Zaměstnavatelé mohou svým lidem zaplatit poradenství v dluzích, a změnit jim tak život k lepšímu. Službu jako benefit pro zaměstnance nabízí think-tank Institut prevence a řešení předlužení prostřednictvím svého startupu Protiexekuční program. Důležitou roli pro rozšíření podobných služeb pro zaměstnance by mohlo hrát zavedení povinného nefinančního reportingu (ESG), jehož součástí je i společenská odpovědnost firem.
Myšlenkou projektu je, že standardní péče o zaměstnance by mohla sahat i dál než jen ke stravenkám či příspěvkům na sportovní aktivity. Dluhy hrají u zaměstnanců podstatnou roli v jejich přístupu k práci. Lidé, kteří se ocitli ve velkém finanční průšvihu, jsou demotivovaní, ve stresu, klesá jejich produktivita i kondice, jsou častěji nemocní a častěji mění zaměstnání.
V Česku se o tom, že exekuce má negativní dopady nejen na zaměstnance, ale i na firmu, zatím příliš nehovoří. „Je to zcela nová oblast a nikdo dosud ukazatele dopadů finančního zdraví zaměstnanců na firmu nesledoval. Chceme se o to pokusit,“ říká Gabriela Vondrušová, vedoucí Protiexekučního programu a výkonná manažerka Institutu, jehož zakladatelem je autor Mapy exekucí Radek Hábl. Podle britského průzkumu společnosti Willis Towers Watson z roku 2016 až 89 procent firem zaznamenalo pokles produktivity předlužených zaměstnanců. Ti stráví až pětinu pracovní doby řešením svých finančních potíží.
Každý dvanáctý dospělý je v exekuci
Aktuálně je v exekuci 712 tisíc lidí, tedy každý dvanáctý dospělý. S exekucí na plat svého zaměstnance se setkala prakticky každá firma, zejména ve výrobních odvětvích. Institut spustil program loni v květnu a od té doby jeho tým dluhových poradkyň po celé republice pomohl necelé desítce firem, mezi nimi například společnosti Nestlé, E-pojištění, Tarifomat (obě jsou online callcentra), Edgewell nebo Chart Ferox. „Tím, že se lidé zbaví tíživých myšlenek, mají šanci se lépe soustředit na svou práci a svůj život,“ říká Andrea Žďárková z oddělení lidských zdrojů společnosti Chart Ferox. Firma se 600 zaměstnanci sídlí v Děčíně a vyrábí zařízení na skladování a distribuci zkapalněných plynů.
-
Letáky Protiexekučního programu Foto: Protiexekuční program
„Máme spoustu zaměstnanců, které tato problematika trápí, a chtěli jsme pro ně udělat něco navíc. Otázku zadluženosti vnímáme jako zásadní, zejména pro motivaci k práci. Věříme, že pokud nabídneme zaměstnancům zprostředkování pomoci, budou svou situaci spíše řešit,“ myslí si Věra Albertová z personálního oddělení společnosti Edgewell, jež na Teplicku zaměstnává 800 lidí a vyrábí jednorázové holicí strojky.
Poradenství přímo ve firmě poskytují také nezisková organizace Člověk v tísni a Rubikon Centrum, i když to není jejich hlavní zaměření. „Zaměstnanec s exekucemi je hůře motivovatelný a nestabilnější, proto je řada firem ochotných svým zaměstnancům pomoci,“ uvádí Daniel Hůle, vedoucí programu Dluhové poradenství Člověka v tísni. Organizace vedle bezplatných dluhových poraden pro občany spolupracovala s několika desítkami firem majících zaměstnance v exekuci.
Nezisková organizace Rubikon Centrum se zaměřuje především na práci s klienty propuštěnými z výkonu trestu. „Většina našich klientů má více exekucí a některé z nich sami zaměstnáváme. Proto víme, jak je pro zaměstnavatele složité a drahé účtování mezd u zaměstnanců s exekucemi, jak komplikovaně se komunikuje s exekutorskými úřady a jak mají lidé s exekucemi menší motivaci a mnoho dalších obtíží,“ popisuje Pavla Aschermannová, expertka Rubikon Centra na dluhy.
Firmy se zajímaly, když byl nedostatek lidí
Potřeba pomoci zaměstnancům ve finanční tísni zřejmě bude stále naléhavější. „V souvislosti s dopady zdražování energií se na nás začínají obracet firmy, které si uvědomují, že krize na jejich zaměstnance bude mít značný negativní dopad, a chtějí tomu předejít. Doba velké poptávky po službách prevence a oddlužení přijde,“ předpovídá Vondrušová. Oddlužovací poradenství nicméně není mainstreamový benefit pro každého. “Firmy si musejí dojít k tomu, že pomoci zaměstnancům v tíživé životní situaci se jim dlouhodobě vyplatí,” dodává.
„Jsou zaměstnavatelé, kteří raději člověka s exekucemi nezaměstnají, aby s tím neměli práci. Anebo zaměstnavatelé, kterým nevadí velká fluktuace zaměstnanců. Naopak společensky zodpovědnější zaměstnavatelé a ti, kteří potřebují stabilní a spokojené zaměstnance, by tuto službu měli ocenit,” myslí si Aschermannová.
Firemní zájemce o protiexekuční program v minulých měsících zčásti odrazoval covid. Během pandemie si firmy utahovaly opasky, řešily pomoc od státu a dodržování opatření. Na víc nebyl čas. „Velký zájem o oddlužení ze strany firem byl právě před pandemií, kdy byl zoufalý nedostatek pracovních sil. Až ke konci pandemie se opět začal zvedat zájem,“ tvrdí Hůle. Po zahájení války na Ukrajině nyní opět firmy směřují svou energii jinam – na pomoc ukrajinským zaměstnancům a jejich rodinám či na organizaci sbírek.
Dluhy doléhají na střední třídu
Pandemie řadě zaměstnanců ublížila nejen na fyzickém, ale i na finančním zdraví. S uzavřením či omezením některých oborů podnikání přišli o práci, půjčovali si či přestávali splácet dluhy. „Exekuce přestávají být problém jen sociálně vyloučených regionů. Problém předlužení se začíná víc dotýkat střední třídy obyvatel, která s dluhy dosud problém neměla. Počet nově zahájených exekucí v Česku vzrostl o jedenáct procent meziročně za první kvartál, přičemž tentokrát se příliš nelišil růst v Praze či ve středních Čechách od nárůstu v Čechách severních,“ uvádí Vondrušová.
Exekuce s sebou nese stigma. Lidé se zdráhají problémy přiznat navenek a říci si o pomoc. Zaměstnavatel přitom o exekucích ví, protože musí dělat lidem srážky ze mzdy. Někdy se ovšem obě strany tváří, že se nic neděje. „Zapojení lidí do programu je postupné. Pro někoho je teprve střet s exekutorem nebo další exekuce na výplatní pásce impulsem se ozvat,” vysvětluje Vondrušová.
Podle Aschermannové z Rubikon Centra je někdy těžké dlouhodobě předluženým lidem vysvětlit, že se mohou svých problémů zbavit a že se jim vyplatí vynaložit snahu. „V tom by propojení služby se zaměstnavateli mohlo být účinným motivačním „tlakem“ na zadluženého zaměstnance,“ soudí. Rozšíření služby pro zasažené zaměstnance by v budoucnu mohlo pomoci zavedení povinného ESG reportingu. V něm firmy mimo jiné vykazují odpovědný přístup ve vztahu k zaměstnancům, zákazníkům či dodavatelům.
Zklidní se a začnou věřit
Institut zaměstnance ve firmách oslovuje přímo i plošně, například letáky, bannery nebo v intranetu, a snaží se je nenásilně zaujmout. „Nechali jsme si vyrobit exekuční pásku, máme instalaci v jídelnách s exekučním jídelním menu nebo náborové plakátky na toaletách,” popisuje Vondrušová.
Když si zaměstnanci zvyknou, že se ve firmě téma řeší, do programu se postupně zapojí. Iniciativní může být i personální oddělení či mzdová účetní, pokud přímo osloví lidi s exekucí.
Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy z roku 2015 představují náklady spojené s administrativou exekucí 200 až 2500 Kč na jednoho zaměstnance v exekuci měsíčně. Pokud má firma takových lidí víc, musí si mzdová účetní vyčlenit kapacitu zvlášť na exekuční agendu, tedy například výpočet srážek nebo komunikaci s exekutory.
Účetním ve firmách Institut s touto agendou částečně ulevuje. Cena za protiexekuční program se odvíjí od objemu poradenství. „Základní služby nabízíme od 2,5 tisíce korun za měsíc, vedle toho mohou firmy využít individuální komplexní podporu a různá školení. Konečná cena záleží na počtu zaměstnanců a na představách i potřebách zaměstnavatele,” uvádí Vondrušová.
Základem poradenství je zmapovat, kolik dluhů lidé vůbec mají, včetně prohledání dlužnických rejstříků. Poradce nicméně nemůže dlužníkům slibovat modré z nebe. „Někdy dojednáváme splátkové kalendáře a snažíme se, aby lidé do exekuce vůbec nespadli. Jindy dojednáváme snížení srážek, pomáháme dojednávat příspěvky státní podpory na bydlení či mimořádnou okamžitou pomoc, aby lidé byli schopni to splácet,” vypočítává Vondrušová. Tam, kde to jde, vedou předluženého člověka k vyhlášení osobního bankrotu. „Když jim předestřeme způsob řešení jejich dluhů, zklidní se a začnou věřit, že se z toho dostanou,“ dodává.
Jitka Vlková
Jitka vystudovala Mezinárodní obchod na VŠE. Od roku 2008 působila v MF Dnes, od roku 2023 píše pro Hospodářské noviny, kde má na starosti oblast týkající se daní či rozpočtu. Věnuje se odpadům a s nimi souvisejícím tématům.
