Byznysu s odpady chybí konkurence a transparentnost, doplácejí na to obce. Chceme to změnit, říká šéf spolku Naše odpadky

Sedmdesátka obcí se rozhodla, že si nenechá líbit některé praktiky velkých odpadových firem a sdružily se ve spolku Naše odpadky. Motivují své občany k třídění odpadu a hospodaření s ním se snaží řídit tak, aby měly kontrolu nad jeho cenou.

„Nebojujeme proti nadnárodním svozovým firmám, jen jim chceme vytyčit mantinely,“ říká předseda spolku Radek Staňka, zastupitel v jihomoravských Uherčicích a spoluzakladatel poradenské firmy pro odpadové hospodářství obcí ISNO IT. Spolek vznikl v roce 2018 a první vlnu tvořily obce, které byly klienty firmy ISNO IT. Postupně se přidávaly.

Cílem je podporovat na odpadovém trhu konkurenci, snižovat produkci směsného komunálního odpadu a prosazovat transparentnost v nakládání s odpady. Spolek pořádá semináře k odpadové legislativě, umožňuje spolupráci mezi členy, popularizuje snižování množství odpadu, třídění a sdílí příklady dobré praxe.

Svaz měst a obcí ČR loni v reakci na vznik spolku Naše odpadky ujistil na webu své členy, že při formování odpadové legislativy „usilovně prosazuje zájmy samospráv a bojuje za zlepšení jejich pozice v rámci systému odpadového hospodářství“. Proč se vůči vám vymezuje? Copak nemáte společné zájmy?

Reakce Svazu pro nás byla velkým překvapením, nikdy jsme s nimi nebyli v kontaktu. Prostě jen vyvěsili reakci na web. Mají zřejmě pocit, že někdo chce upozorňovat na to, že něco nezvládli. Nepřipadá nám, že by legislativa byla napsaná ve prospěch obcí, podle nás tahají za kratší konec. Máme dost poznatků k odpadům a můžeme přispět k nápravě.

Na svém webu uvádíte, že společným cílem iniciativy Naše odpadky je směřovat vývoj odpadového hospodářství v Česku ve prospěch obcí a měst. To se podle vás neděje?

Přesně tak. Velké nadnárodní svozové společnosti si kvůli pasivitě obcí vytvořily pro sebe příznivé prostředí, kde jim málokdo dokáže konkurovat. Situace se liší region od regionu – někde konkurence neexistuje vůbec a obce jsou na firmách závislé. Diktují podmínky a obec si nemůže nasmlouvat férovější služby. Když nás například osloví obce ze severu republiky, vím, že jejich šance něco změnit je malá, protože tam dlouhá léta dominuje jediná firma. Když jim doporučíme, co chtít od svozové firmy, a oni jí požadavky předloží, dostanou odpověď, že to nejde, anebo je jim nabídnuto kvaziřešení, které jen z obcí vytáhne peníze. Třeba vážení popelnic je z pohledu obce nejhorší způsob motivace, jaký můžete lidem poskytnout.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže už jednou kartelovou dohodu o rozdělení zejména českých regionů mezi odpadovými firmami potrestal. V roce 2012 dostaly nadnárodní svozové firmy van Gansewinkel, AVE CZ odpadové hospodářství, A.S.A. (dnes FCC) a SITA CZ pokutu v souhrnu téměř 100 milionů. Zlepšila se od té doby situace?

Po té kauze se začalo hrát na to, že se soutěží. Ve skutečnosti se ale firmy ani nesnažily stlačit cenu a zakázky vyhrávat. Pak přišlo období, kdy svozové firmy ani nedávaly nabídky. Teď je to tak, že radíme některým obcím, aby odpady radši nesoutěžily, protože si tím služby akorát zdraží. Anebo je svozovky nechají „vycukat“, nikdo nepodá nabídku a ve finále hrozí, že obec bude bez smlouvy na svoz odpadu.

Bojují tedy Naše odpadky proti nadnárodním svozovým firmám?

To bych neřekl. Jsou to profíci a jako velcí hráči mají určitou výhodu. Operují s velkým množstvím odpadu a dokážou si domluvit lepší ceny na skládkách – pokud zrovna nejsou jejich. Také dokážou výhodněji zobchodovat druhotné suroviny, protože jich mají hodně, nebo nakoupit za dobrou cenu svozová auta. Jenže když na tyto firmy netlačíte a necháte je dělat, co chtějí, z logiky věci se snaží tvořit maximální zisk. Je jen na obcích, kam až je nechají zajít. Náš spolek proti nim nebojuje, chceme jim vytyčit mantinely.

Co máte na mysli?

Nenechat si vnutit přepálené ceny například za dotřídění plastů, nenechat si vnutit čipy na popelnice, kdy do systému evidence vidí jen odpadové firmy. Chtít transparentnější cenovou politiku, kdy ve smlouvě budete mít přesně uvedeno, za co platíte, a zároveň máte možnost kontroly.

Na svém webu a youtube kanálu jste zveřejnili komiks Skládkařské pohádky, parafrázi na Krkonošské pohádky. Trautenberk si založil svozovou firmu a skládkuje ostošest. Odkud čerpáte náměty na jednotlivé díly?

Náměty přišly od starostů, s nimiž spolupracujeme. Někdy si s kolegy říkáme, že je to tak absurdní, že to musí být vyfantazírované – zkrátka pohádka. Nikdo nedokáže říct, jak to v byznysu s odpady doopravdy chodí, možná je to někde horší, někde lepší. Důležité je na to téma upozorňovat.

V jednom dílu se starostové pokusí o založení vlastní regionální svozové firmy? To není řešení, jak vytvořit konkurenci?

Jak se to vezme. Díky nim dokážete na nadnárodní společnosti vytvářet tlak, ale některé regionální firmy bývají dost zkostnatělé a je těžké v nich věci měnit a zlepšovat. Obě skupiny podniků nicméně mají na odpadovém trhu své místo. My bychom rádi regionální firmy rozhýbali k akci a od těch nadnárodních chceme rovnocennou spolupráci, kde obce netahají za kratší konec.

Ve Skládkařských pohádkách narážíte také na to, že obec si těžko ověří, zda jí komerční svozová firma účtuje skutečně provedené služby a svezené množství odpadu. Jak to v reálu funguje?

Jistotu nemá obec nikdy. Některé firmy svezou odpady z několika obcí a od pár živnostníků a při fakturování to rozpočítají, většinou podle počtu instalovaných nádob na trase nebo podle počtu obyvatel. Jinde obce nutí svozovou firmu jet na váhu před svozem dané obce a po něm. To je účinné, ale i tak může firma v obci nabrat živnostenský odpad, který pak zaplatí jak obec, tak živnostník. Otázkou je, zda záměrně, či nedopatřením.

Jeden díl je také o vážení popelnic. Už jste zmínil, že to není cesta k úsporám. Proč?

Vybavit popelářská auta touto technologií je drahé, pohybuje se to v řádu statisíců. Na snižování množství odpadu to určitě fungovat bude, ale investice ve finále zaplatí obec v ceně služeb. Je to jako jít střílet zajíce tankem. Technologie je navíc ve vlastnictví svozové firmy a jen ona vidí do dat, na základě kterých fakturuje. Pokud chcete mít záruku, že je nikdo neupravuje, potřebujete ideálně online systém, do kterého žádná ze stran nemůže vstupovat.

Naznačujete, že se data dají upravovat?

Probírali jsme to s jedním dodavatelem tohoto řešení a chtěli jsme data v surové podobě hned při svozu. Online monitoring vám zajistí, že tam nebude prostor pro manipulaci dat. Ale tvrdili nám, že data je třeba nejdřív „validovat“ ze strany svozové firmy, kdyby se náhodou nějaká popelnice nenačetla. Nám se přitom nelíbilo, že svozová firma může s daty pracovat, než je obci předloží. I od regionálních svozových firem, které tuto technologii mají, víme, že se občas něco nenačte, něco se rozbije a data se doplňují dodatečně. Jde o to, aby se doplnily správně podle skutečnosti, a ne tak, aby fakturace vycházela podle představ svozové firmy. U některých klientů se už rok snažíme, aby firma pouštěla data online a nastavila to férově vůči obci.

Z pohledu občanů vážení popelnic vede k tomu, aby snižovali množství odpadu a více třídili?

Když lidi motivujete cenou za hmotnost směsného komunálního odpadu, skutečně začnou víc třídit. Ale ten odpad nezmizí, jen se přesune do tříděného sběru. Obec potom na jedné straně méně vybírá od občanů a na druhé straně víc platí z rozpočtu za tříděný odpad. A to je ještě optimistický scénář. Může se také stát, že odpady někteří začnou pálit nebo vozit do lesa. Zejména při zvýšených cenách energie není nereálná obava, že si jimi někdo zatopí.

Jak mívají obce nastavené smlouvy na svoz s odpadovou firmou? A co doporučujete vy?

Přesnou statistiku neznám, modelů je víc. Když jsem před dvanácti lety začínal s odpadařinou, byly hodně rozšířené paušály na hlavu. Neřešilo se množství tříděného odpadu ani počet popelnic. Za čas pak svozová firma přišla s tím, že jí to nevychází a potřebuje zdražit. Podle nás je férovější nastavit platbu za obslouženou nádobu a za tuny na skládku, což svozové firmy vůbec nechtějí. S novou legislativou budou asi starostové chtít zvlášť fakturovat svoz a manipulaci s nádobami a zvlášť tonáž, protože se skládkovné navyšuje.

Skládkař Trautenberk se ve vašich pohádkách snaží zlikvidovat takzvaný pytlový sběr tříděného odpadu. Občané třídí místo do barevných popelnic do velkých pytlů, které mají doma, a jednou za čas obec pytle sveze. Proč pytle vadí?

Pytlový sběr obci zachovává určitou nezávislost na svozové firmě. Pokud pytle sama sváží, zvládne najednou víc komodit – plast, papír, plechovky, nápojové kartony, jedlé oleje a tuk i drobné elektro. Ušetří tak za svoz, je to pro ni výhodné. Barevné popelnice obec sama traktorem nesveze, nemůžete je vysypávat na valník. Na to potřebuje svozovou firmu. A „kukačka“ (popelářský kuka vůz, pozn. aut.) musí jezdit pro každou surovinu zvlášť, je to přitom hrozně drahé auto na provoz. Barevné popelnice všichni opěvují, dokonce se na ně rozdávají dotace. Musíte je pak pět let provozovat a to je pro svozovku jistý kšeft na několik let.

V Jílovém u Prahy například svážejí pytle skříňovou dodávkou, která má třikrát až čtyřikrát nižší náklady na provoz. Zároveň tím vytíží své zaměstnance technických služeb. Starosta z Nákla na Olomoucku dal všechny barevné kontejnery pryč a zavedl pytlový sběr. Do kontejnerů mu totiž živnostníci a projíždějící lidé házeli svůj odpad a navíc musel platit chlapy s multikárou na úklid kolem kontejnerů.

Kam obce pytle vozí?

Na sběrný dvůr nebo na sběrné místo, kde to hodí do kontejneru. Pak už přichází ke slovu svozová firma. Když jsou poblíž sběrné suroviny, vyplatí se obci zaplatit dopravu a odvézt to tam a zpeněžit papír, sklo či kovy.

Trautenberk také bojuje proti kompostérům. Na svém youtube kanálu propagujete kompostování, ale kritizujete hnědé popelnice na bioodpad. Proč?

Bioodpadu je v černých popelnicích 25 procent, podle ročního období. Vozit zvlášť hnědé popelnice je fajn byznys pro komerční svozové firmy. Vozí tak převážně vodu a také vzduch, protože se to musí svážet častěji, aby to nepáchlo. A ve finále může svozová firma říct, že to bylo kontaminované (například plastovými sáčky nebo gastroodpadem, pozn. aut.), odvézt to na skládku a naúčtovat obci skládkovací poplatek. Jinak se to vozí do kompostárny, kde je poplatek podstatně nižší.

Čtěte také Ve skládkování se točí miliardy. Velkým hráčům zbývá osm let, aby na něm vydělali co nejvíc

Takže třídit bio na vsi nedává smysl?

Nedávno nás oslovila paní starostka z jihomoravských Šardic, která chtěla lidi motivovat, aby kompostovali. Obec má hnědé nádoby, lidé tam dávají trávu a všechno, co doma mají, někteří tam dokonce sypou hnůj a myslí si, jak bude obec ráda. Směsný odpad sice trochu klesl, ale s bioodpadem je teď celkového odpadu dvakrát tolik co předtím. Z toho, co dřív lidé dávali přirozeně na hnojiště nebo do kompostéru, vznikl úplně nový odpad, který vůbec nemusel být odpadem. A sebrat lidem hnědé popelnice nejde, byla by to politická sebevražda. Vyřešila to tak, že lidem, kteří jsou ochotni kompostovat, nastavila nižší poplatek za odpad.

Drtivá většina obcí dotuje odpadové hospodářství. Poplatky za popelnice nestačí, někde bývají jen symbolické, nebo dokonce nulové. Co si o tom myslíte?

Obcím doporučujeme, ať mezi lidi rozpočítají reálné náklady, které obec s odpady má. Aby lidé věděli, co odpady stojí. A zároveň je dobré dát občanům možnost výši svého poplatku ovlivnit – třídit, kompostovat, snížit frekvenci přistavování popelnic. Ze zákona může obec stanovit poplatek až 1200 korun. Domnívám se, že když zastupitel hlasuje pro to, že část odpadů z domácností hradí z rozpočtu obec, nejedná s péčí řádného hospodáře, jak mu ukládá zákon. Hlavně města to dělají čistě populisticky a za odpady na své občany doplácejí.