Audio verze článku:

Zatímco dříve si Češi dopřávali jahody jen v sezoně, dnes jsou k mání celoročně. V plastových vaničkách proudí plody ze skleníků a plantáží ve Španělsku, Nizozemsku či Řecku. České jahodáře ale nejvíce ohrožují „sezónní“ polští stánkaři.

V pražských Kunraticích pěstuje jahody už třetí generace Jakoubků. Jiří Jakoubek teď ovšem nesrší optimismem. „Ještě tak deset, patnáct let a nejspíš skončím. Syn to chtěl převzít, ale nevidím to dobře. Produkce klesá, nejsme schopni konkurovat dotovaným jahodám z Polska. Problém je i s pracovní silou,“ říká majitel společnosti Kunratické jahody.

Plocha, na které se pěstují jahody ve velkém, dosahovala loni v Česku podle Ovocnářské unie ČR 420 hektarů, což bylo o dvacet hektarů víc než předloni. Dlouhodobě však klesá. V roce 2017 jahody pokrývaly bezmála 700 hektarů.

Menza v Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Foto: ČTK / Glück Dalibor
Bio guláše a bio pudinky míří do nemocnic a škol. Povinný podíl biopotravin má letos dosáhnout pěti procent

Ovocnářská unie odhaduje, že pěstováním jahod se zabývá asi stovka farem, zejména malých rodinných podniků. Ty vyprodukují přibližně 1,8 tisíce tun plodů. Průměrný Čech spotřebuje něco mezi 2,5 a 2,7 kilogramu jahod za rok, celá republika pak 26 tisíc tun. Další čtyři až pět tisíc tun vypěstují lidé na soukromých zahrádkách.

Polské plody proudí přes hranici

Jahodníky v českých podmínkách plodí nejdříve koncem května, z tuzemských skleníků se prodávají od dubna. Pěstitelské možnosti proto pokrývají pouze malou část spotřeby a jahody se musejí ve velkém dovážet. Jenom ze Španělska loni na český trh doputovalo 9,6 tisíce tun čerstvých jahod v hodnotě 610 milionů korun.

„Ve statistice dovozu jahod není započítán přeshraniční prodej jahod z Polska na tržnicích a u silnic, který odhadujeme až na 10 tisíc tun v sezoně,“ upozorňuje předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. „Právě tyto dovozy za nízké ceny jsou důvodem, proč se plochy jahod u nás nerozšiřují. Prodávat jahody za cenu polských je v Česku nerentabilní,“ vysvětluje Ludvík.

Jelikož pěstitelé mají potíže s odbytem, většina jahod se v tuzemsku pěstuje pro samosběry. Jde až o devadesát procent vysazených rostlin. Jahody se v menší míře také prodávají přímo na farmách. Situaci pěstitelů zhoršuje skutečnost, že přibývá rizik spojených s počasím, jako jsou mrazy, sucho či krupobití.

„Ekonomicky pěstování jahod dává smysl pouze v případě prodeje přímo na farmách nebo při samosběrech, ostatní způsoby jsou pro pěstitele nezajímavé. Důkazem je stabilizace ploch na cca 400 hektarech a dlouhodobě spíše pokles ploch,“ shrnuje Ludvík. Zároveň upozorňuje na to, že sehnat pracovní sílu na sběr je v sezoně jak čím dál tím složitější, tak nákladnější.

Kontroly stánkařů naposledy v roce 2023

Jakoubek z farmy Kunratické jahody má aktuálně osm hektarů ploch. Počítá ovšem s tím, že výměra bude klesat. Před deseti lety měl hektarů ještě patnáct. Stejně jako ostatní ovocnáře, i jeho postihly loňské mrazy, přišel tak o 63 procent úrody. Nejvíce ho mrzí to, že musí čelit údajně i třiceti různým kontrolám ročně – vedle České obchodní inspekce jde třeba o Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, bezpečnost práce či hygienu.

„Polské stánkaře kolem silnic ale nikdo nekontroluje,“ tvrdí. „Oni jsou tam třeba čtrnáct dní, ale než se inspekce rozhýbe, je to měsíc. Přitom já tu mám kolem pole v sezoně i devět stánků s polskými jahodami,“ stěžuje si zemědělec. Kvůli vysokým nákladům stojí Jakoubkovy jahody kolem 160 Kč za kilogram, zatímco polské vyjdou asi na polovinu.

Mluvčí České obchodní inspekce František Kotrba uvádí, že se kontroly stánkového prodeje zaměřují na dodržování poctivosti prodeje výrobků, informace o ceně nebo, zda prodávající používají úředně ověřená měřidla. Naposledy podle Kotrby inspekce kontrolovala stánkaře s ovocem a zeleninou u silničních tahů v Olomouckém a Moravskoslezském kraji v létě roku 2023.

Celkem šlo o 32 kontrol, z toho jedenáct bylo s porušením právních předpisů. Dohromady inspekce uložila deset pokut ve výši 21 tisíc korun. Na otázku, zda se inspekce chystá kontrolovat stánkové prodejce jahod, Kotrba neodpověděl.

Na menu děti v lounské školce ve Fügnerově ulici najdou rýži, kuskus nebo bulgur. Avokádové kanapky prý zmizí během chvíle, kdežto avokádovou pomazánku téměř žádné dítě nechce. Foto: Kateřina Hefler, Ekonews
Pro děti pečou sýrový chleba, vaří sirupy a vyrábějí mozzarellu. I tak může vypadat kuchyně ve školce

Jahody, maliny i borůvky ze Španělska

Španělsko je nejenom největším dovozcem jahod, ale také malin či borůvek. V loňském roce se do tuzemska dovezlo podle Českého statistického úřadu jahod za 994 milionů korun, z čehož přes 60 procent doputovalo ze Španělska.

Hodnota dovezených malin loni dosáhla 516 milionů korun, na čemž se španělský import podílel z poloviny. Mezi další velké dovozce patřilo Polsko, Maroko, Portugalsko či Nizozemsko.

A borůvek ze Španělska loni dorazilo 918 tun v hodnotě 483 milionů korun, přičemž na celkových dovozech se země podílí 29 procenty. Na druhém místě je Německo a na třetím Peru.

Téměř tři čtvrtiny globální produkce bobulovitých plodů nicméně připadají podle statistik Food and Agriculture Organization na jahody. Od šedesátých let se produkce jahod zvětšila zhruba čtrnáctkrát, upozornila nedávno agentura Bloomberg.

Potraviny jsou levnější, než by měly být, upozornil řetězec. Platí za ně budoucí generace

Jahody jako „zbytná“ potravina

Vladimír Kočí z LCA studia, které se specializuje na výpočet životního cyklu produktů nebo služeb – tedy jejich dopadu na životní prostředí – bychom si jahody mohli mimo sezonu odpustit. Konkrétní výpočty uhlíkové stopy dovážených jahod v porovnání s domácími nemá, ale je přesvědčen, že do kalkulace vstupuje doprava a rozdíly mezi pěstováním ve skleníku a na poli.

„Pro mě je klíčové, že je to zbytný dopad navíc. Na druhou stranu si nemyslím, že je zásadní, protože jich tolik nesníme. Někdy se dopouštíme toho, že srovnáváme věci, které mají dopad, s věcmi, které jej nemají tak velký,“ zdůrazňuje.

LCA Studio před časem vypracovalo studii zaměřenou na jablka. Konkrétně šlo o porovnání životních cyklů lokálních jablek skladovaných v tuzemsku s těmi dováženými. „Nakonec nám vyšlo, že lokální jablka, pokud jsou skladována méně než 12 měsíců, což většinou jsou, vycházejí lépe než jablka z Chile či Nového Zélandu,“ říká Kočí. „Čili byli jsme potěšeni, že se vyplatí kupovat česká jablka,“ dodává.

Ovoce má dobré skóre

Obchodní řetězce podle Kočího zatím v problematice přešlapují. Jedním z důvodů je prý to, že nemají data od zemědělců, protože ti sami je neschraňují. „Proto apeluji na zemědělce, aby si LCA výpočty nechávali dělat, bude to pro ně konkurenční výhoda mít alespoň nějaké číslo,“ říká Kočí.

Zmíněná agentura Bloomberg třeba dává růst spotřeby jahod do kontextu s nárůstem plastové zátěže. Plasty se používají nejen na balení jahod, ale také na polytunely, respektive skleníky, díky nimž se sezona uspíší a natáhne od jara až do podzimu. Polyethylenové plachty se také používají jako mulč, ze kterého se však uvolňují mikroplasty do vody i půdy.

Podle britské neziskové organizace World in Data není nejdůležitější, jestli lidé jedí lokální potraviny. Přeprava totiž nemusí být hlavní položkou. Navíc záleží hlavně na skladbě jídelníčku. Ovoce totiž obecně patří mezi nejméně emisně náročné jídlo.

Studie z roku 2018 například spočítala, že v první desítce potravin s nejvyššími emisemi kromě hovězího masa na čele figuruje jehněčí a skopové, sýr, čokoláda, káva, chované krevety či palmový olej. Desítku uzavírá vepřové a drůběží maso. Z ovoce nejhůře dopadly banány, které mají asi stokrát nižší emisní stopu než hovězí. A jablka jsou na tom skoro dvakrát lépe než banány.

Irena Buřívalová
Irena Buřívalová

Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.