Nabídka občerstvení ve vlacích se těší velké oblibě. Společnosti České dráhy i RegioJet nabízejí roznášku přímo na místa cestujících. Tyto služby však produkují velké množství odpadu, který se málokdy recykluje. Podle odborníka na cirkulární ekonomiku by se s trochou snahy dal tento odpad výrazně omezit.
„Odpad ve vlacích vzniká především v souvislosti s podáváním jídla a nápojů, které jsou servírované v jednorázových obalech,“ uvádí Petr Novotný, vedoucí oddělení konzultací v Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN). Nejčastěji se jedná o kelímky na horké nápoje, PET lahve či plastové obaly od předbaleného jídla.
Zatímco České dráhy se tím, jaká množství odpadu jejich pojízdnými vozíčky s občerstvením na téměř tři sta spojích po republice protečou, netají, konkurenční RegioJet čísla nezveřejňuje. V rámci služby Minibar od Českých drah se loni spotřeboval obsah 325 903 kelímků s kávovými nápoji, 52 587 kelímků s čajem, 89 215 lahví vody a 91 806 lahví se slazenými nápoji.
„Snažíme se snižovat rozsah odpadů a nahrazovat například plasty jinými materiály,“ uvádí mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský s tím, že společnost nahradila plastová míchátka k horkým nápojům dřevěnými a místo plastových kelímků se používají papírové.
Podle Novotného nahrazení plastových obalů jednorázovými z jiného materiálu problém neřeší. „Důležitou složkou odpadu jsou jednorázové kelímky – ty samy o sobě nejsou recyklovatelné, jelikož se jedná o kompozit papíru a plastu, recyklovatelné je jen plastové víčko,“ vysvětluje. Odpad dále tvoří plastové obaly od servírovaných jídel, zbytky jídla nebo například použité ubrousky.
Jak moc odpadu vyrábí RegioJet? Citlivá data
Společnost RegioJet tvrdí, že data o množství odpadu jsou citlivá a interní data. Brand manažerka RegioJetu Kristýna Böhmová upozorňuje, že na množství odpadu ve vlaku má vliv mnoho faktorů. „Záleží, zda se jedná o denní či noční linku, na destinacích, mezi kterými vlak jede, na denní době, dnu v týdnu, záleží i na obsazenosti spoje, délce soupravy, ročním období nebo nabídce našeho menu,“ uvádí Böhmová.
Podle Böhmové se ale vzniklý odpad předává k recyklaci. „Ve vlaku se odpad třídí. Například na našich nočních linkách máme koše na tříděný odpad, na ostatních linkách odpad sbírají a třídí přímo posádky,“ popisuje.
Osobní zkušenost Petra Novotného ohledně třídění odpadu ve vlacích RegioJet na trase Praha-Brno je však jiná. „Nepřijde mi moc pravděpodobné, že jednou smíchaný odpad na palubě vlaku pak v zázemí ještě někdo přetřiďuje, protože vím, jak je taková činnost časově i psychicky náročná – odpad je po smíchání znečištěn zbytky jídel a nápojů,“ uvádí.
Svou zkušenost sdílel Novotný i na sociální síti Linkedin, kde dopravci psal, že by rád poznal, jak prakticky funguje přetřiďování odpadu. Odpověď neobdržel. Zmínil zároveň to, že každý cestující dostane při nástupu láhev PETky s vodou zdarma a spousta jich pak zůstane po cestě napůl vypitých.
Společnost RegioJet mu odpověděla: „Pokud se i náš cestující chce aktivně podílet na udržitelnosti, nebráníme mu rozhodnout se – stejně jako vy – že naši nabídku nápojů a potravin prostě nevyužije. Každý si může přinést vlastní jídlo i pití.“ Böhmová k tomu dodává, že v posledních letech dopravce zaznamenal nespokojené hlasy ze strany cestujících kvůli množství vzniklého odpadu. „Všímáme si názorů mladších generací či obecně lidí, kteří jsou ekologicky smýšlející. Drtivá většina cestujících však vodu zdarma vítá, případně ji nevidí jako negativum,“ dodává Böhmová.
Pokud jde o možnosti třídění ve vlacích Českých drah, ani ty nejsou moc velké. Mluvčí největšího dopravce uvádí, že České dráhy nechávají do moderních vlaků instalovat odpadkové koše na tříděný odpad. Kolik je těchto moderních vlaků, nesdělil.
Zásadní je předcházet vzniku odpadu
Zásadní nicméně podle expertů je řídit se odpadní hierarchií a vzniku odpadu předcházet. „Toho je možné dosáhnout dvěma základními přístupy – buď cestující sníží spotřebu jídla a nápojů v jednorázových obalech, nebo mu dopravce nabídne jídlo a nápoje v opakovaně použitelném nádobí,“ uvádí Novotný. Jako alternativu k malým PET lahvím zmiňuje možnost zálohovaných kelímků a rozlévané pitné vody. Velké plastové lahve by v takovém případě šlo vysbírat odděleně a předat k recyklaci. Stejně tak by se ve vratných obalech mohlo podávat jídlo.
Pro dopravce však přechod k vratným obalům není jednoduchý. Zavedení by znamenalo vytvoření vhodného zázemí ve stanicích i vlakových soupravách, vyřešení logistiky nádobí a přibyla by práce pro personál, který je již tak často přetížen.
Podle Novotného to však není nereálné, protože dopravci by se mohli zapojit do některého z již existujících systémů vratných obalů. „Dodavatelé by jejich jídla mohli rovnou balit do vratných obalů a po konzumaci cestujícími by se obaly vysbíraly a odevzdaly k vymytí. Byla by to logistická výzva, chtělo by to nějaké investice do zázemí, ale věřím, že by to zabodovalo u zákazníků a dlouhodobě by takový systém byl přínosem,“ popisuje. Dle něj se dají vyžadované hygienické normy ve vratných obalech dodržet úplně stejně jako v případě jednorázových.
„Dopravce, jehož hlavní strategie je postavena na prozákaznickém přístupu, by měl tyto hlasy lidí vnímat. Preference lidí se postupně mění a měla by na to reagovat i podoba nabídky,“ dodává Novotný.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
