Klíčový balíček zákonů Fit for 55, který je souborem opatření na cestě ke snížení uhlíkových emisí do roku 2030 o 55 procent, zahrnuje i požadavek na nižší emise u budov. Jak nových, tak starých. Developeři a stavební firmy proto musí každý projekt promyslet i z tohoto pohledu a snažit se co nejvíce srazit jeho energetickou náročnost.
Nově postavené domy a budovy musí být od roku 2030 bezemisní, shodli se včera zástupci Evropské unie. Od roku 2029 také musí všechny budovy umožňovat, aby na nich mohly být solární panely. Administrativních a jiných budov neurčených k bydlení se tento požadavek bude týkat už od konce roku 2026.
Budovy jsou v Evropě odpovědné za zhruba 40 procent spotřeby energií a ze zhruba 35 procent se podílejí na emisích skleníkových plynů. K tomu vytápění, chlazení a příprava teplé vody představují 80 procent energie, kterou domácnosti v EU spotřebovávají.
„Jak dosáhneme uhlíkové neutrality? Tlačit spotřebu dolů jde jen na určitou fyzikální mez a tam už u administrativních budov jsme, není kam jít. Takže musíme čistit energii, kterou dáváme dovnitř, a tam narážíme,“ popisoval na úterní konferenci Bold Future Jiří Cihlář ze společnosti CEVRE Consultants.
Přesným rozpisem, jak mají domy po energetické a uhlíkové stránce vypadat, je směrnice energetické náročnosti budov. Ta mimo jiné stanovuje, jak mají emise u nových i starých budov klesat.
To podle Cihláře nemusí být vždy jednoduše splnitelné. Řešení je sice několik, ale musejí se kombinovat. První možností je instalace fotovoltaických panelů na střeše objektu, jinou je založení společenství pro obnovitelné zdroje a rozvoj komunitní energetiky. To ovšem zatím v Česku stále nejde, takže se čeká na novelu energetického zákona.
Dřevo má o čtvrtinu menší stopu než beton
Poslední, ale z hlediska úspory emisí CO2 největší položkou, je vyřešení tepla a ohřevu vody. Nejjednodušší a nejefektivnější je přitom využití dálkového tepla vyráběného z odpadního zdroje, což ale není možné všude.
„Když máte možnost připojit se k dálkovému topení, připojíte se k němu. Nevyužít teplo, které je odpadním teplem z elektrárny, by bylo selským rozumem zvěrstvo. Když není, snažíme se ho nahradit. Například v projektu Čertův vršek, ale i jinde, se plynový kotel, který tam byl, doplnil fototermickými panely,“ vysvětloval minulý týden Miroslav Kobera, specialista ochrany životního prostředí ve Skanska Residential při představování nového projektu Radlický Dřevák. Na něm si právě Skanska chce otestovat další ze způsobů, jak snížit uhlíkovou stopu.
Skanska má za cíl být do roku 2045 uhlíkově neutrální. Do roku 2030 chce snížit emise v takzvaném Scopu 3 o polovinu oproti roku 2020. Ty totiž tvoří více než 90 procent všech emisí CO2 (přímé emise ve Scope 1 a 2 jsou minimální, pozn. aut.). Do kolonky číslo 3 patří právě uhlíková stopa domů a objektů, které Skanska postaví.
Na Scope 3 se nejvíce podílí energetická náročnost budovy a použité materiály. To je také důvodem, proč si chce firma se švédskými kořeny otestovat nyní dům s nadzemní konstrukcí ze dřeva, základy jsou betonové. Dřevo má oproti klasickému betonu podle čísel uváděných Skanskou uhlíkovou stopu až o 25 procent nižší.
Rozdíl je podle expertů Skansky spočítán pouze oproti použití emisně náročného betonu. Ve výpočtu není zahrnuta skutečnost, že dřevo za svůj život v podobě stromu pohltilo určité množství uhlíku a to bude v domu „uzamčeno“ do jeho likvidace. Protože toto číslo by se muselo zmenšit o dobu, o kterou se život stromu zkrátil a tím i jeho další pohlcování uhlíku.
Vše se musí vyzkoušet v malém měřítku
„Když se nám pokusy podaří ověřit, budeme je dělat plošně, i rekuperaci tepla z odpadní vody, ze šedé vody. Vše musíme vyzkoušet na menším, abychom mohli to dostat do většího,“ uvedl Kobera ze Skansky k pilotnímu projektu Dřevák. Zároveň už ale nyní stavební firma řeší, že některé inovace v rámci domů jdou proti sobě. Například zelená střecha pomáhá proti přehřívání, zadržuje vodu, ale nevejde se na střechu zároveň s fotovoltaikou a fototermikou.
Právě fototermické panely jsou přitom z hlediska snižování uhlíkové stopy zásadní. „Co se týká dopadu, je pro nás důležitější zaměřit se na to, jak je dům vytápěn, jak se tam ohřívá voda, což zajišťuje fototermika. Vytápění a ohřev jsou dvě základní oblasti, na které se musíme dlouhodobě soustředit, abychom byli schopni naplňovat naše cíle,“ uvedl předseda představenstva Skanska Residential Petr Michálek.
Podobně jako Skanska se zamýšlí nad výstavbou bytů, respektive celé čtvrti, i rodinná společnost NOHO z Hradce Králové. Její projekt Cihlovka zahrnuje fotovoltaiku, vlastní trafo stanici i baterie na ukládání energie. „Jako zásadní vnímám provoz, a proto počítáme s komunitní energetikou. Chceme spojit nás, klienty, energetického partnera, aby to bylo výhodné pro všechny,“ uvedl za NOHO na akci Bold Future Tomáš Vrbický. Zmínil i možnost dřevostavby, ale na to podle něj není ještě hradecká komunita připravená.
Novela energetického zákona leží v tuto chvíli na ministerstvu průmyslu a obchodu. Sdílení úspor z fotovoltaiky na bytovém domě má umožnit alespoň vyhláška Energetického regulačního úřadu. Ta je hotová, ale ještě není definitivně schválena. Platit by měla začít platit od ledna příštího roku.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
