Největší část uhlíkové stopy hudebního festivalu jde na vrub dopravy kapel na místo. A s tím se moc dělat nedá, popisuje dlouholetý šéf Rock for People Michal Thomes. Šetří proto životní prostředí třeba tím, že skupinám nabízí lokální potraviny a nevozí pro ně avokádo či pivo z Jižní Ameriky.
Rádi bychom se do roku 2030 dostali do situace, kdy budeme energeticky soběstační, nebo aspoň z velké části, uvádí v podcastu Ekonews dlouholetý šéf festivalu Rock for People Michal Thomes.
Osm projektů za téměř devět miliard korun na dotacích. To je prozatímní stav přidělování financí na pomoc uhelným regiony. Dalších 23 projektů, včetně těch vzbuzujících pochyby, na schválení čeká.
Důvěra v offsety, neboli v uhlíkové kredity umožňující snížit emise firmy, je nahlodaná. Zároveň ale budou dříve či později nezbytné. Pomohl by centrální registr projektů, shodli se účastníci debaty pořádané Ekonews Jak se vyznat v offsetové džungli.
„Můj oblíbený projekt je veganská majonéza. Když ji ochutnáte, tak vám garantuju, že vám bude chutnat stejně, nebo možná více než naše klasická,“ uvádí šéfka divize Potravin nadnárodní společnosti Unilever pro střední a východní Evropu Michaela Franeková.
Evropská unie tlačí na lepší recyklaci baterií, od února platí nové cíle. Zároveň se ale proměňuje trh s bateriemi natolik, že výrobci budou pro výrobu potřebovat jiné materiály než ty, které půjdou z recyklace starých baterií. „Je to recyklační past,“ uvádí Petr Kratochvíl, šéf Ecobatu.
O remízky, ochranné pásy, úhory, meziplodiny a další environmentální prvky, které dosud měli zemědělci v určitém rozsahu povinně zavádět, se nikdo starat nemusí. Návrh schválili zrychleně poslanci Evropského parlamentu.
Sociální témata skrývající se v rámci ESG pod písmenem S bývají často upozaděné a nevěnuje se jim taková pozornost jako těm environmentálním. Pro firmy to ale může být velká výzva, hlavně pokud se týká zjišťování pracovních podmínek u dodavatelů.
Nejvíce uhlíku lze uložit do zdevastované půdy. Na offsetech by tak do budoucna mohli vydělat nejvíce zemědělci, kteří mají půdu ve špatném stavu. Na což je třeba dát pozor a ošetřit například v legislativě, říká náměstek ministerstva životního prostředí Jiří Lehejček.
Nabídka rostlinných alternativ v tuzemských obchodech za poslední roky výrazně vzrostla, a to i přes to, že jejich ceny jsou stále mnohonásobně vyšší než běžných živočišných produktů. V zahraničí jsou v tomto směru dále.
