Člověk by měl před instalací fotovoltaiky zvážit, jaký má denní režim a spotřebu, tedy jestli se mu vůbec panely na střeše vyplatí. Měl by si také dát pozor na neseriózní firmy, které podávají nabídku, aniž by dům viděly a znaly jeho parametry. Problémem může být i přílišné zastínění střechy nebo moc krovů a vikýřů.
„Když už si pozvete instalační firmu, měla by vám dodat nabídku na míru se zohledněním vaší spotřeby a vašeho způsobu života. Také by vám měla dát podrobný položkový rozpočet. Zdaleka ne všichni to ale dělají,“ upozorňuje Luděk Lošťák, obchodní a technický ředitel firmy Zero living, jež domácí fotovoltaické elektrárny instaluje pět let.
Pokud si člověk chce pořídit solární panely, co by měl promyslet jako první?
Nejprve by se měl zamyslet nad tím, kdy energii využívá a jakou má spotřebu. Mnoho lidí se nás ptá na fotovoltaiku, aniž by vůbec řešili, jaký mají odběr. Myslí si, že čím výkonnější elektrárnu nainstalují, tím je to pro ně z hlediska úspor bezpečnější. Ale tak to ve skutečnosti není. V první řadě by si člověk měl vzít do ruky fakturu, vyúčtování za energie, podívat se na odběr elektřiny, a hlavně kolik platí za vysoký a nízký tarif. Z toho zjistí, kolik platí za kilowatthodinu, kolik energie vlastně spotřebuje a kolik z toho dělá samotná cena za distribuci. Zároveň by se měl zamyslet nad tím, jestli je schopen úspornějším režimem spotřebu energie, a tím i náklady, snížit.
Jak třeba?
Mnoho lidí má například v bytě spotřebiče ve stand-by režimu a vůbec neřeší, jestli žerou nebo nežerou nějaký proud. Ale ony žerou. Dále pak jde o osvětlení v domě, kdy se svítí na mnohých místech, aniž by se muselo, zapnuté počítače, zbytečně nastavené ohřívání teplé vody až na 60 stupňů a podobně.
Od jaké spotřeby se vyplatí pořídit si vlastní fotovoltaickou elektrárnu?
Řekněme od tří nebo čtyř megawattů ročně už začíná dávat smysl o fotovoltaice uvažovat. Ale mnohem větší smysl to má pro domácnosti, které odebírají pět, šest megawattů za rok a více. Velmi důležité také je, jestli se v průběhu dne elektřina spotřebuje. Spousta lidí ráno odejde do práce a v domě se od osmi ráno do pěti do večera nic neděje. Jenže fotovoltaika vyrábí energii hlavně přes den, když svítí slunce. Je tedy otázka, jak jsou schopni přizpůsobit chování spotřebičů v domě reálně vyrobené energii. Tedy mají-li tepelné čerpadlo nebo nějaký zásobník na teplou užitkovou vodu, mají-li možnost nastavit spotřebiče jako myčku, sušičku, pračku na start během dne a tak dále.
Jde o to, zamyslet se nejen nad tím, jak budu energii vyrábět, ale také nad tím, jak ji budu efektivně využívat. A tady se my začínáme se zákazníky bavit o tom, jakým způsobem fotovoltaiku instalovat a jestli vůbec. Ptáme se například na to, co mají za spotřebiče, jestli mají vířivku, saunu, jaký mají kotel, jestli třeba výhledově uvažují o pořízení tepelného čerpadla, které funguje na elektřinu. Pokud se firma na tohle dopředu nezeptá, vůbec bych se s ní o fotovoltaice nebavil.
Co kromě spotřeby energie ještě hraje roli?
Dále je to orientace domu vzhledem ke světovým stranám. Dům by měl mít panely natočené na východ, jih, nebo západ. Sice se na různých fórech píše, že jižní strana je nejlepší z hlediska osvitu, ale to pro konkrétní potřebu v domě nemusí být to pravé řešení. Protože pokud spotřebováváte energii jen ráno a pak v pozdním odpoledni, je mnohem výhodnější mít panely natočené na východ a na západ, nikoli na jih. Nebo můžete do domu umístit větší baterie o kapacitě deset či patnáct kilowatthodin jako úložiště. Večer se z nich dá energie odebírat a provozovat spotřebiče, které pojedou přes noc. A od rána se baterie zase budou celý den nabíjet. Všechna tahle kritéria je ale potřeba vzít v úvahu a dimenzovat výkon elektrárny podle nich.
Jaké domy nejsou vůbec vhodné pro fotovoltaické panely?
Zásadním problémem, o kterém lidé většinou vůbec netuší, je zastínění domu. Pokud se kolem domu nacházejí vyšší objekty nebo stromy, které v průběhu dne hází větší stíny, je to komplikace. Občas se setkáváme s tím, že technik přijede na místo a zjistí, že před domem stojí třeba obrovský kaštan. A s tím neuděláte nic, pokud nechcete strom pokácet. Stejně tak to může být nedostatečná plocha střechy. Spousta lidí má vikýře, arkýře, komíny, antény a tak dále, které zabírají plochu potřebnou pro instalaci. Tyhle věci ale běžný člověk většinou není schopen odhadnout, to zjišťuje obvykle až technik na místě.
Co když je dům v památkové zóně?
Památková zóna je jedna věc a památkově chráněný dům je věc druhá. Památková zóna by neměla instalaci panelů limitovat, pokud v předpisech příslušné zóny není vysloveně definice, že se tam nesmějí instalovat FVE panely. U památkově chráněného objektu už bych mohl narazit na nesouhlas památkářů, nicméně podle zákona mi nemohou instalaci zakázat, pokud jde o malou elektrárnu do výkonu deseti kilowattů. Na ni se totiž nevztahuje ohlašovací povinnost ani stavební řízení. A v dohledné době by se to mělo zvednout na 30 kilowattů, jako je to například na Slovensku.
Co když bydlím ve starším domě a nejsem si jistá nosností střechy?
Na první pohled byste to jako laik poznat měla. Koukněte se, jestli je vaše střecha rovná, nebo jestli je zvlněná, tedy latě už nenesou krytinu úplně správně. Pokud si navíc člověk není jistý, jestli jeho střecha fotovoltaické panely unese, posoudí to technici instalační firmy.
Je ještě něco dalšího, co by mohlo instalaci bránit?
Určitě, je to přípojný bod do distribuční sítě. Pakliže se nenachází na hranici pozemku, v plotě nebo na objektu, který je volně přístupný z veřejné komunikace, distributor nemusí umožnit povolení k připojení elektrárny k distribuční síti. Je to z důvodu bezpečnosti, žádný hasič totiž nebude hasit střechu s FVE panely, které jsou pod napětím. Kdyby dům hořel, musí hasiči bez problémů ze sloupku panely odpojit.
Když člověk zjistí, že jeho dům je vhodný a splňuje všechny podmínky k instalaci solárních panelů, co má dělat dál?
Pak si pozve firmu. Pošle jí poptávku, kde specifikuje, jaké má doma spotřebiče, kolik lidí nemovitost obývá, jak se dům používá, tedy jestli tam žijí dva lidé, kteří docházejí do práce, nebo jde třeba o matku s dětmi, která je celý den doma. Dále bych dopsal odběr v megawattech za rok a tarifní sazbu včetně ceny za mega- nebo kilowatthodinu. To zjistí z faktury. Poměrně důležitý moment, na kterém se dost často projekt zasekne, je nedostatečný prostor v technické místnosti nebo nepřístupný domovní rozvaděč. Někdo má třeba rozvaděč ve skříni, nebo má rozvaděč v zádveří. Technickou místnost doma mnoho lidí ani nemá.
Proč je technická místnost tak důležitá?
Protože je třeba někam umístit střídač, což je bedna zhruba čtyřicetkrát čtyřicet centimetrů. K tomu jsou třeba podružné rozvaděče a baterie, takže ve finále je těch beden hodně. Musíte na ně mít dostatečný prostor, zhruba dva metry čtvereční a v okolí padesáti centimetrů nesmí být žádná voda.
Pokud takovou místnost člověk má, co následuje?
Pak se finalizuje cenová nabídka, stanoví se harmonogram instalace a klient by měl podepsat smlouvu. Ve smlouvě by měl mít závazný termín, aspoň orientační v řádech týdnů, dokdy mu firma panely nainstaluje a zprovozní. My si třeba od zákazníků bereme zálohu až ve chvíli, kdy opravdu stanovujeme fixní termín instalace.
Jak rozeznám seriózní instalační firmu od té neseriózní?
Neseriózní firma například podává nabídku, aniž by znala vaše konkrétní podmínky, o nichž jsme tu mluvili. Mnoho takových nabídek lze nalézt i na internetových stránkách, kde jsou psány instalace způsobem: Cena FVE již od XY korun. Takových společností je na trhu hodně. Lidé pak nevědí, co si kupují, co nabídka obsahuje, jaký je objem materiálu a tak dále. Stejně tak by vám firma měla sestavit řádný položkový rozpočet, abyste přesně věděli, za co platíte. Nikoli že do rozpočtu napíšou: Cena fotovoltaiky je tolik, cena instalace tolik a tady vám dáváme slevu. A když pak přijde elektrikář soustavu zapojit, napočítá vícenáklady v řádu třiceti nebo i padesáti tisíc korun. A to proto, že neseriózní firma neprovedla před instalací technický průzkum a řada takzvaných obchodníků vůbec netuší, jaké technické parametry na místě mají řešit a dávat do ceny. Položkový rozpočet umožní přehledně vidět, co všechno je součástí instalace a jestli je vše, jak má být. Když se klient zeptá na jakoukoliv z položek, firma by měla být schopna vysvětlit, co se pod danou položkou skrývá a proč tam je. Především by tam měly být reálné ceny za materiál a práci, ne jen formou instalačních balíčků.
Jaká je dodací lhůta FVE elektráren i s montáží?
Například u nás je to standardně do osmi týdnů.
Kolik stojí taková FVE elektrárna na běžný rodinný dům střední energetické třídy pro například čtyřčlennou rodinu?
Velmi důležité je – a to je také fígl mnoha firem – jestli za konečnou cenu považujete instalační cenu, nebo instalační cenu po odečtení dotace. Můžete totiž získat dotaci na fotovoltaiku ve výši až 205 tisíc korun. Že se na dotaci čeká někdy i rok, to se lidé dozvědí až posléze. Ve chvíli rozhodování ale koukají na atraktivní nižší cenu instalace. Líbí se jim, že zaplatí 270 nebo 280 tisíc a mají fotovoltaiku na střeše už za necelých osm týdnů. Jenže než dotace přijde, zaplatí celou kupní cenu instalace a dodávky včetně DPH.
Další věc je, že pokud si necháte instalovat i nabíječky na elektroauto, získáváte kombinační bonus deset tisíc korun plus dotaci na nabíječku třicet tisíc. Jestliže si nainstalujete nabíječky dvě, máte dvakrát třicet tisíc plus kombinační bonus. Ve výsledku tedy můžete tímto způsobem získat dotaci až 275 tisíc korun. Lidé často říkají, tak nám tam ty nabíječky dejte, přestože vědí, že je nikdy nepoužijí nebo že z nich elektroauto nenabijí. Fíglem neseriózních firem také je, že neřeknou dopředu, jaké nabíječky s jakým výkonem vám dodají a nakonec v závěru instalace dodají něco úplně jiného, méně kvalitního. Klient by měl prostě vždy vědět, co si kupuje. V nabídce by měl být přesně specifikován typ a vlastnosti dodávaných komponentů.
Takže cena celé soustavy před odečtením dotací je zhruba půl milionu korun?
Sestava 22 FVE panelů, což bývá ta větší, k tomu deset kilowatt střídač a patnáct kilowatt baterky vyjde na 670 tisíc korun. Průměrná sestava mívá ale jen dvanáct až šestnáct panelů, osmikilowattový střídač a deseti kilowattovou baterku a jsme na 530 tisících. Maximální dotace, kterou si můžete z ceny odečíst, je 205 tisíc korun.
Cena je docela vysoká. Za jak dlouho se mi investice vrátí?
To záleží na tom, kolik energie využíváte pro vlastní spotřebu. Pokud odebíráte od dodavatele čtyři nebo pět megawattů za rok a máte solidní tarifní třídu, tak se vám to teď nevyplatí. Ale pokud víte, že se vám cena za elektřinu zvedne, že vám například končí fixace a cena se zvýší trojnásobně, pak návratnost může být tři až pět let. V takovém případě se fotovoltaická elektrárna vyplatí, protože technologicky se FVE počítá na dvacet let. Ale to jsou všechno analýzy, které musíme udělat my jako firmy. Máme na to dokonce speciální software, který započítá všechny detaily a parametry, jako je výkon panelů, rozložení na střeše, ceny materiálu, inflaci a tak dále. Laik tohle nespočítá.
Musím svému dodavateli instalaci panelů hlásit?
Ano, musíte projít aktivací prvního paralelního připojení do distribuční soustavy, tedy fyzicky uzavřít s vlastníkem distribuční sítě smlouvu o připojení. Ve sloupku se vymění hodiny z tříkvadrantních na čtyřkvadrantní a v tu chvíli začíná dodavatel měřit vaše přetoky energie, pokud je máte a dodáváte je do sítě. To ale pořád neznamená, že vám za přetoky energie bude platit. Na to musíte uzavřít buď speciální smlouvu o takzvané virtuální baterii, nebo o odkupech, a pak vám dodavatel za vaši energii zaplatí. Tohle všechno děláte až po instalaci celé soustavy.
Kolik mi dodavatel zaplatí za energii? Je to finančně zajímavé?
Cena je nízká – od halířů po pár korun. V tuhle chvíli přetoky finančně zajímavé nejsou. Proto je důležité už na začátku dimenzovat elektrárnu tak, aby přetoků bylo minimum a energii jste si spotřebovali sami.
Zuzana Keményová
Zuzana je zapálená propagátorka témat ochrany životního prostředí, CSR, vědy a inovativních (pokud možno prospěšných) nápadů. Dvanáct let pracuje jako redaktorka Hospodářských novin a spolupracuje i s dalšími médii, pokud to má smysl. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově.
