Město Čáslav nevzdává svůj boj o doplacení stovek milionů korun, které jim podle jejich propočtů náleží na poplatcích odváděných za odpady ukládané na skládku odpadové společnosti AVE. Řízení se protahují a Čáslav postupně přichází o možnost peníze získat kvůli promlčecím lhůtám. Případ začala šetřit i policie.
Případ AVE versus Čáslav začal v roce 2013, kdy se na tamní radnici začali pozastavovat nad tím, proč hora odpadků na místní skládce narůstá, ale poplatky za zde ukládaný odpad rok od roku klesají.
Město se dopočítalo k tomu, že za léta 2016 až 2018 mělo dostat od AVE o šest set milionů korun více, pro Státní fond životního prostředí mělo jít o osm set milionů více. V této věci nadřízený krajský úřad dal městu za pravdu. Společnost AVE se odvolala a ministerstvo životního prostředí loni v listopadu vrátilo věc zpět na krajský úřad. Tam leží spor doteď, což pozici města dál komplikuje. Kvůli promlčecím lhůtám může město požadovat dorovnání jen od roku 2018, dřívější jsou promlčené. Jen za rok 2018 jde o možný doplatek 128 milionů korun.
„Bohužel, vzhledem ke stále probíhajícím správním řízením není v tuto chvíli možné poskytnout žádnou konkrétní odpověď,“ uvedla pouze za Krajský úřad Středočeského kraje Zuzana Žídková.
„Každý den se nám umazává čas a nikomu nevadí, že jsou to daně, o které přichází stát,“ říká k tomu starosta města Čáslav Vlastislav Málek s tím, že do budoucna budou uvažovat o tom, zda kvůli tomu podat žalobu na stát. Tím, že nedošlo ke včasnému rozhodnutí, dochází k promlčení a faktickému zániku nároků města. V součtu do roku 2019 včetně jde jen vůči společnosti AVE jako původci odpadu o spor za 1,4 miliardy korun.
Do sporu o peníze se v mezidobí zapojila i policie. Proč, to nyní nechce komentovat. „Náš útvar se problematikou poplatků za ukládání odpadů zabývá. Z důvodu probíhajícího prověřování však nyní nebudeme poskytovat žádné bližší informace,“ uvedl k tomu Jaroslav Ibehej, vedoucí tiskového oddělení Národní centrály proti organizovanému zločinu.
Co skládka AVE, to šetření inspekce
V případě společnosti AVE nejde o ojedinělý případ. Případ v Čáslavi se jen dostal zatím nejdále, a to kvůli zarputilosti a osobnímu nasazení starosty. AVE patří do skupiny EP Industries miliardáře Daniela Křetínského. Čtvrtinu v odpadové společnosti drží Kaprain Industrial Holding Karla Pražáka, bývalého manažera a blízkého spolupracovníka zesnulého majitele PPF Petra Kellnera.
Od roku 2013 je AVE pravidelným účastníkem řízení České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Nejčastějším řešeným prohřeškem bylo nesprávné vykazování odpadů, s čímž úzce souvisí i výše odváděných poplatků. Dalším problémem bylo nedostatečné odkládání finančních prostředků do fondu na budoucí rekultivaci skládky.
AVE se v tomto podle inspekce vymyká. „Zcela shodné deliktní jednání, které je pácháno opakovaně a dlouhodobě v takovém rozsahu a bez snahy a ochoty narovnat vytýkaný nesoulad se zákonem o odpadech, inspekce nezjistila,“ uvedla mluvčí ČIŽP na dotaz, zda se podobná zjištění týkala kontrol i u jiných odpadových firem.
Obvyklý postup je takový, že se odpadová společnost proti zjištění České inspekce životního prostředí ve valné většině případů odvolá k nadřízenému ministerstvu. Pokud ministerstvo pokutu potvrdí, případ jde k první soudní instanci. A poté je možné ještě podat stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. K němu AVE podalo podle údajů ministerstva životního prostředí sedm kasačních stížností.
Úředníci ministerstva uvádějí, že v podobném rozsahu se kvůli sporně evidovaným odpadům, a tudíž následně i výši placených poplatků, s jinou odpadovou společností tak často nesoudí. „MŽP vede jeden soudní spor se společností FCC HP, věc je nyní u Nejvyššího správního soudu, když Městský soud v Praze rozhodnutí MŽP potvrdil,“ uvedl na dotaz Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva, zda řeší podobné spory i s někým jiným.
Milionové pokuty versus stamiliony na neodvedených poplatcích
Pokuty inspektorů se podle zaslaných údajů z ČIZP zpravidla pohybují ve výši jednoho milionu, a to za jeden rok a za jednu skládku. Ročně tedy jde na sankcích pro velkou odpadovou společnost maximálně o částku v řádu jednotek milionů korun.
„V podstatě téměř veškeré případy ČIŽP o uložených pokutách za nesprávné vedení evidence při ukládání odpadů na skládky a aplikaci výrobků z odpadů, dále stanovených nápravných opatření k doplacení finanční rezervy u skládek Čáslav, Benátky nad Jizerou, Mšeno, Hořovice a skládky Jindřichův Hradec jsou předmětem soudních řízení. Pravomocně bylo uloženo 8,75 milionu korun,“ vypočítává mluvčí ČIŽP Jiří Ovečka.
Jde o částku řádově nižší, než kolik odvádí odpadové společnosti městům na poplatcích. A také je řádově nižší, než o kolik se vedou spory o výši poplatků.
Například Čáslavi odvedla společnost AVE za rok 2020 přes padesát milionů korun za odpady ukládané na skládku. Jinde mohou být odvedené sumy ještě větší. Podle rozpočtu města Benátky nad Jizerou získala obec v roce 2020 na poplatcích za odpad téměř 78 milionů korun.
Čáslav zároveň vyčíslila ušlé poplatky jen za rok 2019 na 326 miliónů. Na AVE z toho podle obce připadá 125 milionu korun. Rozdíl je daný tím, že ušlé poplatky musí město vymáhat po takzvaném původci odpadu. Tím je v některých případech přímo AVE jako majitel skládky, v jiných případech jsou původci odpadu jednotlivé firmy, školy či obce.
Samotná společnost AVE jakékoliv své pochybení odmítá. „Spor vyvolaný zástupci města Čáslav pramení z účelového výkladu právních předpisů, na jehož základě se město Čáslav rozhodlo zpětně požadovat po původcích odpadu (tedy ne pouze po AVE CZ, ale také po jiných obchodních společnostech, obcích, školách i živnostnících), poplatky i za odpad, který byl od poplatkové povinnosti osvobozen,“ uvádí za odpadovou společnost mluvčí Pavla Ivácková.
Podle zákona bylo možné (a je i nadále, i když za jiných podmínek) využít až dvacet procent odpadu na takzvané technické zhodnocení, což jsou nejrůznější zpevnění a cesty na skládce. A z této části neplatit poplatky. Úředníci z Čáslavi si ale už před lety všimli, že velká část odpadu u nich na skládce je využívána jako takzvané konstrukční prvky, což však zákon neznal.
Společnost AVE CZ nicméně podle své mluvčí od počátku sporu trvá na tom, že při provozování skládek dodržovala všechny podmínky stanovené zákony včetně vydaných integrovaných povolení a provozních řádů a jako provozovatel skládky vždy odvedla všechny poplatky, které měla povinnost vybrat.
„Z mého pohledu se našla snad ani ne díra v legislativě, spíše někdo vymyslel něco mimo. Trvalo to dlouho a ztratila se tam spousta peněz,“ uvádí Vojtěch Pilnáček, který se odpady zabývá ve společnosti Cyrkl. „Druhá strana mince je, že jsme měli do letošního roku vysoké poplatky za nebezpečné odpady, a to byla velká motivace pro původce odpadu i pro skládkaře hledat nějaké takové řešení,“ dodává s tím, že to se s novým zákonem zlepšilo a motivace k obcházení je menší.
Konkurenční výhoda?
Do karet AVE ve sporech s Čáslaví i se státem nahrála loni sněmovnou protlačená změna do zákona o odpadech. Pozměňovací návrh ve zcela totožné podobě předložili hned dva poslanci. Bývalý ministr kultury Antonín Staněk za ČSSD a bývalý hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník z ODS. Podle jimi navržené změny zákona původci odpadu už nemusí platit za odpad „využitý na skládce“.
Změna je přitom v čase zpětná, což kritizovala například i organizace Transparency International. O nápravu se nyní snaží senátoři, kteří podali návrh k Ústavnímu soudu na zrušení této části zákona.
AVE v Česku provozuje osm skládek, převážně ve středočeském kraji. Jde o Benátky nad Jizerou a Čáslav (což jsou skládky nebezpečného odpadu), Mšeno, Nasavrky, Jindřichův Hradec, Hořovice (která je nyní uzavřena), Stašov a Činov u Karlových Varů. Svoz odpadu dále zajišťuje společnost pro řadu měst.
Tržby AVE z oblasti odpadového hospodářství dosáhly za loňský rok 2,07 miliardy korun. „Tržby z hlavní oblasti odpadového hospodářství v roce 2020 dále rostly, zejména v oblasti separace a komunálního odpadu,“ stojí ve výroční zprávě za rok 2020. „Důsledkem poklesu aktivity řady (nejen) ekonomických subjektů vlivem pandemie Covid-19 byl mírný pokles tržeb za nebezpečné odpady a skládkování, stejně jako pokles tržeb ze stavebních prací,“ píše se dále v dokumentu.
I přesto, že tržby proudící z odpadů mírně klesly, stále zůstávají hlavní položkou příjmů společnosti. Její celkové tržby dosahují 3,8 miliardy a kromě odpadů jde hlavně o letní a zimní údržbu silnic, či úklid města a obcí, včetně toho zimního. Provozní zisk společnosti loni činil 433 milionů korun.
Jako jednu z pozitivních věcí na celém případu starosta Vlastislav Málek vidí to, že se od doby, kdy se o výši poplatků začali v obci zajímat, sumy odváděné společností AVE do městské pokladny vzrostly. Zatímco v roce 2019 bylo zpoplatněno jen devět procent odpadů uložených na čáslavské skládce, loni už šlo o 67 procent.
Na druhou stranu se ale začalo snižovat množství odpadu na čáslavskou skládku ukládaných. Podle lidí z oboru nemůže jít o vliv toho, že by se o tolik více třídilo a recyklovalo. „Během dvou let se snížil objem ukládaných odpadů na čtvrtinu,“ uvádí starosta Málek s tím, že si to dovede vysvětlit jedině tak, že odpad končí jinde, kde se s AVE tolik nehádají.
Článek je součástí série věnované skládkovému byznysu v České republice, kterou podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky. K tématu Špinavé miliardy připravujeme další texty.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
