Nejnovější studie ukazují, že klimatická změna je pro lidstvo stále větší problém. Summit COP27 pořádaný v egyptském Šarm aš-Šajchu a označovaný jako Africká klimatická konference přesto zatím průlom nepřinesl. Jedná se mimo jiné o vytvoření fondu pro nejpostiženější země.
Jedním z hlavních témat jednání jsou i letos finance na pokrytí ztrát a škod způsobených klimatickými dopady v zemích, které jsou jimi nejvíce zasaženy. „Lidstvo má na výběr: buď spolupracovat, nebo zahynout. Je to buď pakt klimatické solidarity, nebo kolektivní sebevražda,“ uvedl v projevu na začátku konference Antonio Guterres, generální tajemník Organizace spojených národů. Svět je podle něj na cestě do klimatického pekla.
Státy Evropské unie se nicméně zatím neshodly na žádném způsobu pomoci postiženým rozvíjejícím se zemím. Tyto země požadují vytvoření fondu, do něhož mají přispívat státy, které v minulých desetiletích a stoletích svým průmyslem nejvíce přispívaly ke změně klimatu. Z fondu by se následně kompenzovaly škody a ztráty způsobené projevy klimatické změny. „Zatím nejsme zajedno v tom, že nový fond je tou správnou nebo jedinou cestou vpřed,“ uvedl vyjednavač EU Jacob Werksman podle agentury Reuters.
Dosažený „pokrok“ má pouze nepatrné dopady
Do konce století bude lidstvo čelit oteplení o 2,8 stupně Celsia, uvádějí aktuální předpovědi. Cílům udržet globální oteplování pod 2 °C a ideálně dosáhnout maximálního oteplení 1,5 °C stanovených Pařížskou dohodou se v rámci nastavených opatření nepřibližuje.
Poslední zpráva Programu OSN pro životní prostředí, která se zabývá celkovým přehledem skleníkových plynů a jejich dopady na změnu klimatu, ukazuje, že sliby zemí z loňského jednání COP26 ve skotském Glasgow se na klimatické změně projeví minimálně. Prognózu oteplení do konce století snižují na 2,4 až 2,6 °C.
Ačkoliv uvedené rozdíly v teplotách mohou vypadat jako zanedbatelné, už nyní lze pozorovat dopady oteplení o zhruba jeden stupeň. Pákistán například letos zažil abnormálně deštivé období, které vedlo k vyhlášení národního stavu nouze. Záplavy obrovského rozsahu způsobily smrt více než 1 500 lidí. Podle článku New York Times nová vědecká studie potvrzuje, že ačkoliv by k silným dešťům mohlo dojít i bez globálního oteplování, klimatická změna negativně ovlivnila jejich intenzitu.
Naopak Africký roh, poloostrov ve východní Africe, letos zasáhla nejhorší vlna veder a sucha za posledních 40 let. Tato extrémní horka zapříčinila, že 50 milionů lidí v regionu trpí akutním nedostatkem potravin.
Hlavním producentem emisí na osobu jsou nadále Spojené státy, zatímco státy s největším podílem světové populace, jako je například Indie, produkují zhruba devětkrát méně emisí na osobu.
Evropsko-americká dohoda je na spadnutí
Spojené státy a Evropská unie hodlají na konferenci představit společnou dohodu, která by snížit emise metanu produkované odvětími s fosilními palivy, uvedla agentura Reuters. Dohoda má obsahovat domácí i mezinárodní opatření, která by měla zastavit spalování zemního plynu a řešit úniky metanu z infrastruktury. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí už minulý týden uvedla, že rozšíří svá pravidla pro metan z roku 2021 a zpřísní požadavky na kontrolu a řešení úniků plynu.
Podle sítě nevládních organizací Climate Action Network bude klíčové, aby se zástupci zemí Evropské unie zaměřili na energetickou infrastrukturu a zbavení se závislosti na ruském plynu, odklon od fosilních paliv a rychlejší přechod na obnovitelné zdroje.
Veškerá jednání však nadále ovlivňuje pandemie, válka na Ukrajině a ekonomická a energetická krize. „Ruská agrese na Ukrajinu má obrovský vliv na naši energetickou politiku, ale také na naši politiku boje proti klimatickým změnám,“ řekl podle Českých novin premiér Petr Fiala v Šarm aš-Šajchu. „Na druhé straně také nás donutila rychleji se snažit zbavit závislosti na fosilních palivech z Ruska a rychleji budovat energetické mixy, jež nás učiní méně závislými na diktátorských režimech,“ dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve video projevu zdůraznil, že boj s klimatickou krizí není možný bez míru.
Konferenci COP27, která potrvá do 18. listopadu, provázejí mimo jiné stížnosti delegátů na nedostatek jídla a pití na jednáních nebo kontroverze ohledně sponzorování summitu americkým koncernem Coca-Cola. Již před začátkem jednání oznámila švédská aktivistka Greta Thunbergová, že se na COP27 nedostaví, a kritizovala ho za greenwashing, uvedl britský server The Guardian. Podle ní politici snahu řešit klimatickou změnu pouze předstírají.
Tereza Koudelová
Tereza studuje žurnalistku na FSV UK. Je spoluzakladatelkou české pobočky mezinárodní organizace Sea Shepherd, která se zabývá ochranou mořských ekosystémů. Nejradši píše o všem, co se pojí s oceány.
