Češi zatím třídí výrazně méně odpadu, než si vytyčili, jak ukazuje nový web. Obcím hrozí pokuty

Ministerstvo životního prostřední spustilo web, kde si mohou občané i zástupci obcí ověřit, jak na tom byli s tříděním odpadu v letech 2021 až 2023. Klíčová budou data za letošní rok, protože míra třídění by měla dosáhnout 60 procent. Většina obcí toho nedocílí.

Šedesát procent vytříděných komunálních odpadů v roce 2025. To je cíl, který obcím stanovuje zákon o odpadech. V kalendářním roce 2030 a následujících letech to má být alespoň 65 procent a od roku 2035 přinejmenším 70 procent z celkového množství komunálních odpadů. V případě nesplnění hrozí obci pokuta až do výše 200 tisíc korun, informuje ministerstvo životního prostředí.

Díky novým webovým stránkám Informačního systému odpadového hospodářství nyní lidé mohou zjistit, jak na tom jsou. „Je to obrovské otevření informací až do té nejnižší úrovně. Pochopitelně můžou z toho vyplynout příklady dobré praxe i příklady, kde to zase tak dobře nefunguje a musí se to zlepšit,“ sdělil Ekonews ředitel odboru cirkulární ekonomiky a odpadů na ministerstvu životního prostředí Jan Maršák.

Případné pokuty za nesplnění cílů za rok 2025 zatím nechtěl komentovat. „V zákoně sankce je, povinnost by bez ní byla slabá. Ale předjímat, zda bude sankce hned uplatňována, nebudu. Je důležité se plně zaměřit na plnění povinností,“ sdělil.

Bílina je nejhorší, Pohořelice nejlepší

Web například informuje, že celé Česko v roce 2023 vytřídilo 44,4 procenta komunálních odpadů, oproti roku 2022 to představovalo zlepšení o 1,3 procentního bodu. Nejhorší v republice byly v tom roce Bílina a Litvínov v Ústeckém kraji, jejichž občané vytřídili 15,5 a 19,2 procenta komunálních odpadů, a Frýdlant v Libereckém kraji s 21,7 procenta.

Daleko od cíle však byla rovněž dvě největší města. Praha vytřídila něco málo přes 32 procent komunálního odpadu a Brno 33 procent. Naopak obyvatelé Ostravy, Olomouce či Pardubic vytřídili okolo 53 procent.

Existuje ovšem i obec, která už má splněno, pokud jde o cíle pro rok 2030. Pohořelice v Jihomoravském kraji se chlubí 67,6 procenta vytříděného odpadu. Velmi dobře jsou na tom i v Rosicích v témže kraji nebo v Humpolci na Vysočině, kde shodně vytřídili 64,5 procenta.

Jak ovšem ukazuje příklad Telče, splnit limit nestačí – čísla je potřeba udržet. Pětitisícové město na Vysočině v roce 2021 dosáhlo 61,7 procenta účinnosti při třídění, nicméně o dva roky později to bylo pouze 53,8 procenta.

Informace na webu jdou ale ještě více do hloubky. Třeba na stránce věnované zmíněné Bílině člověk zjistí, že za rok obec vyprodukovala 6,5 tisíce tun komunálních odpadů, z čehož bylo 4,65 tisíce tun směsného odpadu v černých popelnicích. Nejhůře tamní obyvatelé třídili kovy, a to s účinností jen 6,2 procenta. Konkrétně jich vytřídili šest tun. Naopak v případě skla dosáhli účinnosti 45,6 procenta.

O 70 kilogramů na hlavu víc, než je zdrávo

Za odpad v tuzemsku zodpovídá 6 254 tuzemských obcí. Podle experta na odpadové hospodářství Milana Havla ze spolku Arnika to není v okolních státech zvykem. Česko v současnosti produkuje výrazně více zbytkových komunálních odpadů oproti průměru Evropské unie, a to asi o 70 kilogramů na obyvatele a rok, uvádí Arnika.

Havel sbírá data o odpadech od obcí už patnáct let. „V řadě obcí třídění neroste. Třeba v Jihočeském kraji míra třídění v roce 2023 klesla. Směsného komunálního odpadu tam mají v průměru 203 kilogramů na obyvatele ročně, což je o 15 kg více než činí celorepublikový průměr. Aby splnili cíl za rok 2025, musejí to srazit o 50 až 60 kg, což není reálné,“ myslí si Havel.

Obecně by Česko mělo snižovat množství směsného komunálního odpadu v černých kontejnerech k hranici 150 kg na obyvatele ročně, která je v zemích Evropské unie běžná. „Velký posun vnímám po zdražení skládkování, to mělo pozitivní dopad,“ je přesvědčen Havel.

Spojování obcím prospívá

Havel vidí budoucnost ve svazcích obcí, které budou odpady řešit společně. Funguje tak například společnost Pobero Poberounské odpady, kde se sdružilo šestnáct obcí ze širšího regionu Dolního Poberouní západně od Prahy. Pobero zajišťuje v lokalitě svoz a zpracování odpadu pro všechny členské obce, například pro Černošice, Dobřichovice, Rudnou, Všenory či Zadní Třebaň. Podobně funguje firma EKO Jilemnicko, která vznikla v roce 2018 a spojuje 21 členských obcí v severní a východní části okresu Semily v Libereckém kraji.

Podle místostarosty Svazu měst a obcí Pavla Drahovzala je nová platforma užitečná pro inspiraci, porovnání, optimalizaci odpadového hospodářství a informování obyvatel. Ve Velkém Oseku, kde je starostou, v roce 2023 chyběly do cíle pro rok 2025 jen necelá dvě procenta, roční objem na obyvatele srazili na necelých 150 kg. Oproti roku 2022 se nicméně obec ze Středočeského kraje zhoršila o 1,2 procenta.

„Jak to šlo, rozšířili jsme místa na třídění, kontejnerová stání na tříděný odpad jsou v docházkové vzdálenosti 80 metrů. Směsný odpad se vyváží spolu s bioodpadem jednou za čtrnáct dní,“ popisuje Drahovzal. Obcí prý k plnění cílů pomohlo, že začala třídit dřevo. „Myslím si ale, že směsný odpad můžeme srazit maximálně na 100 kg na občana,“ říká.