Jedním ze způsobů, jak vyřešit rostoucí ceny elektřiny, je vyrábět elektrickou energii společně v komunitě hlavně pro vlastní spotřebu. V českých zákonech ale definice takového energetického společenství chybí. Díky Evropské komisi to budou politici muset brzy napravit.
Solární panely na škole, větrná elektrárna v obecním vlastnictví nebo fotovoltaika na panelovém domě – to všechno se dá označit za komunitní energetiku. Mohou se do ní zapojit obce, bytové domy, celá sídliště nebo i společenství několika rodinných domků.
„Komunitní energie je možností, která podporuje začlenění a umožňuje všem spotřebitelům, aby se přímo podíleli na výrobě, spotřebě nebo vzájemném sdílení energie,“ uvádí Evropská unie ve směrnici o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Členové komunity energii společně vyrábějí a nakládají s ní. Pokud komunita vyrobenou elektřinu nespotřebuje, prodává ji do sítě. Při nižší výrobě naopak společenství elektřinu ze sítě odebírá od standardního dodavatele.
Ze studie nezávislé poradenské organizace EGÚ Brno vyplývá, že by komunitní energetika mohla pokrýt až osminu celkové spotřeby elektrické energie Česka. Energetické komunity jsou v tuzemsku ale teprve na začátku. Loni v lednu mělo podle Hnutí Duha obecní zdroj elektřiny z nefosilních paliv pouze 130 obcí. Celkový výkon těchto zdrojů dosahoval 23,5 megawattu. Jde zatím o nepatrná čísla, protože třeba instalovaný výkon solárních elektráren v Česku je skoro stokrát větší – 2200 megawattů.
Hlavním účelem není vytvářet zisk
Studie Hnutí Duha uvádí, že tuzemské komunity nejčastěji využívají sluneční energii. Některé obce instalují panely na školách, jiné dokonce vlastní pozemní fotovoltaické elektrárny. Větrnou energii využívají podle studie pouze tři obce v celém Česku, stejně málo časté jsou také obecní vodní elektrárny.
Aby se dalo hovořit o komunitní energetice, musí společná výroba splňovat několik požadavků. Podle evropské směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou mají možnost se zapojit do komunitní energetiky jednotlivci, orgány místní samosprávy a malé či střední podniky. Díky těmto podmínkám nemůže docházet ke zneužívání výhod, které plynou z účasti na energetickém společenství.
Jednotliví členové se musí ve společenství účastnit svobodně. Rozhodování uvnitř komunity je demokratické, žádný ze subjektů by neměl společenství přímo ovládat. „Hlavním účelem není vytvářet zisk, ale poskytování environmentálních, hospodářských nebo sociálních společenských přínosů svým členům, podílníkům nebo místním oblastem, kde provozuje svou činnost,“ uvádí se ve směrnici. Elektřinu vyrobenou komunitním zdrojem mohou členové prodat do sítě, ale společenství ji za tímto účelem primárně nevyrábí.
Chybějí peníze i podpora
Firma provozující distribuční soustavu má povinnost komunitní sdílení umožnit. Analytička expertní skupiny Frank Bold Anna Michalčáková pro Ekonews.cz uvádí, že „distributor by měl toto sdílení umožňovat nikoliv zadarmo, ale za ,férovou‘ cenu, respektive za úhradu spravedlivých nákladů“. Komunitní energetika v této podobě nezatěžuje ostatní odběratele ze sítě ani jejího provozovatele. A nesmí ohrozit bezpečnost dodávek pro všechny.
Podle Michalčákové bude pro větší rozmach komunitní energetiky v Česku nutná systémová změna. Analytička zdůrazňuje, že nejde pouze o legislativní změny a dotace. „Důležitá je také neinvestiční podpora pro nastartování širší motivace pro vznik projektů a šíření know-how o tom, jak se takové projekty plánují a realizují,“ dodává Michalčáková.
Podpořit komunitní energetiku v Česku se pokouší Unie komunitní energetiky, která vznikla na konci letošního března na popud expertní skupiny Frank Bold a Hnutí Duha. Členy jsou zástupci samospráv, firmy a profesní sdružení, asociace z oblasti energetiky, životního prostředí a stavitelství. Cílem unie je zvýšit podíl lokálních čistých zdrojů na výrobě a spotřebě energie.
Papírování je příliš, takže odrazuje
Rozjezd energetické komunity je nicméně vleklý proces. Pokud si obec chce pořídit třeba fotovoltaické panely na střechu kulturního domu, musí starosta nejprve od Energetického regulačního úřadu získat licenci na výrobu elektřiny. Právnička expertní skupiny Frank Bold Eliška Beranová uvádí, že licenční řízení je pro obce či společenství vlastníků komplikovaný proces. „Pro starostu obce, který se s věcí setkává poprvé a zároveň musí v obci řešit desítky dalších problémů, se může jednat o nepřiměřenou administrativní zátěž,“ myslí si.
V Rakousku tamní vláda podle Beranové zavedla post energetického manažera, který má obcím se zvyšováním energetické efektivity pomáhat. Starostové se tak na něj mohou obrátit například s dotazy spojenými se startem komunitní energetiky.
Podle Beranové by v Česku s administrativní zátěží měl pomoci nový energetický zákon. Ten je ale v nedohlednu. Na začátku června parlament přijal ve zrychleném řízení novelu stávajícího zákona, která reaguje na energetickou krizi spojenou s válkou na Ukrajině. Komunitní energetika v novele upravena ale nebyla.
V programovém prohlášení vlády Petra Fialy (ODS) se uvádí: „Do konce roku 2022 připravíme nový energetický zákon, který bude obsahovat principy a požadavky na komunitní energetiku.“ Vláda se v prohlášení zavazuje, že zjednoduší proces instalace zařízení na výrobu elektřiny na domech a umožní získanou energii sdílet nebo prodávat. Kabinet rovněž slibuje podporu decentralizovaných obnovitelných zdrojů, o které se energetická společenství opírají.
Úskalí fotovoltaiky na bytovém domě
Jedním z nevyřešených problémů je komunitní energetika v bytových domech. Kvůli stávající právní úpravě lidé nemohou energii mezi sebou jednoduše sdílet, říká právnička Beranová. Pokud se sdružení vlastníků rozhodne na střechu bytového domu instalovat fotovoltaické panely, není možné, aby se sdílená elektřina uvnitř domu odečetla od elektřiny dodané ze sítě. Na faktuře lidé levnější elektřinu nenajdou.
Problém řeší obyvatelé domů pomocí sloučení odběrných míst do jednoho. Dodanou elektřinu si mezi sebou následně rozúčtovávají. Kvůli tomu ale přicházejí o část svých práv, protože všichni obyvatelé domu musí souhlasit s jedním dodavatelem elektřiny. „Jde proto spíš o nouzové řešení než o vhodnou cestu, jak problém řešit,“ dodává Beranová. Energetický regulační úřad podle ní však pracuje na změně vyhlášky o trhu s elektřinou, která by sdílení elektřiny ze solárních panelů měla v bytových domech umožnit od 1. ledna příštího roku.
Projekty mohou využít přes dvě miliardy
Financování komunitní energetiky je součástí Modernizačního fondu, který slouží pro přechod Česka z fosilních paliv na čisté bezemisní zdroje energie. Jednou z jeho částí je program Komunitní energetika, na který připadá 1,5 procenta z celkových 150 miliard korun, které Česko od Evropské unie dostane. Komunitní projekty tak mohou využít až 2,25 miliardy korun.
Komunitní energetika není jediným z programů Modernizačního fondu, který energetická společenství financuje. Dotace poskytuje i program Nové obnovitelné zdroje v energetice (RES+). Státní fond životního prostředí otevřel na konci června dotační program speciálně pro obce, které mohou finance využít na pořízení fotovoltaických elektráren. „Malým obcím do tří tisíc obyvatel nabídneme dotace na pořízení fotovoltaických systémů na střechy nekomerčních objektů, větší obcím a veřejným subjektům navíc zafinancujeme potřebnou infrastrukturu, a tím podpoříme vznik energetických společenství,“ uvedla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.
Komunitní energetiku mimo jiné definují směrnice Evropské komise, které měly být dávno zapracovány do českého práva. První do konce roku 2020 a druhá pojednávající o obnovitelných zdrojích do poloviny roku 2021. Další termín uplynul v polovině tohoto července. Pokud Česko neučiní požadované kroky nebo Evropská komise nebude s jejich plněním spokojená, může záležitost skončit u Soudního dvora Evropské unie a případnou pokutou (za KDU-ČSL).
Karolína Chlumecká
Karolína studuje žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Z témat se věnuje mimo jiné udržitelné módě či komunitní energetice.
