Kolem vánočních svátků se v komunálním odpadu hromadí spousta pěnového polystyrenu, který chrání elektroniku či domácí spotřebiče uvnitř kartonových krabic. Sdružení EPS ČR usiluje o to, aby se třídil zvlášť. Sběrných míst je ale málo.
Každoročně se v tuzemsku vyhodí přibližně 7500 tun odpadu z pěnového polystyrenu (EPS). Osmdesát procent z toho tvoří obaly z pěnového polystyrenu a 1500 tun čisté polystyrenové odřezky ze staveb. Ačkoli bílé kuličky vypadají trochu jako sněhové vločky, v životním prostředí se tento materiál rozkládá za stejných podmínek déle než PET lahve.
Až 20 procent celoročního objemu polystyrenu se podle EPS ČR v kontejnerech ocitá krátce po rozbalení vánočních dárků. Ačkoli se polystyren dobře recykluje, tato vlastnost se podle sdružení rapidně zhoršuje, když se znečistí. A to se často děje ve žlutých popelnicích. Sdružení proto už několik let prosazuje zavedení nádob na separovaný sběr odpadního polystyrenu. Pilotní projekt probíhá v Kralupech nad Vltavou, kde stojí na největším sídlišti tři takové kontejnery.
„Věříme, že se nám podaří přesvědčit i další města. Momentálně jednáme se společností Eko-kom, Svazem měst a obcí ČR, Národní sítí Zdravých měst či Českou asociací odpadového hospodářství. Minulý týden jsme absolvovali jednání s Magistrátem hlavního města Prahy, s lidmi odpovědnými za projekt Cirkulární Praha a vypadá to, že hlavní město by mohlo být další v pořadí s instalací nádob na separovaný sběr odpadního polystyrenu,“ říká předseda Sdružení EPS ČR Pavel Zemene. Jednání probíhají i v Brně.
Lidem, kteří nežijí v Kralupech nad Vltavou, doporučuje prozkoumat jiné alternativy. Například velké řetězce typu Datart nabízejí zpětný odběr obalů, ovšem pouze v rámci zakoupeného zboží. Když si zákazník objedná domů nový elektrospotřebič společně se službou zpětného odběru odpadu, firma odveze starý spotřebič i veškeré obaly, pěnový polystyren nevyjímaje.
„Na prodejně také vzniká odpad z vybalené elektroniky a spotřebičů, které máme vystavené, takže jsme zvyklí jej ekologicky likvidovat. Stejně se to děje, když přijde zákazník s reklamovaným zbožím. Pokud si zákazník zboží zakoupil u nás, a chce si je nechat, jen se zbavit odpadu, je rovněž možné k nám pěnový polystyren přinést,“ říká mluvčí Datartu Olga Dolínková.
Házejte ho do žlutých popelnic
Společnost Eko-kom, která provozuje celorepublikový systém třídění, recyklace a využití obalového odpadu, radí polystyren dávat do žlutých kontejnerů. „Aktuálně je napříč republikou k dispozici zhruba 320 tisíc nádob na sběr plastů, tedy i na sběr obalového polystyrenu. Stavební polystyren a velkoobjemový prokladový polystyren mohou lidé odložit do sběrných dvorů, odkud je komodita následně předána k dalšímu zpracování. V České republice tedy nemůžeme mluvit o bariéře pro třídění polystyrenu,“ píše Lucie Müllerová, mluvčí společnosti Eko-kom.
Eko-kom snahu sdružení vítá, ale upozorňuje, že obalů z pěnového polystyrenu je na trhu z pohledu hmotnosti minimální množství. Pouhá dvě procenta ze všech prodejních obalů uvedených na trh byla loni z tohoto materiálu. „Někteří výrobci se zároveň od plastových obalů snaží upouštět a nahrazovat je jinými materiálovými alternativami. Při určitých aplikacích polystyrenu je tendence nahradit ho neplastovými obaly například nasávanou kartonáží – typicky u velkých spotřebičů,“ říká Müllerová.
Pěnový polystyren se používá spíše jako výplňový ochranný obal na rozdíl od extrudovaného polystyrenu (XPS), z něhož se dělají termoobaly na jídlo. Laik mezi nimi ovšem obvykle nerozlišuje. I proto je podle ní efektivnější třídit pěnový polystyren do žlutých kontejnerů.
„Problém při třídění obalového EPS představuje hlavně jeho velký objem a značná křehkost a lehkost. Právě tyto dvě vlastnosti by nahrávaly tomu, aby byl sbírán v oddělených odpadových tocích. Na druhou stranu by byl ale takový způsob sběru značně nákladný,“ uvádí zástupkyně Eko-komu.
Polystyren ze stavebnictví bude přibývat
Petr Novotný, vedoucí oddělení konzultací v Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN), tvrdí, že instalace speciálních kontejnerů je krok správným směrem. „Důležité je, aby polystyren nekončil na skládkách. Objem tohoto odpadu bude přitom postupně narůstat, protože staré izolační materiály, které měly jen osm centimetrů, se budou postupně měnit za zhruba dvaceticentimetrové. Vše, co se zateplilo v 90. letech, se bude postupně renovovat,“ říká Novotný s tím, že materiál z demolic často končí na skládkách.
Podle EPS ČR se ročně v Česku zateplí 15 milionů metrů čtverečních obvodových stěn. Jako izolanty jsou používány fasádní desky z pěnového polystyrenu nebo minerální vlna. Na pěnový polystyren připadalo v roce 2019 přibližně 60 procent trhu. Z budov přitom vznikají dva druhy odpadů. První při stavbě nových budov či zateplení starších. Tohoto odpadu u nás ročně vzniká zhruba 1500 tun.
Druhý odpad vzniká v okamžiku demontáže zateplení nebo při demolici budovy. Toho je však nyní v tuzemsku málo, asi do 100 tun ročně, především kvůli tomu, že se tu začalo oproti sousedním zemím zateplovat později, přičemž životnost polystyrenového zateplení je kolem 50 let.
Za čistý polystyren až 17,5 tisíce korun
Podle Sdružení EPS je cena polystyrenu na trhu stabilní a spíše roste. To potvrzuje Vojtěch Pilnáček z poradenské společnosti a tržiště Cyrkl. Zatímco „zašpiněný“ polystyren lze zpeněžit maximálně za 3000 korun za tunu, u čistého kompaktního materiálu se jedná o 580 až 730 eur za tunu (tedy až 17 500 korun). Cena PET je podle něj nyní až 1,50 eura za kilogram, v přepočtu 36 tisíc korun za tunu.
„Výrobci dokážou polystyren recyklovat dobře. Problém je, že v třídičkách často nevědí, jak s ním naložit a že je o něj zájem, proto končí ve výmětu. Tento problém se vyřeší, když jej budou lidé nosit do sběrných dvorů,“ říká Pilnáček s tím, že se díky tomu ušetří i místo ve žlutých kontejnerech.
Vedle plastů, papíru, skla a plechovek se v Česku třídí jedlé tuky a oleje nebo bioodpad. Od roku 2025 si budou muset obce poradit se separací textilu. Podle Novotného nicméně už není mnoho dalších materiálů, které by se vyplatilo třídit. „Například v Nizozemsku lidé třídí zvlášť ještě matrace,“ říká.
K čemu je pěnový polystyren
- Pěnový polystyren se jako obalový materiál využívá zejména pro tepelně izolační vlastnosti, odolnost proti vlhkosti, stlačení a nárazům.
- Materiál tvoří z 98 procent vzduch, proto má dobré předpoklady k recyklaci. Čím čistší materiál je, tím je větší šance pro úspěšnou recyklaci.
- Vedle komunálního odpadu vzniká odpadní polystyren zejména ze staveb, protože se používá k zateplování domů.
- Vzorem v třídění polystyrenu je Nizozemsko, kde je aktuálně na 400 sběrných míst, díky čemuž se tam daří recyklovat až 70 procent polystyrenových obalů.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
