Obce s velkými skládkami mají šanci na doplacení stamilionových částek za uložené odpady. Soud totiž rozhodl, že mohou po společnosti AVE CZ vymáhat poplatky až deset let zpětně. Jen Čáslav, která stála na počátku sporu a již dříve získala 88 milionů korun, žádá dalších 450 milionů.
Klíčový je zatím loňský rozsudek krajského soudu, který rozhodl, že Benátky nad Jizerou mohou žádat firmu AVE CZ o doplacení poplatků za odpady až deset let zpětně. Dosud jim krajský úřad uznal pouze poslední tři roky. Čáslav, která vede obdobný spor, na rozhodnutí soudu teprve čeká.
Spor o ušlé poplatky za odpady zahájila Čáslav v době, kdy tam byl starostou Vlastislav Málek, který dodnes případ aktivně sleduje. Středočeské město tehdy vyčíslilo celkové ušlé příjmy za osm let do roku 2020 na 1,4 miliardy korun. Ty AVE CZ podle Čáslavi nezaplatila za ukládání odpadů na místní skládku.
AVE CZ, která patří mezi čtyři největší odpadové firmy v Česku, je od roku 2013 součástí skupiny EP Industries Daniela Křetínského. Čtvrtinový podíl ve společnosti drží Kaprain Industrial Holding Karla Pražáka, bývalého spolupracovníka investiční skupiny PPF a jejího zesnulého zakladatele Petra Kellnera.
O co jde?
Čáslav a další města začala zpochybňovat platby od AVE CZ zhruba před sedmi lety. Asi nejkřiklavějším příkladem je rok 2019, kdy bylo na skládku u Čáslavi uloženo 402 tisíc tun odpadu, za což město inkasovalo 17,7 milionu korun. Podle svých propočtů však obec měla dostat o 326 milionů víc. Společnost AVE CZ tehdy zaplatila poplatky jen za devět procent uložených odpadů.
Společnost totiž vykazovala většinu odpadů jako „konstrukční prvky“ sloužící ke zpevnění skládky a budování cest, za které se podle ní poplatky neplatí. Tehdejší zákon o odpadech však tento pojem neznal. Počítal pouze s „technickým zabezpečením skládky“, na které mohl provozovatel použít maximálně pětinu naváženého odpadu.
Tuto praxi skládkové společnosti začala posléze trestat Česká inspekce životního prostředí. Ta sice nemá oprávnění kontrolovat odváděné poplatky, ale společnost AVE CZ opakovaně pokutovala za špatné vykazování odpadů vyvážených na skládky.
Odpadová společnost se u soudů bránila tím, že vše dělala podle zákona. Ze série rozsudků je však patrné, že AVE CZ dlouhodobě a systematicky obcházela povinnost odvádět poplatky a vytvářet rezervy na rekultivace tím, že odpady podle soudů účelově označovala jako „využívané“ pro konstrukci skládky. Soudy tento postup označily za nezákonný a pokuty od inspekce potvrdily.
Ze tří let je deset
Čáslav a další obce už ve správních řízeních o doplacení ušlých příjmů částečně uspěly, byly jim však proplaceny pouze roky 2020, 2019 a část roku 2018. Žádosti o předchozí roky Krajský úřad Středočeského kraje a ministerstvo životního prostředí zamítly kvůli tříleté prekluzivní lhůtě. To je časové období, po jehož uplynutí právo na poplatky nejde vymáhat, protože nárok zanikl. Čáslav ještě v čele s Vlastislavem Málkem proto v roce 2022 podala žalobu na stát kvůli nečinnosti s tím, že obec přišla o peníze kvůli chování a údajně chybnému výkladu zákona státními úřady.
Obdobně postupovaly Benátky nad Jizerou a jako první ve sporu s ministerstvem životního prostředí uspěly. Soud dal loni Benátkám za pravdu v tom, že lhůta pro vymáhání dodatečných poplatků za odpad je desetiletá, a umožnil tak obci vymáhat poplatky zpětně, a to už od roku 2013. Vyplývá to z rozsudku, který mají Ekonews k dispozici. Benátky na žádost o komentář k rozhodnutí soudu nereagovaly.
O jaké jde sumy, je možno ilustrovat na příkladu Čáslavi. Město zatím získalo od společnosti AVE doplatek 88 milionů korun, a to za necelé tři roky 2018 až 2020, jak potvrdila čáslavská radnice. Nyní město žádá další peníze.
„Město požádalo Středočeský kraj o opětovné projednání poplatků za léta 2016, 2017 a 2018, které byly zamítnuty kvůli prekluzi, a nově požádalo o doměření poplatků za roky 2014 a 2015,“ vysvětluje nynější starosta Čáslavi Jaromír Strnad. Jen za roky 2016 až 2018 by mělo jít o 289,4 milionu korun. Za rok 2015 by podle propočtů města mohlo jít o 162 milionů korun.
Postoj úřadů a skládkařů
Žádost obcí o doplacení poplatků za 2018 a dřívější roky nyní opět posuzuje Krajský úřad Středočeského kraje. „Jelikož jsou vydaná rozhodnutí u soudu, požádali jsme ministerstvo životního prostředí o legislativní výklad dalšího postupu,“ uvedla mluvčí úřadu Markéta Prokešová.
Ministerstvo podle mluvčí Veroniky Krejčí připravuje úřadu jen obecnou odpověď. Vzhledem k tomu, že ministerstvo by mohlo být v dalším řízení odvolacím orgánem, pokud se obcím nebo skládkové společnosti AVE CZ nebude rozhodnutí krajského úřadu líbit, nemůže resort kauzu blíže komentovat.
Kromě Čáslavi a Benátek nad Jizerou se podobné spory týkají i obcí Hořovice a Mšeno, byť v menším rozsahu. Významným hráčem je také Státní fond životního prostředí, který ze zákona inkasuje větší část poplatků za odpady. Jen na skládce u Čáslavi měl podle dřívějších propočtů města přijít za osm let o 2,3 miliardy korun. Fond zatím vystupoval pasivně, v minulosti se však připojoval k již běžícím řízením.
Společnost AVE CZ dlouhodobě odmítá, že by pochybila a měla cokoliv obcím doplácet. „Doplatky za roky 2017 a dřívější v Čáslavi spíše neočekáváme,“ uvedla mluvčí společnosti Pavla Ivácková. „Krajský soud v Praze se v závěru o desetileté prekluzivní lhůtě opřel o rozsudek Nejvyššího správního soudu, který byl později zrušen Ústavním soudem. Ústavní soud tak jako nejvyšší soudní instance potvrdil, že prekluze u poplatků za skládkování je tříletá,“ uvedla bez bližších detailů.
Zahájení trestního stíhání se AVE CZ neubránila
Kvůli poplatkům začala v roce 2022 vyšetřovat firmu AVE CZ Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Vyšetřování NCOZ stále probíhá. „Kauza ještě nebyla předána státnímu zástupci,“ potvrdila mluvčí NCOZ Barbora Kudláčková.
AVE CZ se pokoušela proti postupu policie bránit, ale Nejvyšší státní zastupitelství v roce 2023 její stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání zamítlo. V průběhu roku 2023 státní zástupce zajistil ve společnosti AVE CZ majetek, podle výroční zprávy jde o podíly v AVE Pražské komunální služby. Podle Deníku Referendum je důvodem snaha zajistit, aby společnost AVE CZ disponovala majetkem odpovídajícím výši údajné škody.
Kromě vyšetřování NCOZ probíhají další soudní jednání. Společnost AVE CZ se odvolává proti doměřeným doplatkům za odpady za léta 2018 až 2020. Naopak Čáslav se nadále domáhá, aby jí bylo zaplaceno vše, na co měla nárok.
Co bude dál?
Nově měl v souladu s přelomovým soudním rozhodnutím zahájit Krajský úřad Středočeského kraje správní řízení o starší nedoplatky, tedy za 2017 a roky dřívější. „Protože ministerstvo dosud nereagovalo a krajský úřad ani nezahájil řízení o podaných návrzích, je to zralé na další podnět pro nečinnost,“ vysvětluje bývalý starosta Čáslavi a právník Vlastislav Málek.
Město podle něj podalo nový návrh na doměření poplatků za rok 2015, ale zatím Čáslavi chybějí podklady o množství navezených odpadů od společnosti AVE CZ. „Společnost tvrdí, že byla za rok 2015 kontrolována Českou inspekcí životního prostředí, dostala pokutu a nemůže být kontrolována a trestána dvakrát za stejný skutek,“ vysvětluje Málek. Podle něj jde o účelovou argumentaci, protože Česká inspekce životního prostředí kontrolovala evidenci, nikoli výběr poplatků.
„Je to stále stejná písnička. Protahují řízení, aby zabránili řádnému doměření poplatků,“ uzavírá bývalý starosta, který o odpadkové kauze napsal knihu Nevěřím náhodám, kterou loni vydal.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
