Současní designéři přicházejí s nápady, které kromě estetiky a funkčnosti přinášejí i udržitelné řešení. Některé z nich představuje výstava s názvem ECO? Český design směrem k udržitelnosti, která vznikla v rámci českého předsednictví Evropské unii a nyní z Prahy míří do dalších měst.
České designérské počiny spatří cestující metra v centru berlínského Schönebergu či návštěvníci proslulého komunitního centra Blivande ve Stockholmu. Další uvedení se chystají ve Varšavě, Bukurešti či Milánu.
Projekt vznikl ve spolupráci Českých center, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a pražského magistrátu. VŠCHT přitom dostala za úkol ohodnotit vliv jednotlivých produktů z hlediska reálné udržitelnosti. „Design má větší vliv na ekologii výrobků, než se obvykle předpokládá. Když designér navrhne výrobek nevhodným způsobem, má zodpovědnost za způsobené environmentální škody,“ je přesvědčen vedoucí Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie z VŠCHT Vladimír Kočí, který měl hodnocení na starosti.
Každý z vystavených produktů byl podroben zkoumání nejen z hlediska zátěže prostředí množstvím CO2 při výrobě, ale také z hlediska spotřeby vody při výrobě nebo používání toxických látek. Produkty, které touto analýzou prošly, tvoří základ výstavy. Kompletní hodnocení všech vystavovaných výrobků najdete na stránkách Českých center.
Během července byla výstava k vidění na Mariánském náměstí v Praze 1, nyní putuje do dalších evropských zemí. Redakce Ekonews.cz pro vás vybrala osm produktů, které nás zaujaly.
Variabilita díky odpadu
Firma mmcité, založená v roce 1994 v moravských Bílovicích, patří mezi přední světové výrobce městského mobiliáře. Jejich produkty se už objevily na mnoha místech po celém světě včetně Londýna, Kodaně či Paříže. Ve své kolekci PIXEL, kterou navrhlo duo Herrmann&Coufal, se principy udržitelnosti převádějí do výroby. Variabilní sedací systém byl navržen tak, aby využil kratší rozměry kvalitních dřevěných lamel, které vznikají při výrobě jiného mobiliáře a staly by se jinak odpadem. Důležitým aspektem ekologické výroby je také volba materiálů zaručující vysokou životnost. Jednoduchá hra se čtverci nabízí téměř neomezené možnosti při vytváření sedacích prvků ve veřejném prostoru.
Zachráněné vázy
Designer skla David Valner se narodil do rodiny sklářů. Jeho otec vlastní menší sklárnu v Přibyslavi na Vysočině. David vždycky viděl, kolik odpadu vzniká při samotné výrobě. Stačí malá chyba, bublinka a produkt je pro běžný prodej znehodnocen. Vymyslel proto způsob, jak poškozené části vázy dodělávat, a vytvářet tak recyklací nové objekty. Výrobky se jmenují Vázy Recovered.
Efektní podrážky díky recyklaci
Město Zlín je synonymem pro obuvnický průmysl od té doby, co v něm na konci 19. století založil Tomáš Baťa své světové impérium. I dnes tam funguje několik značek, které se snaží výrobu bot udržet, jako je Kave Footwear Evy Klabalové. Specifický mramorový efekt na podrážce tenisky vzniká recyklací starých a onošených bot. Díky tomu, že Eva nepoužívá při výrobě lepidlo, může použité boty recyklovat donekonečna.
Až dopijete, rozsviťte
Brněnské studio NAHAKU, které tvoří duo Josef Rozehnal a Jakub Kraus, dává nový smysl průmyslovému odpadu, který zatěžuje životní prostředí. Z použitých plastových sudů od prosecca vyrábí třeba svítidla do interiéru. PETing, jak svůj produkt designéři pojmenovali, odkazuje k použitému materiálu. Důležitým aspektem je dostupná cena, která ze svítidel vytváří konkurenceschopnou alternativu k nabídce velkých obchodních řetězců.
Podhoubí pomůže dát tvar sklu
Pro výrobu skla je většinou nezbytná dřevěná forma, do které sklář fouká za otáčení výsledný tvar. Design studio LLEV, které založili Eva Mochalová a Marcel Mochal po absolutoriu UMPRUM v Praze v roce 2004, již řadu let zkoumá možnosti využití alternativních materiálových zdrojů v produktovém designu. V tomto případě je to podhoubí. V minulosti již mycelium využili při výrobě interiérových doplňků, nyní testují formy vyrobené ze směsi mycelia a dřevěných odpadních pilin společnosti Plodnice. Cílem jejich snažení je nahradit dřevěnou formu na foukání skla. Pro výrobu sklářské formy to znamená, že není nutné kácet strom.
Nejen hygienický kalíšek
Spotřeba hygienických vložek a tampónů, které jsou těžko recyklovatelné, je vysoká. Řešením jsou alternativní pomůcky typu menstruačních kalíšků. Na trhu jich dnes najdeme několik. Ten, který navrhla designérka Anna Marešová, z běžné produkce vyčnívá jak vizuálně, tak zcela funkčním designem. Kalíšek Whoop·de·doo byl navržen i vyroben v Česku.
Desky, které se recyklují stále dál
Studenti Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně Marco Aulisa a Ondřej Venclík se zaměřují na recyklovaný nábytek z plastového odpadu. Pod názvem Plastic Guys vyrábějí desky, které najdou využití v architektuře a interiérovém designu. Jejich zásadní přidanou hodnotou je fakt, že každou desku tvoří jeden druh plastu, což dovoluje výrobky dál recyklovat.
Vázy a zrcadla z mrtvých korálků
Vedle výroby svítidel, nápojových setů či váz měla na severu Čech silnou pozici i tvorba korálků. Největší producentem je tamní firma Preciosa. Její interní kontrolní mechanismy ovšem vyhodnotí obrovské množství bižuterie jako kazové, takže se v továrně kupí nevyužitelný materiál. Toho využila mladá designérka Sára Matysová a z produktů druhé kategorie vytváří nové objekty. Kromě váz jsou to především stolní zrcadla.
Barbora Postránecká
Vystudovala Fakultu humanitních studií UK. Během následujících deseti let prošla regionálním zpravodajstvím MF Dnes, domácím zpravodajstvím na iDNES.cz a Lidovými novinami, věnovala se především školství. Nyní je se dvěma malými dětmi novinářkou na volné noze. Sleduje sociální problematiku a zajímají ji osudy těch, kteří neměli ve svých životech takové štěstí jako většina z nás. Založila iniciativu Vyrůstat doma.
