Dojnice v předhůří And dávají dvakrát méně mléka než ty z našich chlévů. Výhledově to v departamentu Caquetá má napravit sperma býka Rimpiho, které se od středočeské firmy Natural koncem roku po mnoha měsících papírování dostalo do rukou kolumbijských farmářů.
Býk Rimpi se do jihoamerické Kolumbie nikdy nepodívá, přesto tu zanechá nesmazatelnou českou stopu. Už v září začnou na pastvinách v departamentu Caquetá pobíhat jeho potomci. V ideálním případě by jich mohlo být 360. Tolik dávek genetického materiálu se dostalo v prosinci přes oceán, aby je zvěrolékaři využili k inseminaci tamních krav. Cílem je v nové generaci spojit vůči vedru a tropickým nemocem odolné plemeno zebu s českou „strakou“ a v nové generaci zvýšit dojivost.
Nápad vzešel z naší ambasády poté, co se na ni s žádostí o pomoc obrátila organizace AgroAmazonica zastupující malé chovatele dobytka v tradičně pasteveckém departamentu Caquetá na jihu země. V rámci malých rozvojových projektů s rozpočtem do půl milionu korun, kterými naše ministerstvo zahraničí podporuje konkrétní aktivity v zemích třetího světa, požádala o peníze na doplnění výbavy tří veterinářů, kteří objíždějí stáda členů AgroAmazonica.
„To samo o sobě vůbec nebyl špatný nápad. Alternativou k chovu dobytka bývá v Caquetá, kterou silně zasáhlo více než půlstoletí konfliktu s marxistickými guerrilami, jen pěstování koky na výrobu kokainu. Takže je dobré místním pomoci, aby se se jim chov opravdu vyplácel,“ vysvětluje Bohdan Malaniuk, který má na ambasádě na starost hospodářskou spolupráci mezi oběma zeměmi.
„Ale chtěli jsme, aby v projektu byl i nějaký vyloženě český příspěvek. Probírali jsme to s odborníky na univerzitě i s chovatelským svazem a nakonec z těchto konzultací vyšlo, že nejpřínosnější může být zlepšit genofond tamního skotu,“ líčí mladý diplomat. Zatímco naše stračeny nadojí kolem osmi tisíc litrů ročně, krávy v Caquetá nedosahují ani poloviny toho množství. Malá dojivost vede chovatele k soustředění na produkci masa, která je však z logiky věci na rozdíl od mléka jednorázová a navíc je na nich pro výrobce menší marže než třeba na sýru nebo smetaně.
Výsledek zhruba za tři roky
AgroAmazonica s návrhem zaslání dávek genetického materiálu nadšeně souhlasila, jenže není vůbec snadné býčí semeno do Kolumbie dostat. Mohou to udělat pouze firmy registrované u tamního veterinárního úřadu, které jako zavedení importéři obdobných plemen (německý Fleckvieh, holštýni z USA) o dovoz české konkurence nestály. Takže nakonec musela složité a zdlouhavé byrokratické kolečko trvající půlroku podstoupit samotná AgroAmazonica, která se jako společnost z venkovské periferie zařadila mezi omezený počet lokálních dovozců tohoto choulostivého materiálu.
Javier Guzmán, který AgroAmazonica právně zastupuje, je na to náležitě hrdý. „Nyní budeme moci Čechům pomoci při dalších dodávkách do Kolumbie, ze které se může stát vstupní brána do Latinské Ameriky,“ kasá se, i když přiznává, že to může být na dlouhé lokty. „Kolumbijci jsou nedůvěřiví. Musí se nejdříve přesvědčit na vlastní oči, že toto křížení s českým plemenem funguje,“ předestírá výhledy.
První telátka přijdou na svět na přelomu září a října. Podle Guzmána bude úspěch, když se pomocí dodaných 360 dávek podaří zabřeznout tak polovinu krav. Z narozených mláďat pochopitelně jen zhruba polovina budou samice. Takže nějakých 90 jalovic – Rimpiho dcer – za další dva roky může přivést na svět své potomky a tedy až pak začnou mít i své mléko. Otázka je, jak dobře budou v Caquetá výsledky jejich dojivosti monitorovat.
-
- „Velký inseminátor“ Rimpi. Foto: poskytnuto Velvyslanectvím České republiky v Bogotě
„Tady vidím šanci na další rozvoj projektu třeba za účasti českých zemědělských univerzit, které by mohly předat naše know-how kolem plemenných knih,“ říká Jiří Hojer. Je ředitelem firmy Natural, která sídlí a své býky včetně Rimpiho chová ve středočeském Hradištku pod Medníkem. V obchodu s genetickým materiálem skotu je domácí jedničkou s obratem kolem 95 milionů korun ročně.
Podle Hojera se Natural začal v minulých letech poohlížet po nových trzích v Latinské Americe a katalogy, kde býky nabízejí s fotografií a detailním popisem jejich vlastností i očekávatelného přínosu pro potomky, nechali přeložit do španělštiny. A tak nabídka od ambasády z Bogoty podílet se na rozvojovém projektu v Caquetá přišla jako na zavolanou.
Navážou na Rimpiho další býci?
Původní požadavek byl na 160 dávek ještě zvýšili o dvě stovky dalších, aby kontejner s tekutým dusíkem neputoval přes půl planety poloprázdný. Je jasné, že na této zakázce vzhledem k jejímu objemu (inseminační dávky si klienti obyčejně objednávají po tisících až desetitisících) Natural nezbohatne.
„Šlo nám na jednu stranu o prestiž, ale také o prozkoumání latinskoamerického trhu a jeho specifik především co se tamní byrokracie týče. Je to první větší zakázka v tomto regionu a doufáme, že ne poslední,“ sděluje do telefonu Hojer. Neopomene několikrát zdůraznit roli personálu ambasády, díky němuž se podařilo po více půlročním úsilí projekt dotáhnout až k zabřeznutí kolumbijských krav.
Laika zarazí, že semeno pochází jen od jednoho samce. Vysvětlení spočívá v malém objemu zakázky, která se navíc rozdělí mezi velké množství stád (AgroAmazonica sdružuje na šest stovek chovatelů) na obrovské ploše (Caquetá je o deset tisíc kilometrů čtverečních rozlehlejší než Česko). Další důvod je, že dávka od více býků by vyžadovala ke každému zvířeti více papírování.
„Rimpiho si do Kolumbie vybrali i proto, že má na rozdíl od jiných potenciálních adeptů kolem očí díky hnědé srsti ‚brýle‘. Pokud je jeho potomci zdědí, budou mít oči lépe chráněné před dotěrným hmyzem,“ uvádí na adresu hlavního hrdiny tohoto textu Hojer. Dodává, že pokud se projekt v Caquetá bude dál rozvíjet podle předpokladů, nebude už moci vše stát na bedrech Rimpiho, ale vypomoci budou muset i další čeští býci.
Tomáš Nídr
Tomáš vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2001 pracoval v zahraniční rubrice Mladé fronty Dnes jako editor a redaktor. V září 2009 přešel na volnou nohu a publikuje v řadě českých médií analýzy a reportáže ze svých cest především po Latinské Americe a Africe. Žije v peruánské Limě.
