Oběhové hospodářství a recyklace jsou jedny z oblastí, které nabízejí nejvíc potenciálu pro snižování uhlíkové stopy. Organizace jako INCIEN usilují o to, aby se s materiály nakládalo s rozmyslem a vracely se do oběhu. To platí pro průmysl, státní instituce, města i jednotlivce.
Třetina potravin vyprodukovaných na celém světě přijde podle dostupných mezinárodních statistik vniveč. V číslech to představuje něco kolem 1,3 miliardy tun jídla ročně. S produkcí potravin navíc souvisí zhruba deset procent globálních emisí skleníkových plynů.
Ukládání uhlíku do půdy prostřednictvím regenerativního zemědělství je užitečné a peníze za takto nakoupené uhlíkové kredity mohou časem nahradit zemědělské dotace, myslí si vědecko-výzkumný pracovník Filip Mercl z Katedry agroenvironmentální chemie a výživy rostlin České zemědělské univerzity v Praze.
Staré oblečení, boty nebo bytové textilie zbytečně končí v černých popelnicích a následně na skládkách, nebo ve spalovnách. Od roku 2025 přibydou v obcích místa pro třídění textilu. Náklady za sběr a svoz by měli platit výrobci, plánuje ministerstvo životního prostředí. Možná si drobně připlatí i kupující v obchodech.
Papírové diáře a zápisníky jsou možná v éře digitalizace položkou v ohrožení, ve vinohradském obchodě s knihařskou dílnou SKOBA na to však nedbají. Výrobky prodejny, která je zároveň sociálním podnikem, jsou určeny těm, kdo oceňují originální design a ruční práci.
Kompostovatelné obaly, fotovoltaika či úspornější pražička kávy. To jsou kroky, které směrem k větší udržitelnosti podniká česká rodinná firma OXALIS bez toho, aby je měla zarámované pod formální hlavičkou ESG.
Kapr se týdny od výlovu tísní v sádkách a kádích, pak se přidusí cestou od stánku v igelitových tašce, zaplave si ve chlorované vodě ve vaně a nakonec ho někdo amatérsky zabije. Podle rybářů, veterinářů i neziskových organizací při tom zbytečně trpí.
V šatnících se vrší desítky až stovky kusů oblečení, které člověk neunosí. Může to být 30 procent věcí, bezpochyby i víc. Pro někoho se však může stát váš svršek důvodem, proč se nevydat na nákupy nového oblečení. Je totiž lepší udržovat věci „v oběhu“, než přidávat další kusy na hromadu textilního odpadu kontaminujícího celou planetu.
Recyklace plastů je jedním ze způsobů, jak se do spotřebních výrobků včetně dětských hraček dostávají toxické látky. Největší riziko hrozí u černě zbarvených výrobků, ve kterých se vyskytuje recyklovaný elektroodpad.
Plastové sáčky jen na maso a ryby, konec malých šampónků v hotelech, to jsou jedny z mnoha změn, které přináší nová obalová směrnice Evropské unie. O jednotlivá opatření je ale velký boj, což se ukázalo při hlasování v Evropském parlamentu minulý týden.
