Ceny SDGs udržitelného rozvoje získalo osm inspirativních projektů, které řeší zásadní sociální a ekologická témata podle OSN. Kromě „ždímačky pouštního vzduchu“ z ČVUT si cenu odnesly například Knihobot, kultivované maso Mewery, aplikace Nepanikař, Prevence domácího a sexuálního násilí, Modelárna LIAZ nebo dvojice inovátorů s myší, která chrání proti karpálním tunelům.
Je to nenápadný bílý kontejner, uvnitř se ovšem skrývá důmyslné zařízení, které dokáže vyždímat ze vzduchu vlhkost. České zařízení S.A.W.E.R. se dá nainstalovat například na poušti a ze suchého pouštního vzduchu vyrobí pitnou vodu. Navíc funguje i bez připojení k proudu, na solární pohon. Právě S.A.W.E.R., za nímž stojí Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT, získal ocenění v soutěži Cen SDGs, a to v kategorii Inovace, technologie a energie.
Ceny SDGs, které následují Cíle udržitelného rozvoje podle OSN, se letos udělovaly již pošesté. Jejich slavnostní vyhlášení proběhlo tento čtvrtek ve dvoraně Národního muzea v Praze. „Šestý ročník byl pro nás výjimečný, chtěli jsme jím inspirovat každého, komu leží na srdci osud planety. A výjimečný byl i rekordním počtem přihlášených projektů, bylo jich 326,“ řekla Lucie Mádlová, zakladatelka a ředitelka Asociace společenské odpovědnosti (A-CSR), která je vyhlašuje.
Ceny se letos vyhlašovaly v několika kategoriích. Kategorii Cirkulární ekonomika dominoval projekt Knihobot, který pomáhá čtenářům vracet jejich přečtené i nechtěné knihy zpátky do oběhu. Knihobotu se velmi daří, patří mezi nejúspěšnější projekty svého typu. Zatímco vloni v září prodal Knihobot téměř 50 tisíc knížek z druhé ruky, letos v září už to bylo přes 98 tisíc titulů.
Oblast Změna klimatu ovládlo Mewery, které se snaží vyvinout efektivní metodu a vysoce škálovatelnou produkci kultivovaného masa, bez zabití jediného zvířete.
Prvenství v sektoru Diverzita, rovnost a inkluze si odnesl Úřad vlády ČR s projektem Prevence domácího a sexuálního násilí. Vítězstvím v kategorii Vzdělání, zdraví a kvalitní život odborná porota ocenila aplikaci Nepanikař což je první pomoc pro lidi s psychickými potížemi, díky níž mohou vyhledat psychologickou pomoc a sdílet své problémy. V kategorii Rozvojová spolupráce, mír a partnerství se na první příčce umístila Modelárna LIAZ. Její bezpilotní helikoptéra nachází v Etiopii hlubinné vodní kapsy a zdroje pitné vody.
Večer se nesl v duchu neplýtvání a cirkularity
Novinkou a zároveň příležitostí pro veřejnost rozhodovat o jedné z kategorií bylo letos Ocenění Evropské komise. Hlasování probíhalo od 20. do 30. září v rámci Evropského týdne udržitelného rozvoje a hlasy padaly celkem pěti projektům. Ocenění si odnesl Domov sv. Josefa, jediné lůžkové zařízení v Česku pro nemocné roztroušenou sklerózou.
Galavečerem provázela Daniela Písařovicová z internetové televize DVTV a slavnostní atmosféru doplnilo zero waste pohoštění. Catering se celý nesl v duchu udržitelnosti, etiky a neplýtvání. Vegetariánské pokrmy pocházely ze surovin těsně před expirací od Rohlik.cz a z rostlinných výrobků The Vegetarian Butcher. Událost zpestřila i módní přehlídka oblečení vyrobeného z recyklovaných látek a vystoupení sboru babiček z neziskové organizace Elpida.
Konference představila neotřelé řečníky a projekty
Slavnostnímu vyhlášení předcházela dopolední konference o udržitelnosti Global Goals Summit 2022. Na pódiu se vystřídaly osobnosti české i zahraniční ekologicko – sociálně – cirkulární scény. Jednalo se především o méně známé tváře, jež však ve svém oboru dosáhly mimořádných poznatků a výsledků. Například Ladislav Krištoufek, profesor ekonomie a prorektor Univerzity Karlovy, který se věnuje kryptoměnám, v rozhovoru s moderátorem Martinem Veselovským zmínil, že těžba bitcoinu spotřebuje celosvětově zhruba tolik energie jako Švédsko nebo Norsko. Řeklo by se tedy, že je neekologická. „Jenže celých 40 procent této energie pochází z obnovitelných zdrojů, což je lepší energetický mix, než má například USA. Jsou tedy kryptoměny eko, nebo nikoliv?“ odstartoval téma diskuse o kryptoměnách Krištoufek.
O udržitelnosti v kontextu potravin promluvila v jednom z panelů Carla Hilhorst, šéfka výzkumu a vývoje nutriční divize společnosti Unilever. Zmínila například, že protein získaný z hmyzu, například tyčinky ze cvrčků, jsou sice cestou, jak zmírnit emisní náročnost výroby potravin, ale z čísel prodejů to zatím vypadá, že evropská veřejnost na konzumaci hmyzu ještě není připravena.
„Zaměřujeme se však na diverzifikaci zdrojů rostlinného proteinu. V našich alternativách masa je to hlavně sója a také hrachový protein. Stejně tak se nyní zaměřujeme na protein vzniklý fermentací, který je v některých případech více udržitelný, než protein ze sóji,“ řekla Ekonews.cz Carla Hilhorst. Dodala také, že co se týče rostlinných alternativ masa, v Evropě nyní Unilever zaznamenává dvojciferný růst poptávky po těchto produktech.
Na konferenci vystoupil také v Česku zatím nepříliš známý Julian Lechner, mladý Němec, který v Berlíně založil startup Kaffeeform. Vyrábí a prodává hrníčky na kávu nebo hodinky z recyklované kávové sedliny, kterou zástupci této firmy na kole sbírají po berlínských kavárnách.
Vystoupila také teprve dvanáctiletá Viktorie Siefertová, která je ambasadorkou Koalice pro ochranu biodiverzity – CCBC. Ve svém vystoupení popsala, jak těžká je situace chráněných druhů želv na Borneu, kde je pytláci loví kvůli želvovině. Sama se jezdí do těchto zemí o želvy starat a o svých aktivitách přednáší dětem na základních školách.
Cyril Klepek z odpadového tržiště Cyrkl zase vysvětlil, že je sice skvělé, že v EU zakazujeme jednorázové tyčinky do uší a plastová brčka, ale bylo by dobré podívat se na ty opravdu masivní materiálové toky, kde se plýtvá ve velkém. „Jsme na začátku. I když by firmy chtěly změnit své fungování, samy to tak jednoduše nedokáží. Potřebují to dělat ve spolupráci s ostatními, potřebují fungovat v partnerství,“ zmínil Klepek.
Dinosaurus z recyklovaného PETu už muzeu zůstane
Po celou dobu stál s diskutujícími na pódiu také šestimetrový Pla(s)teosaurus. Živočicha, který vymřel před stovkami milionů let, stvořili čeští 3D tiskaři a reprezentoval heslo: Don´t choose extinction (Nevolte vyhynutí).
„Jedná se o unikátní dílo z recyklovaného plastu, šesti tisíc kusů PET lahví. Je nám obrovskou ctí, že Pla(s)teosaura můžeme společně s edukativní výstavou ke změně klimatu a jasným apelem ke klimatické akci v podobě Udržitelného manifestu přenechat Národnímu muzeu jako stálou expozici, která bude dostupná široké veřejnosti,” dodala Lucie Mádlová.
„Budoucnost nemůžeme předvídat, ale můžeme se na ni připravit. Nejlepším způsobem, jak se vypořádat se současnou situací, je zdvojnásobit inovace a dekarbonizaci a zároveň v lidech pěstovat lásku k míru. Je čas zařadit obnovitelné zdroje energie, vybudovat cirkulární toky materiálů a zároveň se nevzdávat mezinárodní spolupráce,” uzavřel Georg Kell, jeden z řečníků na Global Goals Summitu, legenda v oblasti udržitelnosti a ESG. I on převzal svoji cenu – trofej za celoživotní přínos v udržitelnosti.
Letošní ročník Cen SDGs vyhlašuje Asociace společenské odpovědnosti ve spolupráci s Evropskou komisí, ministerstvem zahraničních věcí a ministerstvem životního prostředí. Byznys partnery letošního ročníku jsou společnosti Ernst & Young, Hello bank!, Heureka, Google, Unilever a Skupina ČEZ. Za mediální podpory DVTV.cz, Ekonews, EURO, Forbes Česko, Marketing & Media a TV Nova.
Zuzana Keményová
Zuzana je zapálená propagátorka témat ochrany životního prostředí, CSR, vědy a inovativních (pokud možno prospěšných) nápadů. Dvanáct let pracuje jako redaktorka Hospodářských novin a spolupracuje i s dalšími médii, pokud to má smysl. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově.
