V nadcházejících dnech budou padat teplotní rekordy, uvádí klimatolog Miroslav Trnka. Rostliny podle něj zatím vypadají svěží a zelené, ale zásoby vody v půdě rychle ubývají. Na vině je i to, že zima byla na sníh chudá.
Čím dál tím více lidí si pořizuje do bytu roztomilá selátka. Jakmile se z nich ale vyloupnou velká prasata, zbavují se jich. Azyl Štětinka se o ně stará. Momentálně shání prostředky, aby mohl koupit pozemek a nabídnout důstojné prostředí až 40 prasatům.
Počet spaloven v Česku má růst, stejně jako jejich kapacita. Ministerstvo životního prostředí v tom vidí způsob, jak pomoci vyřešit problém končícího skládkování v roce 2035. Experti namítají, že ruku v ruce s tím by mělo přijít přísnější měření dioxinů.
Mnohé průmyslové podniky budou mít problém dekarbonizovat své provozy bez technologií zachytávání oxidu uhličitého. V Česku je proto nutné vyřešit i problematiku úložišť, do kterých by se stlačený oxid uhličitý. Těžařská společnost MND už zkoumá první lokality.
Klimatická změna má negativní vliv na zdraví lidí. Nejvíce se na lidských životech v naší části Evropy podepisují vlny veder. Podle vědců nejvíce ohrožují seniory v Praze a Jihomoravském kraji. Úplně nejhůře si ve statistikách vedou samy žijící ženy nad 84 let.
Při současných protestech jde podle Romana Koutka jen o zájmy velkých zemědělských holdingů a o snahu vydobýt si další peníze. „Image zemědělců se s každým dalším protestem jen zhorší,“ je přesvědčen Koutek. Veřejnosti je známější jako Sedlák z Hané.
V Česku se pomalu rozbíhají šetrnější pohřby, zatím v podobě přírodního pohřbívání. Podle jejich propagátora Adama Vokáče je nejekologičtější pohřbívat celá těla do země, bez rakve, zavinuté v lněné látce. K této praxi máme ale kvůli přísné legislativě daleko.
Bez zachytávání a ukládání oxidu uhličitého Evropská unie uhlíkové neutrality nedosáhne. Technologie nicméně zatím stojí miliardy. I proto v Česku zatím podobný provoz nefunguje, vědci však rozjíždějí pilotní projekty.
Představme si dopravu v „metropoli budoucnosti“. Většinu věcí obstaráme v docházkové či dojezdové vzdálenosti na kole do patnácti minut. Když už vyrazíme autem, tak buď sdíleným, nebo elektrickým. Ulice jsou plné zeleně a ovzduší čisté. Takový plán má hlavní město Praha.
Spotřební koš pro školní jídelny se má po třiceti letech změnit. Nejdříve ale až od ledna příštího roku. Neziskové organizace si stěžují na „šnečí“ tempo. Jídla, která neodpovídají nárokům na moderní stravování, přitom konzumuje 1,8 milionu žákyň a žáků v 8500 jídelnách.
