Bytové domy jsou v Česku vesměs nezateplené a energeticky náročné, což je dané jejich stářím. Dotační program Nová zelená úsporám pro ně od loňského podzimu nabízí lepší podmínky. I tak se ale některé domy do akce kvůli vysokým nákladům nehrnou.
Pro bytové domy aktuálně ministerstvo životního prostředí (MŽP) eviduje 1009 žádostí, 846 jej již schválených (jedná se o údaje od září 2023 do začátku února 2024, pozn. aut.). Rozdělit by si měly schválené projekty něco přes 1,3 miliardu korun.
„V oblasti bytových domů je největší zájem o podporu zateplení a fotovoltaiku. V menší míře je zájem o výměnu zdrojů a další úsporná opatření,“ napsala Ekonews Veronika Krejčí, tisková mluvčí ministerstva s tím, že v této výzvě převažují zájemci ze strany společenství vlastníků jednotek (SVJ), žádosti od bytových družstev tvoří zhruba 12 procent.
Bezmála polovina bytových domů na území Česka – celkem 99209 z celkových 207540 domů byla podle šetření Českého statistického úřadu postavena nebo naposledy rekonstruována mezi roky 1945 a 1980. Zatímco dílčí úpravy, jako je třeba výměna oken, v těchto domech proběhly, na komplexní zateplení fasády často nedošlo. To je přitom nejefektivnějším opatřením pro úniky tepla, shodují se odborníci z iniciativy Zateplujeme Česko. Následuje zateplení střechy, případně stropů pod půdou.
Důvody pro otálení jsou jasné. Nutnost vysoké investice, ještě donedávna relativně levné energie a složitý proces dohadování v rámci bytových družstev a společenství vlastníků jednotek. Nejstarší domy se také často nacházejí v nízkopříjmových lokalitách, kde mají „jiné starosti“.
„Rozhodnutí o zateplení bytových domů často předchází diskuse družstev nebo společenství vlastníků jednotek. (…) Rozhodně je ale žádoucí nezůstat pouze u ní, ale tyto plány dále konzultovat s odborníky. (…) Přesně pro tyto případy jsou Ministerstvem průmyslu a obchodu zřízeny poradny EKIS – Energetická konzultační a informační střediska – kde může každý bezplatně konzultovat svůj záměr,“ doporučuje Pavel Svoboda předseda Cechu pro zateplování budov ČR.
Nové, výhodnější podmínky
Nová zelená úsporám pro bytové domy běží v podstatě už od roku 2013, nicméně loni se možná výše dotace zvedla zhruba o dvacet procent. Nyní mohou bytová družstva a SVJ dosáhnout údajně až na 50 procent celkových realizačních výdajů, v případě domů ve vlastnictví obcí, krajů a jiných veřejných subjektů se jedná až o 70 procent.
Výše dotace se odvíjí od stupně zateplení a zateplované plochy, případně dalších opatření. Novinkou je také bonus až 150 tisíc korun pro nízkopříjmové domácnosti a sociální byty. Družstva a SVJ zároveň mají možnost využít předfinancování, tedy získat peníze předem.
„Bytovým domům se to podle mých zkušeností jednoznačně vyplatí. Na rozdíl od rodinných domů totiž často dodržují hygienické předpisy a společné prostory dostatečně vytápějí, takže u nich je pak úspora znát. V rodinných domech mnohdy vytápějí jen jednu místnost, a tam to už tak dobře nevychází,“ sdělil Ekonews energetický poradce, který si přál zůstat v anonymitě.
Například loňský říjnový měsíčník Priorita, který vydává Státní fond životního prostředí, uvádí modelový příklad paneláku ze 70. let v Kralupech nad Vltavou. V tomto případě celkové náklady na zateplení a stavební práce na vstupu a lodžiích činily 4,2 milionu korun včetně DPH. V rámci pravidel NZÚ vyšly způsobilé výdaje na 3,5 milionu korun (včetně DPH). Dotace představovala 600 tisíc korun a pokryla tak 17 procent způsobilých výdajů.
Podle rozsahu zateplení a podlahové plochy bytů mohl dům ještě dostat bonus na nízkopříjmové domácnosti. Tepelná ztráta fasádou by u takto zatepleného domu měla klesnout o 23 procent, čímž se sníží potřeba tepla na vytápění zhruba o 26 procent. Podle osloveného energetického poradce u podobných projektů s procentuálním podílem dotace výrazně zahýbá právě příspěvek na nízkopříjmové domácnosti. „Já jsem teď jeden dům počítal a určitě jsme se dostali až ke 45 procentům,“ říká.
Zadlužení nás neláká
Dalším příkladem je jeden z pražských bytových domů, který si motivován novými zvýhodněnými podmínkami NZÚ nechal zhotovit průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) a zjišťoval si, jak by se jim dotace vyplatila. Dům ze čtyřicátých let minulého století s již vyměněnými okny je podle najatých expertů v energetické třídě E, přičemž po navržených opatření by měl šanci dostat se do energetické třídy C.
Při celkovém zateplení obálky budovy a stropu pod půdou by dotace mohla činit zhruba 1,45 milionu korun. Zatím pouze rámcově odhadnuté náklady se však mohou vyšplhat až k pěti milionům korun. Dotace je tak spíše zajímavým „příspěvkem“ a družstvo by si muselo vzít na zbytek částky úvěr.
„Je složité zejména lidem v důchodovém věku vysvětlit, že by měli investovat do budoucích energetických úspor. Asi se tak nakonec vydáme cestou zateplení jedné stěny a půdy. Ani nás neláká vidina výrazného zadlužení,“ říká jeden z členů družstva, který nechce blíže specifikovat svou adresu.
V domě, který už má přes deset let plastová okna, představuje zateplení nejen výrazný výdaj, ale i estetickou újmu, protože k stávajícím výklenkům u oken by přibylo dalších minimálně 15 centimetrů. „Je pravda, že nejlepší je dělat okna i fasádu najednou. Okna lze sice trochu předsadit, ale v praxi se s takovým řešením moc nesetkávám,“ radí oslovený expert.
Vzniká renovační pas
Podle Michala Čejky z organizace Centrum pasivního domu by alespoň v budoucnu vedení družstev a SVJ nemusela hned zkraje investovat tisíce do průkazů energetické náročnosti budovy, protože by měl vzniknout jakýsi „renovační pas“.
„Jednalo by se v podstatě o návod, jak dům zrenovovat, a zároveň by měl být na rozdíl od průkazu zdarma. Není cílem kontrolovat, jestli energetický specialita nezapomněl na pár metrů čtverečních na střeše, ale zaměřit se na majitele a jednoduchou formou jim sdělit návod, jak mají renovovat, jaké dosáhnou provozní úspory a zda-li na to mohou dostat dotaci,“ vysvětluje Čejka.
Každá budova by pak měla mít takový pas, aby se vědělo, co se s ní má dělat, aby se neopakovaly chyby sousedů. Renovační pas už podle experta testuje a na jeho konečné podobě pracují ministerstva průmyslu a životního prostředí. „V tuto chvíli se vlastně jedná o ‚návrh energetických opatření‘, který lze získat přes poradny v síti EKIS. Právě pro staré domy je to nejvíce vhodné řešení,“ uzavírá.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
