Dá se to třídit i pro dokončení kompostování separačními síty – v nich se může nějaký drobný nadrcený plast objevit. Že by to bylo dokonale čisté, to je iluze. I v Rakousku či v Německu, kde už mají více než padesátiletou tradici kompostování, zemědělci říkají, že si museli na nějaký kousek plastu sem tam na poli zvyknout.

Argument, že je to znečištěné nerozložitelnými plasty, často používají zemědělci, kteří kompost nechtějí brát z finančních nebo jiných důvodů. Velký vliv na zájem o kompost mezi zemědělskými podnikateli má bohužel zmíněný systém hospodaření na pronajaté půdě. Pak není velký zájem do této půdy v dlouhodobém horizontu investovat.

A co živočišné zbytky v bioodpadu? Vadí při technologickém procesu kompostování?

V principu by gastroodpad neměl do hnědé popelnice přijít. Pokud se do ní nějaký gastroodpad živočišného původu dostane, tak se to ale v kompostárně, vzhledem k tomu kolik bioodpadů přijímá, zpravidla ani nepozná. Gastroodpad rostlinného původu (slupky apod.) nevadí vůbec. Bavíme se o stovkách, či dokonce o tisících tun materiálu bioodpadu a v tom tvoří bioodpad živočišného původu velmi malý podíl. Na kompostovací proces to v zásadě nemá žádný vliv.

Sám provozujete kompostárnu v Kutné Hoře. Kolik u vás stojí tuna kompostu?

Do 400 korun. Obvyklá cena kompostu se pohybuje v rozmezí od 400 do 700 korun za tunu.

Jak je to s kompostováním čistírenských kalů?

Kompostování kalů je jedna z možností jejich recyklace, naše kompostárna kaly rovněž ke kompostování přijímá. Kal se musí hygienizovat – to zajišťuje kompostárna – kdy se směs bioodpadů a kalů při procesu kompostování zahřeje na určitou teplotu na určitý čas. Sníží se tím patogenní mikroby. Kvalitu tohoto procesu v každé kompostárně kontroluje Státní zdravotnický ústav.

A co antibiotika, léky, hormony v kalech? To na pole nevadí?

Na to nejsou v současné době stanovené limity ani ve většině států Evropy, takže se to systematicky nesleduje. Sledují se těžké kovy, PAU a další látky. Farmaka se však nedostanou všechna do kalu. Udává se, že až 70 procent zůstane v té vyčištěné vodě a jde to do řeky. Jen část se dostane do kalu a pak se do jisté míry kompostováním odbourávají a tento proces dále probíhá i v půdě.

Nedávno se měnila odpadní legislativa. Jaké vám přinesla nové povinnosti?

Loňská vyhláška o odpadech nastavila velmi striktně kompostářům metodiku výroby kompostu. Mezi kompostáři proto nepanuje velké nadšení. Metodiku si dosud nastavovali výrobci kompostu do jisté míry sami na základě zkušenosti v podniku tak, jak jim to dávalo provozně smysl. Každý si za těch dvanáct let našel svou cestu. Pro některé kompostáře to bude problém. Máme nicméně do konce příštího roku čas, abychom své provozní řády, na kterých stojí naše povolení, uvedli do souladu s legislativou.

Která z nových povinností je nejsložitější?

Jde o časové nastavení procesu. V nové vyhlášce se tlačí na přísné termíny, ale v provozu to nedává úplně smysl. Kompostáři jde o to, aby byl výstup kvalitní, aby proces kompostování proběhl správně a vznikl kompost, o který bude mít zemědělec zájem.

Máte na mysli, že vyhláška chce kompostování urychlit?

O to nejde, kompostování musí běžet stále minimálně 60 dnů od založení zakládky. Vyhláška poměrně dopodrobna zpracovala technologickou kuchařku pro kompostování, takže pro kompostáře, kteří nemají vlastní vhodnou techniku a musejí si ji pronajímat, jsou některé termíny nedosažitelné. U určitých druhů odpadu se v praxi vůbec nic nestane, když budou na kompostárně čekat na zpracování 14 dní. Plnění instrukcí tak prodraží výrobu kompostu a nedomnívám se, že bude mít adekvátní odpověď v kvalitě kompostu.