Obyvatelé čtyř paneláků v Plzni se rozhodli ozelenit střechy svých domů. Vznikla tak odpočinková zóna, první svého druhu ve městě.
Vyjedeme výtahem do posledního sedmého patra panelového domu v Krejčířově ulici v Plzni. Pak nás čeká ještě pár schodů, po kterých se dostaneme až na střechu domu. Odsud se nám naskytne velkorysý výhled na město.
Po dlážděném chodníku procházíme mezi trávníkem a záhony, na kterých si hoví suchomilné rozchodníky, které nejsou náročné na závlahu ani údržbu, proto se sem dobře hodí. Zeleň doplňují dřevěné lavičky, pískoviště pro děti a robustní truhlíky, kde si obyvatelé domu můžou pěstovat bylinky, ředkvičky nebo jinou zeleninu.
Trávník se upravuje klasickou sekačkou. „Ještě sem přijdou šňůry na prádlo, lidi jsou zvyklí chodit ho sem věšet,“ říká předseda sdružení vlastníků Petr Linhart při prohlídce střešní zahrady. Právě v jeho hlavě se nápad na vybudování zelené střechy zrodil.
Hlavní myšlenkou bylo vybudovat odpočinkovou plochu pro obyvatele domu se zelenými prvky, které přispějí k místnímu klimatu. Zeleň totiž funguje jako přirozená klimatizace a dokáže ochladit svoje okolí.
Střecha byla projektovaná jako pobytová už podle původního projektu z roku 1963, ale nikdy k tomuto zamýšlenému účelu nesloužila. Kvůli nevhodnému zateplení z roku 1999 na ni byl navíc omezen vstup. Když přišla na pořad dne její rekonstrukce, vznikl i nápad na její ozelenění.
Střecha prošla velkou rekonstrukcí. Původní materiál se vybagroval a nahradil ho lehčí s hydroizolací a speciální úpravou pro použití substrátu k pěstování zeleně. „Ze střechy bylo vytěženo 400 tun materiálu, 200 tun se sem zase vrátilo,“ popisuje Linhart.
Zeleň na střeše zabírá přes 600 metrů čtverečních. Více než polovinu plochy tvoří trávník, který se upravuje běžnou sekačkou, zbytek pak suchomilná vegetace. Část zbývající plochy střechy je pokryta kačírkem, kterým bude moci prorůstat další zeleň. Poslední část, zhruba 300 metrů čtverečních, pokryje dlažba.
Funkce zeleně na střeše ale není jen okrasná a rekreační, byť to byl hlavní motiv k jejímu vybudování. Má lépe zadržet a omezit odtok srážkové vody, zlepšit mikroklima v místě a snížit prašnost.
Myšlenka do budoucna je taková, že díky výměníkové stanici ve sklepě domu se dešťová voda, která ze střechy steče, vrátí zpět a bude sloužit k zavlažování. „Postupně se tak odřízeme od dešťové kanalizace. Žádná dešťová voda neodteče pryč a znovu se použije,“ popisuje Linhart s tím, že v případě sucha se dá systém připojit k vodovodu.
Stavební práce na střeše začaly loni. Celá rekonstrukce, včetně zelených ploch, vyjde na téměř sedm milionů korun. Společenství vlastníků si vzalo pětimilionový úvěr, 600 tisíc korun získalo od města Plzeň. Šlo o příspěvek vyloženě na zeleň – trávu, kytky a substrát.
Panelák v Krejčířově ulici je vůbec první v Plzni (a dost možná i v Česku), který má zelenou střechu. Sdružení věří, že se podobné projekty rozšíří a brzy bude v Plzni víc takových domů.
Ozeleňování budov, respektive střech a fasád, je teď téma spojené s bojem proti suchu, a to především ve městech. Zeleň má klimatizační funkci, v horku ochlazuje okolí, kromě toho také tlumí hluk a snižuje prašnost. Jak fungují zelené střechy a fasády si můžete přečíst v článku o první zelené průmyslové hale na světě.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
