Při současných protestech jde podle Romana Koutka jen o zájmy velkých zemědělských holdingů a o snahu vydobýt si další peníze. „Image zemědělců se s každým dalším protestem jen zhorší,“ je přesvědčen Koutek. Veřejnosti je známější jako Sedlák z Hané.
Zelená ocel měla být budoucnost ostravských hutí, s níž do regionu v roce 2019 přišel podnikatel Sandžív Gupta. Stále jasnější ale je, že tahle „hra na greensteel“ byla spíš jen rétorickým cvičením a huť na bezemisní výrobu není ani po pěti letech vůbec připravena.
Pietní místo pro nenarozené děti, záchranná stanice pro ježky či vlčí a rysí hlídky v Krušných horách na ochranu těchto šelem. To jsou jen některé z projektů vybraných do Dražby dobrých skutků, na které už nyní mohou přispět firmy.
V Česku se pomalu rozbíhají šetrnější pohřby, zatím v podobě přírodního pohřbívání. Podle jejich propagátora Adama Vokáče je nejekologičtější pohřbívat celá těla do země, bez rakve, zavinuté v lněné látce. K této praxi máme ale kvůli přísné legislativě daleko.
S návratem vlků do krajiny se pojí obavy z ekonomických škod na chovu hospodářských zvířat. Vlci ale mají i řadu pozitivních dopadů jako omezení počtů spárkaté zvěře, což vede k obnově stromů a menší erozi nebo ke snížení škod v lesích či na plodinách na poli.
Internetová úložiště mají ročně za následek vznik více než 900 milionů tun CO2. Data uložená v digitálním prostoru, streamovací služby i e-mail spotřebovávají elektřinu pojící se s emisemi. Světová iniciativa Let's Do It World proto spustila Den digitálního úklidu.
Žaneta Slámová a Petra Květová Pšeničná založily před osmi lety neziskovou organizaci Fandi mámám s tím, že pomohou pěti maminkám a pak se uvidí. Dnes je maminek samoživitelek, kterým pomohly, přes 250.
Bez zachytávání a ukládání oxidu uhličitého Evropská unie uhlíkové neutrality nedosáhne. Technologie nicméně zatím stojí miliardy. I proto v Česku zatím podobný provoz nefunguje, vědci však rozjíždějí pilotní projekty.
Představme si dopravu v „metropoli budoucnosti“. Většinu věcí obstaráme v docházkové či dojezdové vzdálenosti na kole do patnácti minut. Když už vyrazíme autem, tak buď sdíleným, nebo elektrickým. Ulice jsou plné zeleně a ovzduší čisté. Takový plán má hlavní město Praha.
Spotřební koš pro školní jídelny se má po třiceti letech změnit. Nejdříve ale až od ledna příštího roku. Neziskové organizace si stěžují na „šnečí“ tempo. Jídla, která neodpovídají nárokům na moderní stravování, přitom konzumuje 1,8 milionu žákyň a žáků v 8500 jídelnách.
