Vysadit tři miliardy stromů, nedovážet produkty vyrobené díky odlesňování nebo nový cíl pro snižování emisí a pohlcování uhlíku v odvětví lesnictví. Tím vším chce Evropská unie pomoci zachovat a obnovit evropské lesy.
Evropské lesy jsou v ohrožení, trápí je sucho, požáry nebo kůrovec. Kvůli vlně veder, nedostatku vody v krajině a kůrovcové kalamitě chřadnou i ty české. Vyplývá to například z dat organizace Člověk v tísni. Nejhůře jsou na tom podle environmentálního poradce organizace Jakuba Zeleného lesy v Českém Švýcarsku, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. „Mají nízkou fotosyntetickou aktivitu a jsou masivně napadeny kůrovcem,“ vysvětlil.
Podle dat projektu Česko v datech pak není v dobrém stavu až 80 procent jehličnanů starších 59 let. O jejich špatné kondici vypovídá tak zvaná defoliace, tedy úbytek jehličí. „Zcela zdravých jehličnanů starších 59 let (pokud jde o množství jehličí) jsou v Česku jen dvě procenta, listnáčů ve stejné věkové kategorii pak třináct procent,“ uvádí projekt.
Jedná se o dlouhodobější trend, už v roce 2018 tehdejší náměstek ministra pro životní prostředí Vladimír Dolejský označil stav českých lesů za „ekologickou katastrofu“. Ta se prohloubila letos ještě rozsáhlým požárem v Českém Švýcarsku.
Lesy jsou přitom jedním z pomocníků v boji s klimatickou změnou, protože zachycují emise. Podle dat Evropské komise evropské lesy zachytí každý rok asi desetinu emisí skleníkových plynů vypuštěných v EU. Unie proto pracuje na řadě opatření, která mají evropské lesy ochránit.
„Jízdní řád“ evropských kroků představuje Lesní strategie EU do roku 2030. Strategie zahrnuje například plán vysadit nejméně tři miliardy stromů do konce současné dekády. Podle webu MapMyTree, který má výsadbu monitorovat, se zatím podařilo zasadit přes šest milionů stromů.
Strategie cílí zejména na hospodaření na lesnické půdě a využívání dřeva a přináší řadu principů, podle kterých by se hospodaření mělo řídit. Mezi nimi je například tak zvaný kaskádový princip využívání dřeva, tedy využívání kvalitního dřeva na výrobky jako například hudební nástroje, a nikoliv k výrobě energie. Dále má skončit získávání dřevní biomasy z původních lesních porostů.
Lesníci by měli při hospodaření brát na půdu ohled a například se vyhýbat používání těžké techniky, po které je půda zhutněná, což není dobré pro obnovu lesa. Proměnit by se měla i těžba dřeva tak, aby byla k celému lesnímu ekosystému citlivější.
Miliardy z dotací
K citlivému a udržitelnému hospodaření chce Evropská unie lesníky motivovat i finančně. Jsou jim tak k dispozici peníze z evropských fondů a podpora v rámci společné zemědělské politiky.
Na hospodaření v lesích budou moci lesníci využít prostředky například z Operačního programu Životní prostředí. Ministerstvo aktuálně připravuje výzvu, do které se budou moci přihlásit žadatelé o dotace na obnovu a zvýšení odolnosti lesů, tedy třeba na změnu druhového složení a struktury porostů v nich.
„Alokace činí zhruba 4,5 miliardy korun, ale jedná se o společnou alokaci pro řadu různých aktivit, kdy majorita prostředků půjde spíše do zadržování vody v krajině,“ upřesnilo výzvu pro redakci ministerstvo životního prostředí.
Neznamená to ale, že by finanční podpora lesů byla v českém dotačním prostředí upozaděna. Programy zaměřené na podporu lesů má totiž v Česku v gesci zejména resort zemědělství.
„V rámci Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období 2023-2027 plánuje ministerstvo zemědělství na podpory v lesním hospodářství vynaložit cca 208 milionů eur celkových veřejných výdajů, to je více než pět miliard korun,“ sdělil resort redakci.
Není les jako les
Lesnická strategie, respektive její návrh z pera Evropské komise, se ovšem dočkal rozporuplných reakcí jak od europoslanců a členských států, tak od samotných zástupců lesnického a dřevařského sektoru.
Kritika směřovala zejména na to, že se návrh Komise soustředí především na environmentální roli lesů a ignoruje ty ostatní. Lesy totiž nepohlcují jen emise, ale mají další nejen environmentální funkce – lidé se do nich chodí procházet, slouží k získávání dřeva jako materiálu a podle dat z roku 2018 lesnicko-dřevařský sektor v EU zaměstnává na 2,1 milionu lidí.
Upozorňují na to i europoslanci ve zprávě, kterou k lesnické strategii přijali v září. Právě europarlamentní zpráva přináší podle Konfederace vlastníků evropských lesů na rozdíl od původního návrhu unijní exekutivy vyvážený přístup a bere ohled na všechny funkce lesa od environmentální až po ekonomickou.
„(Zpráva) zdůrazňuje, že rozdílnost lesů vyžaduje rozdílný přístup k hospodaření,“ kvituje také Konfederace.
„Vzhledem k rozlehlosti EU se stav a potřeby lesů v jednotlivých zemích výrazně liší, jednotný celoevropský přístup by proto nebyl vhodný,“ souhlasí europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS, ECR).
Europoslankyně pak na strategii vítá, že dokument bere v potaz rozdělení pravomocí mezi EU na jedné straně a členské země na straně druhé. „Bere v potaz rozdělení pravomocí v lesnické politice, což je důležité pro správné fungování této oblasti. Jsou to právě členské státy, které mají největší možnosti, a tedy vliv ovlivňovat stav lesů ve svých zemích,“ dodala.
Pozitivního ohlasu se dokument dočkal i od europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL, EPP). „Každá země má jiný přístup, ale máme všichni jeden společný cíl – aby byly lesy zdravé, neubývalo jich, aby plnily svou funkci environmentální, aby mohly pohlcovat uhlík, aby tedy splňovaly cíle pro boj proti změnám klimatu, aby byly zároveň ekonomicky využitelné a také, aby nám přinášely radost a možnost odpočinku. Myslím, že to dokáží, když budou mít ochranu a když budou mít lesníci naši podporu. To všechno je v této strategii obsaženo a těším se, že ji budeme naplňovat,“ řekla.
V centru pozornosti by měli být ale podle zprávy europoslanců kromě členských států také vlastníci a správci lesů, kteří ono hospodaření, na které se strategie zaměřuje, vykonávají v praxi.
„Připomínáme, že 60 procent lesů v EU je v soukromém vlastnictví, přičemž značnou část majitelů tvoří malí vlastníci (…) a zdůrazňujeme, že vlastníci lesů potřebují pro hospodaření velkou míru flexibility,“ píší europoslanci ve zprávě.
Kateřina Zichová
Kateřina je redaktorkou českého zpravodajského portálu EurActiv.cz sledujícího dění v Evropské unii. EurActiv poskytuje soubor aktuálních článků a analýz z různých oblastí evropské politiky v českých souvislostech. EurActiv.cz je česká verze bruselského serveru www.EurActiv.com.
