Simona Babčáková se kromě hraní, moderování či vzdělávání v oblasti komunikace věnuje i řadě environmentálních aktivit. Proč a jak se s probíhající klimatickou změnou vyrovnává ona i děti, kterým se hodně věnuje, vysvětluje v rozhovoru pro Ekonews.
Od 1. října začalo platit takzvané uhlíkové clo. To má doplnit současný systém obchodování s emisními povolenkami, který bez uhlíkového cla znevýhodňuje výrobce v Evropské unii. Týkat se bude firem dovážejících energeticky a emisně náročné komodity.
Zhruba 20 miliard korun míří na obří projekty, které mají pomoci zlepšit život v uhelných regionech. Neřeší však sociální probémy, s nimiž se regiony potýkají.
Spíš než regulace a zákazy je potřeba zamýšlet se nad omezováním nadměrné spotřeby. Spíš než dotovat solární elektrárny je potřeba řešit elektrickou soustavu jako celek, myslí si výkonný ředitel Vodafone Petr Dvořák, který byl prvním hostem talk show U jednoho stolu. Ta přináší rozhovory s českými lídry byznysu v oblasti udržitelnosti.
Uhlíkové clo doplní systém emisních povolenek, který bez něj funguje pouze napůl. Narovná tak podmínky evropským výrobcům. První povinnosti čekají dovozce už od tohoto října.
Po tuzemských silnicích jezdí 16 tisíc elektromobilů, přičemž tři čtvrtiny z nich jsou firemní. Přibývají ovšem druhým nejpomalejším tempem v Evropské unii. Letos trochu víc začínají pomáhat prodeje ojetých aut na elektřinu.
Libor Mertl založil se svými dvěma společníky společnost ComAp před více než třemi desítkami let a z prvotních hodnot, jako je udržovat dobré vztahy v práci i se zákazníky či nepodplácet, postupně vykrystalizovala cesta k ESG.
Šumivé víno ve speciálním sudu z recyklovaného plastu má – kromě toho, že může být naražený měsíce – menší uhlíkovou stopu, než když se prodává v lahvích. To je jeden z výsledků toho, že dnes firmy zjišťují, jak jsou jejich produkty šetrné k životnímu prostředí.
S elektrickým Mustangem od Fordu jsme za týden urazili přes tisíc kilometrů. Vzali jsme ho z města na venkov i za hranice do Německa. Tam jsme se trochu zapotili kvůli nabíjení, za což mohla hlavně nezkušenost.
Ve většině zemí Evropy emise skleníkových plynů buď stagnují, nebo klesají. V Asii a Africe ale poměrně silně rostou, říká v podcastu Ekonews zakladatel projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.
