Kreativní ředitelka české kosmetické značky Manufaktura Bára Čechová pravidelně dostává nabídky na „zaručeně zelené“ obalové materiály. Zkušenost ji ale naučila, že ve spoustě případů jde jen o greenwashing. „Pravda je dost často někde uprostřed a mnohdy věci, které se tváří jako ekologické, až tak ekologické nejsou. Zároveň je velmi náročné udržet se v obraze a utvořit si vlastní názor, “ říká.
Manufaktura se proto drží zejména principu lokálnosti. Své produkty vyvíjí a vyrábí v Česku a nakupuje zde i většinu surovin. Aktuálně značka testuje v některých prodejnách tekutý bezobal, jeho větší rozvoj ale vidí Bára Čechová skepticky.
Vaše prodejny jsou často v historických centrech měst. Jak vás poznamenal covid a úbytek turistů?
Jako většina trhu, i my se už třetím rokem potýkáme s covidem. Poměrně výrazná část našeho obratu byla opravdu tvořena cestovním ruchem. Prodejny máme kromě obchodních center také v historickém centru Prahy, Karlových Varech, Českém Krumlově i na letišti. V nich se cizinci na tržbách podíleli až z 90 procent, navíc se jednalo o velké nákupy. I díky extrémně srdečnému vztahu zaměstnanců k firmě se ale toto období podařilo zvládnout a mnohé nás to naučilo. Nemuseli jsme přistoupit k zavírání obchodů, čas jsme využili pro rekonstrukce, několik prodejen jsme přemístili na lepší lokace. Posunuli jsme se v oblasti e-shopu, zdokonalili systém logistiky a inspirovalo nás to přemýšlet do budoucna o rozvoji sortimentu a expanzi.
Jakého charakteru? Šli byste i do řetězců?
Již mnoho let jsme pro velkoobchod v podstatě uzavření, i když nabídky na expanze stále přicházejí. Zhruba před deseti lety jsme se rozhodli, že chceme firmu zachovat v menším „rodinném“ rázu. Soustředit se maximálně na český a slovenský trh, mít prodej a prezentaci naší kosmetiky plně pod kontrolou ve vlastních prodejnách. Teď ale, abychom i nadále dokázali zachovat vlastní vývoj a výrobu a využívat špičkové suroviny a obaly, o nějakých menších expanzích a vytvoření „opěrné nohy“ uvažujeme. Velké řetězce to ale téměř jistě nebudou. Jsme zvyklí, že jsme svými pány, nechceme být pod tlakem na snižování kvality a stresovat se ze sankcí. Zhruba před třemi lety jsme začali spolupracovat s Rohlíkem, za což jsme rádi, protože s nimi souzníme v mnoha ohledech, například v preferenci lokálních surovin a domácích značek.
Museli jste se začít více soustředit na české zákazníky?
Na české a slovenské zákazníky se soustředíme primárně již mnoho let. Výpadek turistů nebyl naštěstí úplný, pomalu se vracejí. Jsou to ale jiní zákazníci. Dříve to byli hodně Američané, Korejci, Číňané, Japonci, turisté z Jižní Ameriky, Izraele a samozřejmě i Rusové. To byli turisté, kteří dělali velké nákupy. Praha je teď spíše plná Evropanů, kteří nakupují méně a navíc často cestují pouze s příručním zavazadlem. Tomu se musíme přizpůsobovat, proto jsme například uvedli náš známý pivní šampon v miniaturní verzi. Zároveň se snažíme více rozšířit cílovou skupinu domácích zákazníků. Během covidu jsme spustili věrnostní program, snažíme se mít sortiment tak široký, abychom uspokojili co nejvíce lidí. Snažíme se reagovat i na „eko“ trendy, takže nabízíme nově tuhé šampony a rozšiřujeme tuhá mýdla, u části sortimentu nabízíme i „bezobal“.
Manufaktura působí jako firma, která se o udržitelnost snaží od začátku. Využíváte recyklovatelné obaly, nepoužíváte plastové tašky, vybíráte lokální dodavatele… Jak to vzniklo?
My jsme byli vlastně vždy udržitelní. Ještě v dobách, kdy to nikdo téměř neřešil. Když koncept vznikal, byla naše myšlenka svým způsobem odvážná, protože sázela na lokální ingredience, českou tradici, což tehdy až tak trendy nebylo. Naopak zde bylo opojení západem a exotikou, vším zahraničním. Naše firma začala s několika obchůdky v centru staré Prahy, kde se prodávala česká lidová řemesla a nebarevné dřevěné hračky, což bylo tehdy pro Čechy úplně passé. Šli jsme tak trochu proti proudu.
Bylo to tedy intuitivní přístup, nebo spíše promyšlený koncept, který zaujme turisty? Kdy jste k tématu začali přistupovat koncepčněji?
Měli jsme od počátku opravdu silný vztah k naší přírodě, historii a tradici a samozřejmě jsme se chtěli i odlišit – tak, abychom byli zajímaví jak pro domácí, tak pro zahraniční zákazníky. Regionální témata v kosmetice jako je karlovarská vřídelní sůl, české pivo, moravské víno, či výtažky z lokálních bylin, využíváme zhruba od roku 2005. Nevybavím si jeden určitý moment, kdy jsme si řekli, že se budeme udržitelnosti více věnovat. U nás to bylo přirozené. Děláme věci tak, jak je žijeme, podle toho, co je nám blízké a nasloucháme zákazníkům. Udržitelných aktivit máme hodně, nejdůležitější je ale podle mě to, že vyvíjíme a vyrábíme tady v Česku a jsme schopni nabízet českým ženám kvalitní kosmetiku na světové úrovni, kterou si tím pádem nemusejí nechat vozit z druhého konce světa.
Je problém vždy sehnat suroviny původem z Čech?
Naše země má díky své rozloze a klimatickým podmínkám omezenou úrodnost a plochu, na které se dá pěstovat. Co jde, bereme od nás – karlovarskou vřídelní sůl, poctivé české pivo Ferdinand, moravské víno nebo výtažky z bylin. Například v letošní limitované edici „trnka“ máme kromě trnkového výtažku i na Moravě lisovaný švestkový olej z pecek, ze kterých se vyrábějí česká povidla. Levanduli odebíráme částečně z Pálavy. Sedmikrásky pro naši sedmikráskovou kosmetiku dokonce sbírají přímo naši zaměstnanci. Nebo v minulosti limitovaná kolekce s medem a rakytníkem byla z medu, který nám vyráběl můj strýc v Jeseníkách. Pokud to nejde, suroviny musíme dovézt, ideálně z Evropy. Jedná se mnohdy o účinné látky. V naší zemi je bohužel málo firem, které nabízejí sofistikované ingredience s kvalitními testy účinnosti. Teď jsem ale například nadšená, že jsme objevili českou firmu, která vyrábí kyselinu hyarulonovou s unikátní účinností, a přecházíme k ní.
Velkou oblastí jsou obaly. Jak se vypořádáváte s tímto tématem?
Co můžeme, nakupujeme lokálně. Papírové krabičky vyrábíme v českých tiskárnách, tuby jsou z Moravy. Lahvičky jsou také vyráběné v České republice, od roku 2017 navíc s vysokým podílem recyklátu. Jsme za to rádi, ale přináší to i úskalí. Lahvičky nejsou vždy dokonalé, nejsou úplně čiré, občas na nich může člověk najít drobné tečky způsobené právě obsahem recyklátu. Výroba díky nim navíc mnohdy není stoprocentně efektivní, z recyklátu se nedaří lahvičku vyfouknout tak dobře jako z klasického čistého PETu a občas nás pak zlobí na výrobních linkách. Ročně se nám však takto daří ušetřit asi dvanáct až patnáct tun čistého plastu, což je samozřejmě velká úspora a motivace výše zmíněné problémy překonávat.
Máte nějaké konkrétní ambice, cíle?
Agendu udržitelnosti jsme před zhruba třemi lety vyčlenili samostatně jako částečnou náplň pracovní pozice jednoho z členů našeho vývojového týmu. Udržet se v obraze a získávat si vlastní názor v tomto oboru je poměrně časově náročné. Pravda je dost často někde uprostřed a mnohdy věci, které se tváří jako ekologické, ekologické až tak nejsou, třeba bioplasty. Je dobré, scházet se s odborníky a vnímat názory z různých úhlů pohledu. Máme mnohé cirkulační aktivity – využíváme vlastního logistického systému a opakovaně využíváme mnohé distribuční obaly. Před několika dny se podařilo finalizovat krásnou krabici pro e-shopové zakázky, díky které výrazně snížíme spotřebu lepicí pásky. Aktuálně řešíme i bezobal. V podstatě ho máme mnoho let, nabízíme tak bylinkové soli do koupele. Smutnou pravdou je ale velmi malý zájem zákazníků. Lidé o těchto aktivitách mnohdy rádi mluví, jsou populární na sociálních sítích, ale ve finále je moc nekupují. Nakonec to vidíme i na číslech, jak končí bezobalové obchody nejen v Česku, ale v celé Evropě.
Tak proč jste k tekutému bezobalu přistoupili nyní?
Chceme dát této formě prodeje šanci a zjistit, zda náš erudovaný zákazník, který má rád lokální témata, přírodu a je mu blízké téma ekologie, na tento způsob prodeje neuslyší. Jsme však mírně skeptičtí, zatím jsou prodeje symbolické, i když jsme investovali do atraktivní prezentace i do propagace. Pilotní projekt jsme spustili v červenci, vybrali pro něj deset prodejen, které jsou umístěny napříč republikou, a nyní projekt necháváme běžet tři měsíce a uvidíme. Nechceme, aby produkt v kanystrech jen stárnul, a my ho poté museli likvidovat. To by ekologické vůbec nebylo, pro nás je velmi důležité, aby byly naše kroky skutečné a nejen „marketingově ekologické“. Často jsem překvapená, kolik „ekologických“ řešení se například na obalovém trhu nabízí. Na první pohled vypadá vše krásně, ale jakmile se člověk začne více do hloubky zajímat o recyklaci nebo rozložitelnost, mnohdy zjistí, že to za skutečnou ekologií ve skutečnosti pokulhává.
Z toho pramení i vaše zdrženlivost, kterou z vás trochu cítím, mluvit o tématech pompézně, jak to bývá zvykem u jiných firem?
Řekla bych, že ano. Když se například poprvé objevilo téma bioplastu, byla jsem nadšená. Pak ale zjistíte, že jeho rozložitelnost není taková, jak se uvádí. Další věcí k zamyšlení je to, že se vyrábí z rostlinných olejů. Je to ale správně, když mnohde na světě lidé hladoví, aby se obal, jehož primární úlohou je ochránit obsah, vyráběl z potravin? Podle mě není. Je fajn, že u nás v Manufaktuře máme namixovaný tým kolegů s různými názory a vždy se nám daří dobrat řešení, které jsou rozumným kompromisem. Už jsem ztratila iluze, že ve všech případech najdeme ideální řešení.
Zmínila jste miniatury lahviček. Je to třeba téma, které u vás na poradě vyvolá bouřlivou debatu?
Samozřejmě debatujeme, ale zrovna v případě miniatur nijak bouřlivě. Sortiment miniatur nehodláme výrazně rozšiřovat, pouze jím reagujeme na potřeby zahraničních zákazníků cestujících s pouhým příručním zavazadlem. Zároveň jsme nedávno uvedli na trh sprchový gel Sedmikráska v novém velkém rodinném balení 400 mililitrů (původní mělo 215ml), ale čelíme častým poptávkám po návratu k menšímu původnímu balení. Tak možná budeme mít nakonec dvě velikosti. V příštím roce se u jednoho z našich oblíbených sprchových produktů chystáme zařadit také litrovou láhev, ze které si zákazníci budou moci doplňovat menší lahvičky či domácí dávkovače. Možná by tato cesta mohla nahradit i bezobal, když nezafunguje. Uvidíme…
Jako všichni obchodníci určitě v obavách vyhlížíte zimu a nárůst cen za energie. Jak se na ni připravujete?
Úspora energií u nás byla tématem už delší dobu, například LED osvětlení máme aktuálně téměř všude. Mnohá obchodní centra již avizují snížení teploty, řešíme, jak s tím naložit. Je důležité, aby se zaměstnanci cítili komfortně a bylo jim v práci příjemně. Diskutujeme nad využitím pracovního oblečení i nad přídavným topením. Na druhou stranu si myslím, že jsme byli jako společnost lehce zhýčkaní a mnohdy se energiemi zbytečně plýtvalo – všichni známe přemražené prodejny s potravinami, přetopené domácnosti nebo přesvětlená obchodní centra zářící po celou noc. Bude dobře, když se naučíme žít úsporněji a energií si více vážit.
Bára Čechová pracuje v Manufaktuře už od roku 2002. Začala zde, stejně jako mnoho dalších členů týmu, na pozici prodejní asistentky během vysokoškolských studií. Po jejich ukončení nastoupila do marketingového oddělení, nyní již více než 10let působí na pozici kreativní ředitelky. Je autorkou jejího konceptu domácích lázní, určuje směr vývoje kosmetiky, podílí se na vzniku produktů od první myšlenky, složení a designu až po způsob prezentace, přináší kreativu pro marketingové kampaně, je také spoluautorkou textů či fotografií.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.