Pesticidy se nenacházejí jen v životním prostředí, ale i v lidském těle. Nejnovější výzkum ukázal, že rezidua alespoň jednoho pesticidu byla přítomná v 29 procentech vzorků vlasů obyvatel Evropské unie.
Spolek Good Food Good Farming (GFGF) a laboratoř Expozom nechaly otestovat tři sta vzorků lidských vlasů z patnácti států Evropské unie na přítomnost pesticidů. Rezidua byla přítomná v 87 vzorcích, tedy v 29 procentech. Výzkumu se účastnili i občané Česka.
„Výsledky výzkumu potvrzují, že syntetické pesticidy a jejich metabolity jsou skutečně všudypřítomné. Kromě vody, půdy či potravin se vyskytují třeba i v lidských vlasech, kde bychom je nečekali a asi také opravdu nechtěli,“ uvádí Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle žeru z Hnutí Duha.
Vlasy se testovaly na přítomnost 30 povolených pesticidů v Evropské unii. Ve vzorcích bylo nalezeno 80 procent zkoumaných látek. V Evropské unii je přitom povoleno 455 pesticidních látek, takže lze usuzovat, že celkový výskyt je pravděpodobně ještě vyšší.
Nejvíce ohroženi jsou zemědělci a těhotné ženy
Pesticidům jsou nejvíce vystavovávání zemědělští pracovníci a lidé žijící na venkově. Rezidua pesticidů se objevila u 43 procent testovaných zemědělských pracovníků a u 40 procent lidí žijících na venkově. V těchto vzorcích byla i vyšší celková koncentrace pesticidů. Oproti tomu lidé z měst měli menší množství pesticidů, necelých 22 procent.
„Pesticidy ohrožují především určité skupiny obyvatel – zemědělce, těhotné a kojící ženy a děti,“ uvádí Pavel Rotter, vědecký pracovník Mendelovy univerzity v Brně. Největším problémem je podle něj nemožnost odhadnout rizika pro pesticidy působící ve směsích a rizika dlouhodobého vlivu některých látek.
Povolené hodnoty se totiž určují a testují pro každou látku zvlášť. Stanovení limitů však nepočítá s kombinacemi a jejich účinkem na lidské zdraví. Podle Miroslavy Hornychové z Národního referenčního centra pro pesticidy se o stanovení takových rizik výzkum snaží, ale v současné době je možné zhodnotit kombinovaný účinek látek pouze v jednom přípravku.
Pesticidy mají negativní vliv na lidské zdraví ve mnoha sférách. Jejich negativní účinky působí v závislosti na dávce a kombinaci. Mohou mít negativní vliv na imunitní systém či nervovou soustavu a působit jako mutageny či karcinogeny.
„Účinky mohou být krátkodobé i dlouhodobé, lokální nebo systémové. Mohou působit na jeden orgán, nebo na všechny orgány. Téměř 50 procent přípravků obsahuje látku se senzibilizujícím účinkem,“ uvádí Hornychová, tedy látku vyvolávající přecitlivělost.
Konzumace bio potravin pomáhá jen trochu
Výzkum zkoumal i to, zda konzumace biopotravin má nějaký vliv na množství pesticidů ve vzorcích. Ukázalo se, že jen nepatrně. Přítomnost reziduí ve vlasech byla zaznamenána ve 28 procentech vzorků lidí, kteří se převážně stravují v biokvalitě. U těch, kteří se stravují potravinami z konvenčního zemědělství byla přítomnost pesticidů objevena ve 35 procentech vzorků.
Znatelnější byl rozdíl v množství pesticidů. Lidé, kteří se nestravují v biokvalitě, zaznamenali 1,3 rozdílného pesticidu na jeden vzorek. U lidí konzumujících produkci z biologického zemědělství bylo toto množství méně než jedna.
„Účinné látky z pesticidů se nedostávají do organismu jen z potravin, ale rezidua jsou i v pitné vodě. Dostávají se i do ovzduší,“ vysvětluje Hornychová. Za poslední roky se v Česku sice množství používaných pesticidních látek údajně snížilo, ovšem v některých oblastech znečištění vod a půdy pesticidy nadále dosahuje nadlimitních hodnot.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
