Kampaň „Žeru maso“ Agrární komory ČR, na kterou přispělo téměř čtyřmi miliony korun ministerstvo zemědělství, rozhořčila výrobce rostlinných alternativ i zastánce rostlinného stravování. Vadí kritika rostlinných alternativ i to, že kampaň opomíjí negativní vliv skotu na životní prostředí.
Hlavním cílem projektu Agrární komory ČR je „vyvracet mýty o mase a dávat do souvislostí trendy, které jsou prosazovány v současné výživě“, píše se na webu kampaně. „Projekt Žeru maso (…) má za cíl zdůraznit význam masa v lidské výživě, nezastupitelnost živočišných bílkovin pro optimální vývoj a obnovu tkání a široké možnosti jeho kuchyňského využití. (…) Téma považujeme za relevantní a spolupracujeme na něm s řadou odborníků. Naším cílem není útočit na alternativní způsoby stravování,“ píše se ve vyjádření prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala.
Na otázky Ekonews, zda by podobné aktivity měly být placeny z veřejných peněz a zda má komora k dispozici studie, které by doložily, že maso je v lidském jídelníčku nenahraditelné, její tiskové oddělení neopovědělo. Ministerstvo zemědělství se do uzávěrky článku nevyjádřilo.
Rozhodnutí o čtyřmilionové injekci pro kampaň padlo ještě za minulého šéfa resortu zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD), který byl sám do roku 2017 prezidentem Agrární komory ČR. Současný šéf resortu Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) prohlásil pro server Aktuálně, že zpracování kampaně nepovažuje za šťastné.
Maso vytáhlo do boje proti imitacím
Podle výzkumů společnosti InsightLab (poslední z února 2022) vyzkoušelo rostlinnou alternativu masa zhruba 50 procent dotazovaných a až 70 procent si aspoň občas zkouší zpestřit jídelníček rostlinnými alternativami masa, mléka nebo vajec. Nejčastěji jmenovaným důvodem nákupu je, že jim tyto výrobky chutnají (53 %).
Tržby z prodeje rostlinných alternativ masa a ryb loni podle údajů společnosti Euromonitor International překonaly 1,1 miliardy korun, za rostlinné mléko prodejci utržily půl miliardy. Naopak konzumace „červeného masa“ klesá.
Češi se v rámci Evropy z pohledu konzumace masa pohybují na předních místech. Podle průzkumu společnosti Ipsos z roku 2019 konzumuje maso pravidelně 90 procent české populace, zatímco ve světě a v Evropě jsou to zhruba tři čtvrtiny obyvatel. Přední příčka patří podle Českého statistického úřadu vepřovému masu, ale poslední dvě dekády roste především spotřeba drůbežího masa.
Podle Doležala sice není cílem útočit na rostlinné alternativy masa, nicméně web kampaně se vůči nim vymezuje. Ze zhruba šesti článků na stránkách jsou dva o vztahu masa vůči rostlinným alternativám. „Imitace masa jsou vysoce zpracovanou potravinou, která nedosahuje stejných výživových hodnot jako přirozená potravina v podobě masa. Vysoce zpracované potraviny jsou v současné době spojovány s výskytem civilizačních chorob jako obezita, cukrovka druhého stupně a nemoci srdce a cévního systému,“ píše se na webu kampaně.
„Kampaň šíří mýty o rostlinné stravě“
Komunikační manažerka neziskové organizace ProVeg Česko Eva Hemmerová si myslí, že kampaň je zcestná a v rozporu s opatřeními zmírňujícími dopady na klima. „Kampaň Žeru maso propagující konzumaci masa a šířící mýty o rostlinné stravě působí v kontextu dnešní společnosti a problémů naprosto nepatřičně. Nejenže se nejrůznější nezávislé výživové instituce shodují, že správně sestavená rostlinná strava je vhodná pro osoby v jakémkoliv věku, a některé studie ukazují, že nahrazení živočišných bílkovin těmi rostlinnými může být zdraví prospěšné, ale navíc jde také o důležitý krok v rámci strategie opatření zmírňujících změnu klimatu,“ tvrdí Hammerová.
Nutriční terapeutka ProVeg Česko Veronika Baťová je přesvědčena o prospěšnosti rostlinných alternativ pro lidský organismus. „Nedávná studie ukázala, že nahrazení masných produktů zpracovanými rostlinnými alternativami příznivě ovlivňuje ukazatele zdraví srdce a cév, snižuje hladiny LDL cholesterolu a TMAO (trimethylaminoxid se vyskytuje v krvi osob trpících kardiovaskulárními chorobami, pozn. aut.). Zároveň víme, že zpracované maso bylo klasifikováno Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako prokázaný karcinogen (tj. rakovinotvorný) a červené maso zařazeno mezi pravděpodobné karcinogeny. I tyto alternativy haněné za vysokou míru zpracování tak mohou našemu zdraví naopak prospět,“ uvádí Baťová.
Český skot nikomu nevadí
Vojtěch Kotecký, výzkumný pracovník z Centra pro otázky životního prostředí nemá na kampaň silný názor, ale motivům komory rozumí. „Je srozumitelné, proč to dělají. Tady opravdu klesá poptávka po masu a dramaticky se propadá česká produkce masa. Problém poptávky po české produkci masa není ale způsoben tím, že by se Češi rozhodli jíst něco jiného, ale o ekonomice odvětví a že se maso dováží,“ říká Kotecký.
Připomíná, že podle vědců skot stojí za šedesáti procenty celkové ekologické zátěže veškeré živočišné výroby, nicméně nelze opomíjet, že v Česku dominuje vepřové a drůbeží maso. „Zároveň produkce masa utváří z velké části českou krajinu. Celý fenomén luk a pastvin, který je tisíce let jedním z určujících prvků české krajiny, by neexistoval. Ten je tu kvůli krmení hospodářských zvířat. Jinak by se naše krajina skládala z lesů a polí,“ říká Kotecký s tím, že má každopádně pochyby, že kampaň bude mít jakýkoli efekt na konzumaci masa.
Mladí jsou častěji proti masu
Podle průzkumu Ipsos z roku 2019 si 45 procent Čechů myslí, že rozsáhlá živočišná produkce má negativní dopad na životní prostředí a změnu klimatu. S tvrzením souhlasí více než polovina mladých lidí ve věku od 18 do 34 let (Ipsos., 2019). Průzkum agentury Skála a Šulc pro Ústav zemědělské ekonomiky a informací z roku 2020 zase ukázal, že polovina lidí ze skupiny mladších 26 let chce konzumaci masa omezit právě kvůli dopadu na životní prostředí.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
