Množství vypouštěných látek, které způsobují rakovinu, genetická poškození a ohrožují reprodukci se v Česku meziročně výrazně zvýšilo. Narostly také emise skleníkových plynů a rtuti, na kterých se stále nejvyšší měrou podílejí uhelné elektrárny. Na vině jsou i výjimky z emisních limitů, které rozdala minulá vláda.
Z uhelných elektráren lze za největší znečišťovatele označit Počerady ze skupiny Sev.en Energy Pavla Tykače a Ledvice. Elektrárna Ledvice patřící ČEZ je také hlavním provozem stojícím za nárůstem emisí rtuti do ovzduší. Spolana Neratovice ze Skupiny Orlen Unipetrol ještě zvýšila množství vypouštěných rakovinotvorných látek. Vedle ní však za růstem vypuštěných látek poškozujících lidské zdraví stojí také cementárna Prachovice (Cemex Czech Republic), která je zároveň „skokanem roku“, protože poprvé ohlásila téměř osm tun rakovinotvorného benzenu vypuštěného do ovzduší.
Mapa nejvýznamnějších znečišťovatelů. Poskytnuto společností Arnika.
„Na nárůstu emisí látek poškozujících lidské zdraví se sice projevily hlavně změny v hlášení dvou provozů, Spolany Neratovice a Cemexu Prachovice, ale za nárůstem skleníkových plynů stojí nejspíš zvýšení produkce elektřiny po výpadku způsobeném koronavirovými opatřeními. Pokud chceme tuto zátěž snížit, musíme urychlit transformaci energetiky,“ komentuje zhoršující se situaci Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika.
Na nejvyšších místech v žebříčcích znečišťovatelů za rok 2021 figurují zejména provozy z Ústeckého, Moravskoslezského a Pardubického kraje. Nejčastěji se v žebříčcích objevila Liberty Ostrava, po ní elektrárny Prunéřov, Počerady, Chvaletice, Tušimice a Ledvice. Spolana Neratovice enormně zvýšila emise rakovinotvorného vinylchloridu do ovzduší o téměř sedm a půl tuny za rok.
Výjimka neplatí, ale elektrárna vypouští dál
Osm z deseti největších zdrojů úniku rtuti, která je vysoce toxická pro svou schopnost ničení či poškozování struktury bílkovin v buňkách a v prostředí se kumuluje, do ovzduší představují uhelné elektrárny. V tomto smutném žebříčku obsadily první až sedmou příčku a také desátou. Na prvním místě je elektrárna Ledvice a na druhém Počerady. Mimo elektrárny obsadily osmé a deváté místo chemička Unipetrol a ocelárna Liberty Ostrava.
Stav zhoršují ještě výjimky pro velká spalovací zařízení, které posvětilo Ministerstvo životního prostředí ještě za ministra Richarda Brabce (ANO) a vlády Andreje Babiše. Konkrétně rtuťových výjimek bylo jedenáct. Z nedávno zveřejněné zprávy Evropské komise vyplývá, že pokud jde o udělování výjimek z nových emisních limitů, které platí od srpna loňského roku pro 110 spalovacích zařízení, patří Česko mezi nejvelkorysejší státy.
„Třeba Německo se rozhodlo tyto výjimky ve svém právním řádu nemít. Naopak naše minulá vláda je dala úplně všem, kteří si řekli,“ říká Eliška Beranová, právnička organizace Frank Bold. Ostatních 99 provozů si o výjimku neřeklo a limity plní. „Bohužel to ale nejsou ty největší z největších zdrojů,“ dodává Beranová.
Jiří Koželouh, energetický expert Hnutí Duha, doplňuje, že pokud by elektrárny Počerady, Ledvice a Chvaletice tyto výjimky nedostaly a plnily by nové limity, bylo by znečištění o čtvrtinu nižší. „Letos by pak emise klesly na polovinu i v případě výrazně větší výroby elektřiny z uhlí kvůli plynové krizi. Pokud by navíc v minulých deseti letech došlo k rozvoji výroby ze solárních a větrných elektráren podle možností, které Česko má, mohly již loni být emise rtuti z těchto tří elektráren díky nižší výrobě jen na čtvrtinové úrovni. A navíc by bylo vyrobeno téměř stejné množství čisté elektřiny, jakou potřebují české domácnosti,“ říká Koželouh.
Podle Beranové neuspokojivou situaci zhoršuje i neochota českých úřadů vymáhat platné právo. „Konkrétně v případě rtuťové výjimky pro elektrárnu Chvaletice správní soud vydal v červnu letošního roku usnesení o odkladném účinku, takže provozovatel elektrárny nemá platnou rtuťovou výjimku, a to přinejmenším do vynesení rozsudku ve věci. Krajský úřad Pardubického kraje však dosud nepodnikl potřebné právní kroky k tomu, aby provozovatel začal dodržovat běžný emisní limit. Nezákonné znečišťování životního prostředí elektrárnou proto i nyní pokračuje,“ říká Beranová.
Vedle emisí rtuti do ovzduší stojí za pozornost také fakt, že Spolana Neratovice předala v loňském roce v odpadech přes 75 tun rtuti, což je druhá nejvyšší hodnota od roku 2004 po rekordu z roku 2020 (86 tun). Podle zprávy Arniky je množství enormní, což ilustruje to, že největší elektrárny v ČR, které ji následují, v odpadech předaly maximálně stovky kilogramů rtuti. Amalgámová elektrolýza pro výrobu chloru, největší zdroj rtuti, byla ve Spolaně ukončena již v roce 2017, odpadu s obsahem rtuti z této výroby se však společnost zbavovala ještě v minulém roce.
Lepší monitoring na obzoru
Arnika sestavuje žebříčky „znečišťovatelů“ osmnáct let a vychází přitom z veřejně dostupných údajů v Integrovaném registru znečišťování (IRZ), který vede Ministerstvo životního prostředí. Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy. Za ohlašovací rok 2021 data poskytlo celkem 1245 provozů, což je o 12 méně oproti roku 2020. O znečištění přímo ve svém okolí si mohou lidé dohledat informace na webu Znecistovatele.cz.
Mezi dobré zprávy z loňského roku patří, že celkově ubylo vypuštěných látek nebezpečných pro vodní organismy, došlo ke snížení emisí plynů způsobujících kyselé srážky a prachových částic a dioxinů.
Na lepší časy svítá i v oblasti monitoringu nových škodlivin. Jedná se například o polyfluorované a perfluorované látky (PFAS) či bromované dioxiny. „Seznam látek monitorovaných a ohlašovaných do IRZ je dvacet let starý a je nutné ho zrevidovat a rozšířit. Proto jsme také před rokem ve výzvě Řeky bez jedů navrhli doplnění a úpravu registru a jsme rádi, že Ministerstvo životního prostředí již nechalo zpracovat studii o ohlašování polyfluorovaných a perfluorovaných látek a rovněž o revizi ohlašovacích prahů pro kyanidy,“ doplňuje Petrlík z Arniky.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
