Populární program Nová zelená úsporám se navýší o další desítky miliard korun z Modernizačního fondu. Podporu by měla získat zatím menší opatření, jako je zateplení či výměna oken. Kdo bude moci o dotaci zažádat, ještě resort životního prostředí ladí s ministerstvem práce a sociálních věcí.
Program Nová zelená úsporám měl původně do roku 2030 rozdělit minimálně 39 miliard korun. V aktuálním období se primárně čerpají prostředky z Národního plánu obnovy ve výši 19 miliard korun, ke kterým nyní přibylo dalších 55 miliard z Modernizačního fondu financovaného z emisních povolenek.
Počet žádostí se od loňského října do letošního září vyšplhal na 56 050 žádostí, což odpovídá 11,2 miliardy korun. Schváleno bylo v tomto období podle statistik ministerstva životního prostředí přes 47 tisíc žádostí ve výši 9,2 miliardy.
Naprosto jednoznačně převládá zájem o fotovoltaiku, která tvoří 52 procent žádostí, schválené žádosti se blíží objemu šesti miliard. Následuje výměna zdrojů na vytápění s 26procentním podílem, například na tepelná čerpadla šla zatím miliarda korun, přičemž výměnu plynového kotle program nepodporuje. Dotace může pokrýt až polovinu nákladů, přičemž její průměrná výše činí 207 tisíc korun.
Peníze budou dřív, než se začne upravovat
Program s názvem Nová zelená úsporám „Light“ by měla do konce října schválit Evropská investiční banka. „Tyto kroky zajistí dostatek peněz pro pokračování a rozšíření programu. Celkem se tedy bude jednat o 55 miliard korun,“ řekla na setkání s novináři ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). Její resort odhaduje, že v Modernizačním fondu bude do roku 2030 více než 300 miliard korun, o něž se budou moci ucházet firmy i obce.
Program by měl být podobně jako „kotlíkové dotace“ určen pro lidi nejvíce ohrožené energetickou chudobou. V plánu je, aby žadatel dotaci dostal ještě před uskutečněním projektu a mohly se z ní pořídit snadné úpravy menšího rozsahu. Typicky jde o zateplení fasády, střechy, stropu či výměna oken nebo vchodových dveří. Na jeden rodinný dům by šlo čerpat až 150 tisíc korun.
„Zapojení Modernizačního fondu navíc zjednoduší administraci. Nebude potřeba energetický posudek ani projektová dokumentace, pouze fotodokumentace a konečná zpráva o provedení opatření,“ sdělila ministryně s tím, že koncem října se začnou vyhlašovat výzvy. Bonusem má být i zpětná uznatelnost pro projekty uskutečněné od 12. září 2022.
Lidem často chybí dostatek informací
Časem se v rámci Nové zelené úsporám počítá s výměnou plynových kotlů, to bude ale teoreticky možné až v prvním kvartálu 2023. Evropská unie musí ještě ujasnit svůj postoj k plynu, který doposud považovala za „zelený“.
Aktuálně se ladí podmínky pro žadatele. Zatímco u „kotlíkových dotací“ byl maximální stanovený příjem na osobu 14 242 korun měsíčně, pro Novou zelenou úsporám „Light“ by se mělo podle ministryně jednat o vyšší částku, protože situace se s ohledem na energetickou krizi a inflaci dramaticky změnila.
Ministerstva životního prostředí a práce a sociálních věcí mají v plánu zajistit, aby každý občan, na kterého se nárok bude vztahovat, dostal informace, jaké pro něj existují možnosti na snížení nákladů za bydlení. Počítá se se zapojením úřadů práce a sociálních pracovníků a také místních akčních skupin a krajských pracovišť Státního fondu životního prostředí.
„V Brně plánujeme zřídit energetickou kancelář, protože často vidíme, že lidé dostávají špatné rady přímo od firem, které nabízejí konkrétní technologická řešení,“ tvrdí Petr Hladík, kandidát na primátora Brna za koalici KDU-ČSL a STAN.
Dotace půjdou i na komunitní energetiku
Modernizační fond by měl rovněž financovat nastartování komunitní energetiky. Od srpna už běží dvě výzvy na komunální fotovoltaiku pro obce, města a jimi zřízené organizace. K dispozici jsou v tuto chvíli čtyři miliardy korun, žádosti se přijímají do 15. března 2023.
Žádat mohou i malé obce do tří tisíc obyvatel, pro něž může dotace dosáhnout až 75 procent investice. Při investičních nákladech 1,9 milionu korun jde o 1,425 milionu. Pro větší obce je hranicí 60 procent. „Problém je chybějící legislativa. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní připravuje novelu energetického zákona, který by měl stanovit podmínky pro zapojování do distribučních sítí,“ řekla Hubáčková.
Brno má podle Hladíka zatím 20 instalací na obecních budovách, celkem jich do roku 2026 plánuje 500 z celkového počtu 2500 budov. Projektu říká „virtuální elektrárna“. Od ledna by se do něj měla mít možnost připojit i družstva a společenství vlastníků jednotek.
„Pro ně je lepší připojit se k řešení, které nabídne město, než mít vlastní instalace, protože dohoda mezi jednotlivci je často složitá,“ myslí si Hladík. „Česko je v tomto hrozně pozadu, doteď nemám transpozici evropské směrnice pro komunitní energetiku. EU s námi proto vede kárná řízení a hrozí nám pokuta,“ připomněl Hladík.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
