Investice času i financí do společenské odpovědnosti a firemní udržitelnosti je často vnímána jako „něco navíc“, bohulibá činnost, nebo PR s nejistými výsledky. V době ekonomické krize jsou tyto náklady první oblastí, kde se škrtá. Mnohé progresivní firmy však ukazují, že opak je pravdou. Právě poctivý přístup k udržitelnosti, může být klíčem ke snižování nákladů, a to hned na několika úrovních.
„Evergreenem“ v úsporách z udržitelnosti je snižování spotřeby energie. Energetický audit a investice do energeticky účinných opatření se mohou vyplatit za několik málo let či měsíců. Obdobně jsou na tom i investice do fotovoltaických panelů. Cena panelů za poslední léta prudce klesla.
Tak proč ještě neleží na každé střeše?
Problém je s jejím vykupováním a ukládáním. Energii z fotovoltaiky, kterou nespotřebujeme ihned, musíme ukládat do baterií, nebo pustit do sítě a prodat. A tam už je to problematické. Výkupní ceny za elektřinu jsou nízké a ceny za baterie vysoké. Firmy zde mají oproti domácnostem však zásadní výhodu. Elektřinu využívají především přes den, když jsou v provozu. Pokud výroba panelů nepřesahuje jejich spotřebu energie, je s podivem, že soláry ještě nemají.
Firmy mohou využít i toho, že obnovitelné zdroje poskytují elektřinu nerovnoměrně. Někdy je jí více a někdy méně. Kolísá proto i cena. Například mrazírna, nebo velká kancelářská budova, potřebují v průběhu dne chladit a topit, ale nemají přesně dané, v kolik hodin se musí spotřebovávat energie. Mohou tak reagovat na aktuální cenu a svou flexibilní spotřebu posouvat.
A to není vše. Pokud je v síti nedostatek elektřiny, firmě může být zaplaceno za to, že příležitostně nevyrábí a poskytne svou kapacitu ostatním. Vítězí ten, kdo se dokáže přizpůsobit.
Šetřit lze také na spotřebě vody. Variace šetřičů jsou nepřeberné a kdo nevyužívá dešťovku, tak hřeší. Málokdo však dnes překvapivě pracuje se stočným. Firmy platí poplatek za zastavěnou půdu, kde se voda nemůže vsáknout, a místo toho putuje do kanalizace. Tento poplatek lze snížit, pokud zaručíme, že se u nás voda vsákne. To zajistíme třeba zelenými střechami, nebo propustnou dlažbou.
Pomyslnou trojici energie a voda doplňují odpady. Především výrobní podniky generují desítky až stovky tun odpadu a musí zajistit jejich likvidaci. Situace se rychle mění a řadu odpadů lze dnes prodat jako materiál, a ještě na tom vydělat. Výrobní firmy jsou tak schopné ušetřit miliony korun.
Úspory se neskrývají pouze v energiích a materiálech ale i v náboru zaměstnanců. Mladá generace dnes vnímá plat jako samozřejmost, svou loajalitu a motivaci zakládají na tom, zda jim přijde práce smysluplná. Dobrá interní komunikace o udržitelnosti firmy a zapojení zaměstnanců do tvoření strategie i realizace udržitelných projektů je zaručeným způsobem, jak zajistit jejich sounáležitost a snížit fluktuaci v práci. Náklady na hledání nových talentů, jejich nábor a zácvik jsou velmi vysoké. Úspory za fluktuaci tak často strčí do kapsy i energii, vodu a odpady.
Udržitelností lze ušetřit nejen momentální náklady, ale předejít i hrozícím ztrátám. Udržitelnost spočívá především v dlouhodobém upřímném a transparentním přístupu. Je to i prevence před ztrátou přízně zákazníků, nebo časná reakce na vývoj zelených politik a připravovaných opatření jako je například diskutovaná uhlíková daň. Naopak lze očekávat, že udržitelné společnosti budou podporovány v rámci politiky Green deal a dalších podobných.
Výše úspor samozřejmě záleží vždy na tom, jak daná firma funguje. Proto je třeba nejprve analyzovat současnou situaci, identifikovat příležitosti a propočítat, jaká je návratnost investice do udržitelnosti.
Dan Heuer
Dan Heuer je spoluzakladatelem společnosti Fair Venture a ve firmách pomáhá zavádět „udržitelnost“. Tedy analyzuje dopady firmy, vytváří strategii udržitelnosti a vytyčí cíle, zavádí procesy, jak jich dosáhnout a sestavuje tak zvané Sustainability reporty.
