Britská banka Barclays nařknuly ekologické organizace z greenwashingu, a to kvůli financování italské ropné společnosti Eni. Peníze získané prostřednictvím úvěru vázaného na udržitelnost může ropná společnost použít i na rozšíření těžby fosilních paliv.
Informaci přinesl britský deník The Guardian a investigativní novinářská organizace Point Source. The Guardian napsal, že banku Barclays environmentální organizace obviňují z greenwashingu. Barclays totiž zajistila financování ve výši čtyř miliard eur pro italskou ropnou společnost Eni tak, aby si pomohla splnit svůj cíl udržitelného financování.
Banka údajně úmyslně klame veřejnost tím, že označuje finanční nástroje jako „udržitelné“ v okamžiku, kdy společnost Eni plánuje zvyšovat produkci fosilních paliv.
Italská ropná společnost Eni v Česku provozovala síť benzínových pump Agip, kterou v roce 2014 odkoupila maďarská společnost MOL. V současnosti jsou od Eni na českém trhu dostupné motorové oleje.
Nové plynové pole je uhlíková bomba
Investigace skupiny Point Source odhalila, že dohoda o revolvingovém úvěru byla dokončena loni jen několik měsíců poté, co italská společnost oznámila svoje plány na zvýšení výdajů na produkci ropy a plynu nejméně o třetinu během následujících čtyř let. Investovat do zvýšení produkce plánuje Eni přibližně 25 miliard eur, zatímco do obnovitelných zdrojů podle neziskové organizace Reclaim Finance 1,4 miliardy eur. Zdroje obnovitelné energie tedy budou představovat pouze 16 procent nových investic společnosti.
V únoru loňského roku ropná společnost Eni uvedla, že během tří let by chtěla zvýšit produkci ropy a plynu až o 17 procent. Mezi plány expanze společnosti patří i projekt na rozvoj plynového pole Verus. Ten má vyprodukovat až 7,5 milionu tun oxidu uhličitého ročně.
Institut pro ekonomiku energetiky a finanční analýzu (IEEFA) označuje plánovaný projekt za „uhlíkovou bombu“, který zároveň ztíží naplnění plánu ropné společnosti. Ta chce do roku 2035 dosáhnout uhlíkové neutrality pro veškeré emise vyprodukované při těžbě a výrobě ropy a plynu.
Společnost Eni se prezentuje jako lídr produkce ropy a plynu, který se zároveň snaží o snižování emisí. Podle IEEFA však prostředky v hodnotě dvou miliard eur, které společnost získala od maloobchodních investorů prostřednictvím udržitelných dluhopisů, může Eni použít i na rozvoj projektu Verus, který se za udržitelný označit nedá.
Stejný problém je i v případě financování, které banka Barclays pomohla ropné společnosti získat. Financování totiž zahrnuje obligace vázané na udržitelnost v hodnotě jedné miliardy eur a úvěr vázaný na cíle udržitelnosti v hodnotě tří miliard eur.
Peníze na zvýšení produkce ropy a plynu
Britský The Guardian uvádí, že v podmínkách těchto finančních nástrojů není nic, co by bránilo Eni získané prostředky použít na vývoj ropných a plynárenských projektů, včetně plynového pole Verus. Banka Barclays naopak uvádí, že financování splňuje kritéria pro započítání do jejího udržitelného cíle na rok 2030, protože sazby úroků jsou propojeny s emisními cíli.
Problém podle ekologických organizací je, že cíle stanovené ve smlouvách nezahrnují emise z tak zvaného Scope 3. Jde o nepřímé emise firmy zpravidla pokrývající její dodavatelský řetězec a zákazníky. Bývají nejširší a nejhůře ovlivnitelné.
Přímé emise (Scope 1) vznikají ze zdrojů, které společnost vlastní nebo přímo ovládá. Jde například o emise z generátorů spalující fosilní paliva, kotle či emise z průmyslových procesů. Nepřímé emise z energie (Scope 2) nevznikají přímo ve společnosti, ale jsou důsledkem aktivit společnosti. Jedná se třeba o spotřebu elektřiny.
Lucie Pinson zakladatelka a ředitelka neziskové organizace Reclaim Finance, pro Guardian uvedla, že: „Vydání úvěru vázaného na cíle udržitelnosti jako je tento je pro Eni snadným způsobem, jak získat peníze, aniž by se společnost musela snažit v oblasti klimatu nebo cokoliv změnit ve svém stylu podnikání. Také to umožňuje bankám, které se zavázaly k nulovým emisím, pokračovat ve financování nejhorších znečišťovatelů klimatu, zatímco se tváří, že podporují jejich přechod.“
Banky byly varovány
Britský regulační orgán dohlížející na finanční služby a trhy ve Spojeném království, Financial Conduct Authority (FCA) přitom již v minulosti varoval banky před greenwashingem v udržitelných úvěrech. Rostoucí popularita udržitelných úvěrů podle FCA vyvolává obavu, že banky a společnosti produkující velké množství emisí používají tyto úvěry ke zlepšení své reputace, aniž by se stanovily významné klimatické cíle.
Financial Times v odkazem na poskytovatele dat Dealogic uvádí, že v roce 2022 bylo v Evropě poskytnuto 244 miliard dolarů spojených s udržitelnými úvěry.
V únoru letošního roku banka Barclays oznámila, že nebude poskytovat přímé financování pro nové projekty v oblasti ropy a planu. Financování prostřednictvím bondů a úvěrů navázaných na udržitelnost těmto společnost však může pokračovat, protože Barclays toto nepovažuje za přímé financování projektu.
Do uvedeného financování byly zapojeny i další banky jako Citi, Goldman Sachs a JP Morgan Chase. Podle deníku The Guardian všechny banky odmítly skutečnost komentovat. V minulosti Barclays čelila podobnému obvinění v případě financování společnosti Shell.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
