Jako slepé cesty už se ukázaly některé snahy o zavádění ekologičtějších obalů u drogistického a kosmetického zboží. Třeba sklo nakonec nemusí být ekologičtější, zákazníci také většinou nemají zájem stáčet si výrobky do vlastních nádob.
Má přednost ochrana památek, nebo životního prostředí? Judikaturní posun ve střetu ochrany klimatu a památkové ochraně nastal v případě rozsudku Krajského soudu v Plzni z listopadu 2022, který se věnoval možnosti instalace fotovoltaických panelů na střeše domu v památkové zóně Plzeň-Lobzy.
Zákaz klecových chovů nosnic v Česku má platit od ledna 2027. Téměř tři miliony jich však ještě žijí v podmínkách, které podle expertů na welfare zvířat nejsou důstojné. Drůbežáři si stěžují na vysoké náklady a konkurenční nevýhodu, protože v mnoha zemích k zákazu nepřistoupili.
Na hlavu každého Evropana dnes připadá 190 kilo obalů ročně. Omezit toto číslo a rostoucí trend se snaží EU novou legislativou zasahující spotřebitele, obchodníky, restaurace i hotely.
Ročně každá školní jídelna vyhodí potraviny v hodnotě přibližně 600 tisíc korun. Jako odpad končí třetina všech uvařených pokrmů. Vyplývá to z výsledků výzkumu o plýtvání jídlem ve školních jídelnách, který představila organizace Zachraň jídlo.
Z opakovaně použitelných plastových lahví na pití pro děti unikají nebezpečné chemikálie a spousta látek, které ani nelze určit. Nejhorší výsledky koncentrací změkčovadel vykázaly nápoje z lahví, které prošly myčkou a simulant nápoje v nich stál delší dobu.
Dánsko, významný vývozce vepřového masa a mléčných výrobků, zavede od roku 2030 daň na emise skleníkových plynů z hospodářských zvířat. Stane se první zemí, která tak učinila, přičemž doufá, že inspiruje ostatní k následování.
Prvouka je většinou ve stínu matematiky či češtiny. Jenže podle vzdělávacího centra Tereza má právě tento předmět velký vliv na to, jací občané z dětí vyrostou a zda budou mít vztah k přírodě a ekologii. Organizace chce proto školám nabídnout učebnici, která děti dostane z tříd do přírody.
Průběžné výsledky několikaletého průzkumu Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně ukazují, že jen dva z deseti stromů vysazených v Česku mají do pěti let po výsadbě šanci dorůst do dospělosti. Největším problémem je nekvalitní nebo žádná následná péče.
Její instagramový profil sleduje přes čtyřicet tisíc lidí. Rozárie Haškovcová na něm publikuje posty o rychlé módě, o Green Dealu nebo o tom, že je lepší opravit staré tenisky než kupovat hned nové.
