Okruh firem, které musejí povinně zveřejňovat nefinanční data o dopadu své činnosti na životní prostředí, by se měl výrazně rozšířit. Rozhoduje o tom takzvaná reportovací směrnice Evropské unie. Nyní se nicméně jedná o tom, že začne platit o rok později, než se plánovalo. Až v roce 2024. A také o tom, zda bude zveřejňování nefinančních dat povinné i pro menší firmy.
Původní návrh Evropské komise předpokládal, že vybrané firmy mají od roku 2023 povinně zveřejňovat nefinanční data. Týká se to veřejně obchodovaných podniků a těch, které naplňují dvě ze tří kritérií. Zaměstnávají přes 250 lidí, jejich obrat přesahuje 40 milionů eur, tedy zhruba miliardu korun, nebo jejich bilanční suma je vyšší než 20 milionů eur. Podniky by údaje měly poprvé zveřejnit ve výročních zprávách za tento rok.
„Reportovací směrnice“ se oficiálně skrývá pod zkratkou CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) a nahrazuje stávající směrnici NFRD. Ta nyní určuje rozsah zveřejňovaných nefinančních informací pro největší evropské společnost. Zavedením směrnice se povinnost rozšíří na zhruba tisícovku tuzemských podniků místo dnešních pětadvaceti.
Nefinanční reportování se týká životního prostředí (například uhlíkové stopy podniku), sociální odpovědnosti firmy (tam patří třeba férové mzdy a rovná práva pro všechny) a kvality řízení firmy. Jde o takzvaná ESG kritéria (Environmental, Social, Corporate Governance).
Údaje mají investory i samotné firmy upozornit na rizika spojená s udržitelností. Měly by pomoci i v nacházení nových obchodních příležitostí. Pokud firmy kritéria splní, snadněji dosáhnou na zelené financování od banky, investorů a také z národních a evropských dotačních programů.
Kdo je zelenější, dostane lepší podmínky
V Unii se nyní jedná o možném odsunu platnosti směrnice až od roku 2024 kvůli tomu, aby firmy měly delší čas na přípravu. „Nicméně řada investorů a dalších organizací se vyjadřuje proti posunu účinnosti směrnice, zejména v případě těch největších korporací,“ uvádí Ondřej Janků z advokátní kanceláře Frank Bold, která vývoj legislativy týkající se reportovací směrnice sleduje.
Velké korporace totiž už nyní reportují podle výše zmíněné směrnice NFRD. Od začátku roku se tato povinnost vztahuje také na finanční instituce, na které evropská legislativa tlačí, aby zohledňovaly data klientů o udržitelnosti při poskytování úvěrů. Pro banky jsou proto nefinanční data od firem klíčová.
Velké tuzemské společnosti, které povinnost reportovat nefinanční data zatím nemají, se na ně připravují. A to bez ohledu na to, odkdy bude vykazování povinné. „Už od konce minulého roku sbíráme data, revidujeme svůj přístup k budoucímu sběru dat a připravujeme si celkový rámec tohoto reportingu, nastavujeme politiky. Nefinanční reporting vítáme, protože nám sjednotí aktivity, které již dlouho provádíme v různých, zdánlivě nesouvisejících oblastech, do jednoho přehledného dokumentu, který nám chyběl,“ říká mluvčí nápojové společnosti Mattoni 1873 Andrea Brožová.
Dopadne na menší firmy také povinnost?
Původní návrh směrnice možná dozná i dalších změn. Výbor Evropského parlamentu pro právní záležitosti navrhuje, aby se zveřejňování dat vztahovalo na všechny firmy v Unii s více než 250 zaměstnanci bez ohledu na to, zda jsou kótované na burze.
Největší otazník však visí nad reportovací povinností malých a středních firem do 250 zaměstnanců. Podle původního návrhu Evropské komise pro ně má být reportování povinné od roku 2026. Výbor pro právní záležitosti navrhuje jeho dobrovolnost, Rada EU je však proti.
Řeší se také, jestli má být povinnost zveřejňovat údaje i pro firmy mimo EU, které podnikají v Unii. Podle informací Ekonews.cz to požadují Evropský parlament a Rada EU, které si k tomu vyžádaly analýzu od Evropské komise. Směrnice je nyní v evropském legislativním procesu, startuje finální jednání mezi Evropským parlamentem a členskými státy. Výsledek by měl být během dvou měsíců.
Partnerem seriálu o ESG a udržitelnosti firem je společnost Moneta. Obsah vytváří redakce Ekonews.
O kterých hlavních změnách v „reportovací směrnici“ se nyní jedná
- posun platnosti pro nově reportující firmy nad 250 zaměstnanců až od roku 2024
- zda bude reportování povinné i pro menší podniky do 250 zaměstnanců
- jaká bude povinnost dceřiných firem reportovat, pokud reportuje mateřská společnost
- rozšíření působnosti na firmy mimo EU, které v Unii podnikají
- povinnost reportovat pro všechny firmy nad 250 zaměstnanců bez ohledu na to, zda jsou kótované na burze
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
